Nový antibyrokratický dotazník Ministerstva zemědělství má úspěch. V listopadu ho využilo 132 lidí.

Antibyrokratická komise se letos zabývala 65 podněty, které jí zaslali zemědělci. Vyřešila z nich 12 a dalších 18 je před dokončením. Farmáři a rolníci si oblíbili antibyrokratický dotazník, který je od začátku listopadu na internetových stránkách ministerstva zemědělství. Jeho prostřednictvím můžou snadno komisi napsat, kde je tíží přebujelá byrokracie.

Cílem komise je usnadnit zemědělcům podmínky pro jejich práci a podnikání. Ministr zemědělství Ivan Fuksa to považuje za jednu ze svých priorit, proto podpořil činnost Antibyrokratické komise a zúčastňuje se i jejích zasedání.

„Jsem přesvědčen, že představený systémový boj proti obtěžující byrokracii už začíná přinášet, ale především do budoucna přinese pozitivní výsledky.Musíme pokračovat ve snaze snížit byrokratickou zátěž, využívat k tomu veškeré dostupné prostředky a hledat nové cesty,“ říká ministr Fuksa.

Dotáhnout každý podnět do konce, tedy zjednodušit byrokratickou proceduru, trvá několik měsíců. Členové komise totiž musí oslovit různé instituce, vyžádat si jejich stanoviska k dané problematice a navrhnout řešení. Potom můžou příslušné organizace podle připomínek komise změnit své postupy a pravidla. Delší dobu trvá také úprava zákonů nebo vyhlášek. Antibyrokratické komisi se letos například podařilo zkrátit lhůtu, ve které se musí Státní zemědělský intervenční fond vyjádřit ke změnám v žádosti o dotaci. Dříve měl SZIF 60 dní na to, aby poslal zemědělci odpověď, nyní se tato doba zkrátila na 30 dní. Podle předchozích pravidel navíc SZIF mohl do 60 dnů poslat pouze vyjádření, že záležitost řeší. Tím se odsouvalo vyřízení žádosti a žadatel mohl zmeškat termín pro proplacení dotace. Současná úprava fondu nařizuje, aby do 30 dní žádost skutečně vyřídil.

Velký úkol má před sebou komise v oblasti, která zemědělce hodně administrativně zatěžuje. Zemědělci si často stěžují na příliš mnoho kontrol, které zjišťují, jak vedou účetnictví, za jakých podmínek hospodaří, nebo jestli dodržují pravidla pro čerpání dotací. V současnosti je kontroluje několik organizací, jako Česká plemenářská inspekce, Česká inspekce životního prostředí, Státní rostlinolékařská správa, Státní zemědělský a intervenční fond, Státní veterinární správa a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Cílem komise je snížit počet kontrol, protože jsou častější, než je nutné.

Antibyrokratická komise má pro příští rok také například v plánu vyřešit podnět pěstitelů máků. Ti musejí třikrát ročně posílat Celnímu úřadu hlášení o rozloze makových polí. Antibyrokratická komise se chce zasadit o to, aby mohli podávat hlášení méně. Pěstitele také zatěžuje povinnost nahlásit Celnímu úřadu přesný čas sklizně. V současnosti totiž musí pět dní předem oznámit, kdy začnou sklízet mák. Kvůli změnám počasí je pro ně obtížné termín dodržet. Cílem Antibyrokratické komise je zrušení této lhůty.

Antibyrokratická komise také letos začala dávát připomínky k návrhům zákonů a vyhlášek, tak aby zemědělcům nepřinášely zbytečné byrokratické průtahy.

„Podařilo se dát dohromady skvělou partu zapálených lidi z odborné praxe, kteří se na úkor svého času věnují této problematice a chtějí v ní něco udělat i přes to, že je to běh na dlouhou trať,“ zhodnotil práci členů Antibyrokratické komise její předseda Lubomír Burkoň.