Co provází trh komodit

Situace na komoditních trzích počátkem letošního roku je o poznání lepší, než tomu bylo v loňském roce. Zejména komodity rostlinné výroby zaznamenaly nemalý růst. A je velká naděje, že zemědělci budou i v průběhu letošní sklizně své produkty realizovat za slušnou cenu.

Vývoj nejen na světových trzích, ale i v Evropě signalizuje jistou disproporci mezi nabídkou a poptávkou. Je to dáno především loňskou nižší sklizní v zemích, jako jsou Rusko či Ukrajina, které vždy nabízely mimo svůj trh velké množství pšenice, ale vzhledem k suchu veškerý svůj vývoz zastavily. Ale ono se urodilo méně i v dalších evropských zemích, včetně České republiky.

Co se dá očekávat od letošního roku. Tak třeba v nejlidnatější zemi Světa, Číně, panuje neobvykle silné sucho. Odborníci tvrdí, že Čína určitě nebude soběstačná ve výrobě základních obilnin a bude tedy nucena velké množství dovážet. Navíc díky rozvíjející se ekonomice bude nadále stoupat spotřeba všech druhů masa, což ještě více prohloubí deficit ve výrobě obilovin.

I letos ceny obilovin porostou

A jaká je situace v tuzemsku. V závěru měsíce února přicházejí silné mrazy, kdy noční teploty běžně klesají pod -11 stupňů C, na mnoha místech republiky jsou i nižší. To by samo o sobě nemuselo nic znamenat, pokud by byla sněhová pokrývka, která však na významné části republiky chybí, zejména v produkčních oblastech. Postiženy budou některé plochy ozimých obilnin. Ty se však dají v určité míře nahradit a pokles ve výrobě by nemusel být nijak dramatický, pokud vůbec jaký bude.

Daleko složitější situace může nastat u pěstitelů ozimé řepky. Podle informací Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin bylo do konce měsíce srpna zaseto 270 tisíc hektarů a v září, tedy po agrotechnické lhůtě, dalších 100 tisíc hektarů. A ani průběh podzimního počasí nebyl pro řepku nijak příznivý. Nemalá část porostů byla proto na počátku zimy nedostatečně vyvinuta, a právě tyto plochy jsou probíhajícím počasím výrazně ohroženy. Zaorávky tedy budou a je jen otázka, jaká bude jejich výše. V běžném roce to bývá do pěti procent, letos svaz předpokládá, že se zaorá deset a více procent. Sečteno, podtrženo, řepka bude velmi zajímavou komoditou.

Živočišná výroba není pro trh práce zajímavá

Už ne tak jasná je situace v komoditách živočišné výroby. Je to dáno nejen jejich specifikou, jako jsou kontinuita dodávek, nemožnost skladování produktů, ale taky strukturou a systémem poskytování dotací do zemědělství. Živočišná výroba nepřináší přidanou hodnotu, anebo jen velmi malou. Naproti tomu vyžaduje daleko větší potřebu drahé lidské práce. Ta však je k dispozici ve velmi omezené míře, neboť práce v živočišné výrobě je málo atraktivní, není o ni zájem a na společenském žebříčku bývá na té nejspodnější části. Pokud k tomu připočteme úroveň plateb, pak se není čemu divit, že všechny statistiky hovoří o neustálém poklesu.

Cena mléka se zotavuje

Menší problém vidíme u chovatelů skotu. Jednak jsou na skot vázány určité dotační tituly, byť malé, jednak se po propadu zotavuje cena. U mléka sehrává významnou roli růst německého trhu.

U masa trh velmi pozitivně reagoval na zvýšenou poptávku ze strany Turecka. Turecká vláda snížila importní clo na dovoz, tím se výrazně zvýšily dovozy a v českých statistikách sehrála tato země významnou roli. V konečném důsledku to zvýšilo cenu tuzemského hovězího masa v živém zhruba o pět korun za kilogram. Navíc zprávy ze zahraničí hovoří o tom, že i v Evropě bude brzy nedostatek hovězího masa a jeho ceny poletí nahoru. U nás tomu zatím nikdo moc nevěří, ale kontrakty uzavírané na jarní měsíce hovoří o absenci tisíců tun.

Vražedný mix dusí producenty prasat

Daleko složitější situace je na trhu s masem monogastrů, zejména prasat. Tady je ekonomika výrazně ovlivňovaná citelným růstem cen krmných směsí. Spolu s dioxinovou aférou, kdy český trh zaplavuje spousta levného, v Německu málo prodejného masa, je to pro zemědělce s malou výměrou zemědělské půdy mix přímo vražedný. Drahé krmné směsi však trápí chovatele v celé Evropě, a ti reagují redukcí ve svých chovech. Dlužno podotknout, že určitě ne tak dramaticky jako u nás.

Prasata jako velmi rizikové téma vnímá i vedení resortu zemědělství. Ministr Ivan Fuksa nedávno přislíbil určitou, blíže nespecifikovanou, podporu. A v tom je háček. Manévrovací prostor je omezen, rychlé řešení není k dispozici. Určitá možnost se jeví v oblasti zápůjček krmného obilí uskladněného ve skladech státních hmotných rezerv. To by mohla být pomoc v horizontu maximálně týdnů. Vše ostatní může být realizováno v druhé polovině roku, ale spíše v jeho závěru. Je jen otázka, kolik chovatelů bude ochotno a hlavně schopno se této doby dožít.

Jindřich Šnejdrla

viceprezident Agrární komory ČR