Souhrn událostí uplynulého dne – 21. 2. 2011

Ministři zemědělství dnes vedou v Bruselu politickou rozpravu k budoucnosti Společné zemědělské politiky

Vrcholní zástupci evropského zemědělství jednají v Bruselu například o Společné zemědělské politice po roce 2013 nebo o podmínkách chovu nosnic a připravenosti jednotlivých členských států na aplikaci zákazu chovu v tzv. neobohacených klecích. Společná zemědělská politika potřebuje pružněji reagovat na aktuální situaci, zejména co se týče udržitelného rozvoje, tedy v otázkách vypořádání se s vlivy klimatických změn, v problematice obnovitelných zdrojů energie nebo zachování biodiverzity.

Špekáčky a lovecký salám zapsala EU na seznam tradičních specialit

Špekáček opatřený logem EU bude muset obsahovat minimálně 56 procent hovězího a vepřového masa. Lovecký salám, spišské párky, špekáčky a liptovský salám z České republiky a ze Slovenska v pondělí získaly chráněné označení Evropské unie. Evropská komise oznámila, že je zapsala na seznam tradičních zaručených specialit. EU rozlišuje tři druhy registrací: chráněné zeměpisné označení (PGI), chráněné označení původu (PDO) a tradiční zaručenou specialitu (TSG). První dvě jmenované známky zaručují, že se výrobek částečně nebo zcela vyrábí v určité zeměpisné oblasti.

Antibyrokratická komise MZe se osvědčila v boji proti přebujelé administrativě

Antibyrokratická komise Ministerstva zemědělství se v roce 2010 zabývala 65 podněty, které jí zaslali zemědělci. Tři desítky z nich se už loni podařilo vyřešit nebo dotáhnout těsně před dokončení. Sedláci si zejména oblíbili antibyrokratický dotazník, který je od začátku listopadu loňského roku na internetových stránkách Ministerstva zemědělství. Úspěšnost tažení resortu proti nadměrné byrokracii potvrzuje činnost Antibyrokratické komise MZe (ABK), která se zabývá podněty zemědělců. Prostřednictvím antibyrokratického dotazníku mohou zemědělci komisi jednoduše a rychle napsat, kde je tíží přebujelá byrokracie.

Půda v Česku přestává rodit

Zemědělská půda v Česku je čím dál méně úrodná. A bude hůř, varují odborníci. V nejohroženějších místech se každý rok z každého hektaru splavuje přibližně 7,5 tuny ornice. Vodní erozí je ohroženo téměř 50 procent zemědělské půdy v ČR. Právě vodní eroze způsobuje, že půda ztrácí schopnost vázat vodu a živiny. Voda se v půdě špatně zadržuje zejména proto, že v ní chybí organická hmota, humus. A bez humusu se kvalita půdy nezlepší ani hnojením anorganickými hnojivy. „Látky obsažené v anorganických hnojivech nejsou v půdě dostatečně vázány a při dešti dochází k jejich vyplavování.“

Úplné texty zpráv a další události včerejšího dne naleznete v rubrice Úplné zpravodajství