Určitou pomoc ohroženému sektoru chce nyní nabídnout vláda.

Pracovní skupina švýcarského Výzkumného ústavu pro ekologické zemědělství (FiBL) ve Fricku na základě pokusů zjistila, že geneticky modifikovaná kukuřice (Bt-kukuřice) nezhoršuje vitalitu půd. Vzhledem k tomu, že také pokusy s transgenní pšenicí nevykázaly žádná ekologická rizika, zesílila diskuse o pokračování švýcarského moratoria na genové modifikace.

Série pokusů byla podle údajů internetového portálu biosicherheit.de součástí Národního výzkumného programu Švýcarska o užitcích a rizikách uvolňování geneticky modifikovaných rostlin NFP 59 (http://www.nfp59.ch/d_index.cfm).

Výzkumný tým pod vedením Paula Mädera zjišťuje, zda má Bt-kukuřice negativní vliv na půdní úrodnost. Protože půdní mikroorganismy odbourávají rostlinný materiál a tak uvolňují živiny, mohla by půdní úrodnost poklesnout, pokud by Bt-kukuřice, eventuálně v ní obsažený Bt protein, negativně ovlivnila půdní mikroorganismy. Podle zprávy na portálu biosicherheit.de však v pokusech nebyl zaznamenán žádný rozdíl mezi Bt- a konvenční kukuřicí.

Bt-kukuřice neměla ve srovnání s konvenční kukuřicí žádný negativní vliv na půdní vitalitu, ať už zkoumaná půda pocházela z ekologických nebo z konvenčních polí. P. Mäder však připouští, že výsledky nelze bez dalšího výzkumu přenést na jiné Bt-rostliny kukuřice. Producenti osiv jako Syngenta nebo Monsanto neposkytli FiBL aktuální osivo. V pokusu použitá Bt-kukuřice je proto ještě geneticky modifikovanou rostlinou první generace a obsahuje nižší množství Bt proteinu než dnešní Bt-rostliny kukuřice.