Boj o české máslo: Tuzemská výroba klesá, zemědělci mléko raději vyvážejí

U másla rozhoduje o úspěchu u českých zákazníků hlavně cena. Většina tuzemského trhu proto patří právě těm nejlevnějším značkám.

Nejnovější statistiky ministerstva zemědělství potvrzují, že se v Česku vyrábí stále méně másla. V roce 2010 se v tuzemsku vyrobilo ve srovnání s předchozím rokem o šest tisíc tun másla méně, když jeho produkce klesla z 28,8 na 22,2 tisíce tun. To znamená propad skoro o čtvrtinu. České mlékárny tak paradoxně doplácejí na rostoucí cenu mléka, po němž je silná poptávka v sousedním Německu. Němečtí zpracovatelé tak totiž nabízejí českým zemědělcům lepší výkupní ceny než místní odběratelé.

"Mléko obsahuje nějaký tuk, a jestliže nám ročně odchází čtyři sta milionů litrů mléka na zpracování do zahraničí, tak ten tuk v republice prostě není," vysvětluje Michal Němec z mlékárenské sekce České potravinářské komory, proč se u nás vyrábí stále méně másla.

Nejsou suroviny

Čeští výrobci by ho mohli vyprodukovat víc, ale nemají dost vstupních surovin. "Kapacity tady samozřejmě jsou, ale zemědělci se rozhodli své mléko zpeněžit nejlépe, jak to jde. A na to je Německo samozřejmě lepší," říká Němec.

Na český trh tak směřuje stále více másla z ciziny. Za loňský rok se ho k nám dovezlo 19 tisíc tun, což je zhruba stejně jako v roce 2009. "Ale rozdíl je u másla v konzumním balení," upozorňuje Němec. "Toho se do Česka dovezlo téměř 12,5 tisíce tun, zatímco v roce 2009 jen 8,5 tisíce tun. Tam je evidentní nárůst.

Opačný trend je patrný i u exportu másla z Česka. "Klesli jsme ze čtrnácti tisíc na osm tisíc tun," říká Němec. V několika uplynulých letech se tak poměr mezi dovozem a vývozem másla obrátil. Zatímco v roce 2007 šlo z Česka do ciziny 21,3 tisíce tun másla, v roce 2009 to bylo už jen 14 tisíc tun. A jestliže se v roce 2007 dovezlo 13,3 tisíce tun másla, v roce 2009 jsme importovali více než 20 tisíc tun másla.

"Vývoz másla klesá léta, ale teď je pokles ještě výraznější," komentuje statistiky Němec.

"Naším sousedem je Německo, což je mlékařsky vyspělá země, která nemá srovnání se zbytkem Evropy. A mlékařsky nejúspěšnější zemí Německa je Bavorsko, kde jsou výkupní ceny mléka dokonce vyšší než ve zbytku Německa. Proto se českým zemědělcům vyplatí tam vyvážet," vysvětluje Němec.

Konkrétně v Chamu se v posledních letech výrazně zvýšila výrobní kapacita. "Začali tam dělat mozzarellu, která je žádaná v Itálii. Což je země, která nemá mléko, ale hodně ho spotřebuje a je schopna za něj zaplatit," říká Němec.

Část českého mléka se však z Německa vrací zpět do Česka, například i ve formě másla. "Když se podívám na loňské dovozy, tak v konzumním balení se do Česka dovezlo více než sedm tisíc tun másla," upozorňuje Němec.

Rozhodují desetníky

Dalším významným importérem másla do České republiky je Belgie. Pro české producenty je však každý dovozce výrazným konkurentem. Obchodní řetězce totiž s dodavateli másla uzavírají kontrakty na měsíční bázi a o tom, kdo se dostane do nabídky řetězce, dnes rozhodují desetníky v nabízené ceně.

"Český trh, stejně jako jiné evropské trhy, má určité absorpční možnosti. Každý dovoz másla ze zahraničí tak logicky zmenšuje prostor pro domácí výrobce," vysvětluje Kaleta.

Cena másla je přitom v současnosti nejvýše za poslední tři roky. Podle údajů Českého statistického úřadu se teď kilogram másla prodává průměrně za 135 korun.