Geneticky modifikované plodiny jsou příslibem, ne hrozbou

Geneticky modifikované plodiny mají budoucnost. Díky nim má budoucnost i nejeden zemědělský podnik, který by jinak byl odsouzen k zániku. Příkladem je škrobárna v Hodíškově, kterou ve čtvrtek navštívil ministr Ivan Fuksa. V Hodíškově jsou GM brambory zpracovány na průmyslový škrob. GM brambory Amflora v ČR pěstují tři pěstitelé na Vysočině na celkové ploše 150 hektarů.

Česko patří v oblasti GM plodin k liberálním státům. V ČR jako jediné zemi v EU se v současné době pěstují jak GM kukuřice, tak GM brambory. „Geneticky modifikované brambory mají vyšší podíl amylopektinové škrobové složky, a jsou tudíž lepší pro následnou výrobu průmyslového škrobu. Vedlejší produkt při výrobě škrobu pak lze využít jako krmivo pro hospodářská zvířata,“ vysvětlil ministr Fuksa.

GM brambory Amflora pěstují tři pěstitelé na Vysočině na celkové ploše 150 ha. Tito pěstitelé zároveň vlastní škrobárnu v Hodíškově, kde jsou všechny GM brambory zpracovány na průmyslový škrob. Pokud se prokáže avizovaná přednost při zpracování GM brambor v praxi, dojde k plnému znovuobnovení provozu škrobárny, jejíž činnost byla zastavena z důvodů nerentabilní produkce klasického škrobu. „Vzhledem k plánovanému zrušení společné organizace trhu pro bramborový škrob v Evropské unii v roce 2012, rozhodně vítáme technologie, které zvyšují konkurenceschopnost v tomto odvětví,“ doplnil ministr Fuksa.

Snížení byrokracie spojené s ohlašováním a evidencí GM plodin v Česku považuje ministr za jednu z priorit spojenou s touto oblastí. Konkrétně jde o odstranění duplicity, která stanovuje zemědělcům pěstujícím GM plodiny povinnost ohlašovat plochy jak Ministerstvu zemědělství, tak Ministerstvu životního prostředí. Jako zásadní vidí ministra Fuksa také podporu aplikovanému výzkumu v oblasti GMO v Česku. Na půdě EU chce také hájit urychlení povolování nových GMO pro dovoz na evropský trh a zároveň pragmaticky bojovat proti nevědeckým přístupům v oblasti geneticky modifikovaných plodin v rámci EU.

Doplňující informace:

· Zemědělci letos v létě napříč zeměmi EU vytvořili petici vyzývající Evropskou Komisi k tomu, aby nebránila vědeckému pokroku a zpřístupnila i evropským farmářům využívání nových technologií, mimo jiné GMO. Lepší ekonomika pěstování GM plodin vede v důsledku k nižším cenám potravin. Oproti EU přední světoví producenti (USA, Brazílie, Argentina, Čína apod.) zvyšují podíl GM plodin na orné půdě. Celosvětově plochy GM plodin již přesáhly 130 mil. ha; pěstuje se zejména GM sója, kukuřice, bavlník a řepka, nové GM plodiny i modifikace přibývají. V EU je možné pěstovat pouze Bt kukuřici odolnou vůči zavíječi kukuřičnému (od r. 1998) a GM brambory Amflora pro průmyslové užití (od r. 2010).

· V ČR se v současné době pěstují obě plodiny jako v jediné zemi EU (stav 2010: Bt kukuřice – 4.680 ha, GM brambory Amflora – 150 ha). Od roku 2009 mají plochy Bt kukuřice klesající tendenci kvůli problematickému odbytu. Tato GM kukuřice je odolná proti škůdci zavíječi kukuřičnému, a nemusí tedy být ošetřována syntetickými pesticidy.

· Na základě dosavadních zkušeností je Bt kukuřice přínosem pro pěstitele a chovatele, kdy při jejím pěstování dochází k významnému snížení napadení rostlin plísněmi (kvalitnější krmivo pro hospodářská zvířata) a významně nižšímu poškození porostu. Bt kukuřice není v ČR užívána pro potravinářské účely.

· Od letošního roku se v ČR pěstují také GM brambory Amflora, které se vyznačují výrazným podílem amylopektinové škrobové složky, která oproti klasickým hlízám (80 %) zaujímá zhruba 98 %. Tyto GM brambory jsou lepší pro následnou výrobu průmyslového škrobu, neboť není třeba chemickými cestami odstraňovat nechtěnou amylózovou složku škrobu, a současně se šetří voda a energie. Vedlejší produkt při výrobě škrobu pak lze využít jako krmivo pro hospodářská zvířata.

· Aktuální pozice ČR ke GMO je zachycena Rámcovou pozicí ke geneticky modifikovaným organismům (GMO) schválenou VEU na vládní úrovni 9.1.2008 a aktualizovanou 22.2.2010. ČR podporuje aplikace moderních biotechnologií pro účely výzkumu a průmyslové a zemědělské výroby za předpokladu zajištění vysokého stupně ochrany zdraví a životního prostředí na základě spolupráce s širokým okruhem odborníků a příslušnými správními úřady. Veškeré rozhodování o nakládání s GMO musí být založeno na výsledku vědeckého posouzení a hodnocení rizik GMO.