Obří hejna kormoránů likvidují rybí populaci

Přemnožení kormoráni decimují rybí populaci - teď v zimě hlavně na řekách, kam se stahují od zamrzlých jezer a rybníků. Útočí v obrovských hejnech a organizovaně v rojnicích. Oblast nejprve obhlédnou průzkumníci, kteří pak přivedou zbytek hejna - část má při lovu roli naháněčů.

„V našich revírech páchají teď kormoráni největší škody na řece Třebůvce ve Vlčicích. Odhaduji, že tam nalétává hejno až osmdesáti kusů ptáků. Tak velké hejno tu ještě nikdy nebylo. Kormoráni se objevují dokonce i ve městě,“ řekl jednatel rybářské organizace v Lošticích Vlastislav Heidenreich.

Organizace má povolený odstřel deseti kusů na chovném rybníku v Doubravicích a snaží se získat povolení i pro další oblasti.

Obří hejna se objevila také na Moravě, Moravské Sázavě a Březné.

„Jsou už i na horním toku Březné, který má spíš charakter většího potoka. Hejno, které jsem viděl, mělo určitě osmdesát kusů. Nejvíc mají spadeno na lipany a pstruhy potoční. A co neuloví, to aspoň poraní, takže spousta ryb dodatečně na následky zranění uhyne,“ sdělil hospodář zábřežské organizace rybářů Pavel Haluzík.

Jeho organizace má pro letošní zimu povolen odstřel 20 kusů. Mohelnická organizace má povolení pro čtyři kusy.

„Přemnožení kormoránů to samozřejmě neřeší, ale má to význam pro jejich plašení. Přes léto se stahují spíš na jih, tady u nás si zvykli přezimovat,“ uvedl Jiří Krejčíř z rybářského spolku v Mohelnici.

Na Jesenicku je zatím klid. Na řece Bělé od Mikulovic po Domašov a na potoku Staříči bylo loni touto dobou asi tři sta kusů kormoránů. Totálně zdevastovali populaci lipana.

„Letos jsme si vyřídili povolení na odstřel deseti procent z hejna. Někdy v polovině prosince se kormoráni zase objevili na Bělé mezi Písečnou a Širokým Brodem. Bylo to malé hejno asi deseti kusů - nejspíš průzkumníci. Po střelbě se otočili a zmizeli,“ uvedl hospodář jesenické organizace Pavel Pupík.

Odstřel provádějí členové mysliveckých sdružení. Trefit kormorána není nic jednoduchého, protože tito ptáci jsou velmi plaší a ostražití. Dostat se k nim je těžké. Jak uvidí člověka, nebo blížící se auto, hejno se zvedne a odletí. Po prvním výstřelu to samozřejmě platí dvojnásob.

„Kormorán je velký asi jako husa, živí se výhradně rybami a denně spotřebuje nejméně půl kila masa. Další ryby při lovu zraní a stresuje. Velké hejno dokáže zdecimovat na úseku řeky celou rybí populaci, takže pak musí rybáři ryby dosazovat. Nejhorší je to na regulovaných tocích, kde rybám chybí přirozený úkryt,“ uvedl hydrobiolog Českého rybářského svazu Ostrava Daniel Gebauer.

První stálá kolonie kormoránů se u nás usadila v roce 1982 na jižní Moravě. Navzdory škodám způsobeným na rybách je kormorán v Česku zvláště chráněným druhem živočicha.

Kormoráni drancují Radbuzu

Plzeň – Tisícovka kormoránů je nyní k vidění na Denisově nábřeží v Plzni. Stahují se sem z celého Plzeňského kraje, protože je zde jeden z mála nezamrzlých říčních úseků. Rybářům tak vznikají obrovské škody, které budou požadovat po kraji nebo státu.

„K vidění jsou hlavně ráno, to jich tam je kolem tisíce. Každý kormorán sežere denně půl kila ryb, tak si každý může spočítat, jak velké jsou škody,“ vysvětluje jednatel krajského rybářského svazu v Plzni Martin Bílý, podle něhož by se ptáci dali odstřelit v jejich nocovišti mimo Plzeň. „Na Zábělé nocuje asi šest set ptáků, ale bohužel tu nesmíme střílet, protože prý ve stejném místě nocují jiní vzácní vodní ptáci,“ pokračuje Bílý.

Podle Karla Makoně z Dobrovolnického ekologického spolku pro ochranu ptactva však odstřel kormoránů není řešení. „ Lov je jejich přirozený instinkt, neloví pro radost, ale kvůli potravě,“ podotýká Makoň. Podle něj je jediným řešením plašení přímo na břehu řeky. „Ráno by na břeh měli přijít lidé, kteří by jim nedovolí sednout na vodu. Klidně si tam sám také půjdu stoupnout,“ slibuje ekolog.

Podle rybářů však plašení nepomáhá. „Na tleskání, běhání nijak nereagují, maximálně poodlétnou o pár metrů dál. Navíc třeba plašení petardami je trestné,“ upozorňuje Martin Bílý. Loni bylo na stejném místě asi šestisethlavé hejno, které během deseti sní dokázalo sežrat přibližně tři tuny ryb. Protože musí rybáři zplundrovanou řeku znovu zarybnit, jsou škody velké a rybářský svaz je nyní bude požadovat po kraji nebo po státu.

Tisk

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info