Svaz ve Větrném Jeníkově

Na budoucí vývoj a reformy společné zemědělské politiky do roku 2020 se zaměřil minulý týden ve své zprávě na 8. společném zasedání výboru a kontrolní komise Zemědělského svazu ČR jeho předseda Ing. Miroslav Jirovský. Kromě toho byl Větrný Jeníkov místem, kde zhodnotil hospodářský výsledek agrárního sektoru a situaci v základních zemědělských komoditách. Ve svém projevu se věnoval též přímým platbám, dotacím a dále životnímu prostředí a cross compliance.

Návrhy reformy

Návrhy reformy jsou zatím velmi obecné, ale je důležité vysledovat jejich zaměření. V únoru byl zveřejněn návrh zprávy Výboru pro zemědělství Evropského parlamentu o společné zemědělské politice do roku 2020, kterou přednesl zpravodaj Evropského parlamentu Albert Dess. Návrh zprávy navazuje na sdělení Evropské komise z 18. listopadu minulého roku, ale již alespoň v obecné poloze formuluje více podrobněji zásady změn, mnohdy odlišně od původních záměrů Evropské komise. Hlavní změnou bezesporu je orientace na produktivní zemědělství a soběstačnost EU. To je směr, se kterým můžeme souhlasit.

Aby návrhy přednesené Albertem Dessem byly realizovatelné a reálné, je nutné udržet roční rozpočty Evropské unie pro společnou zemědělskou politiku EU ve výši 55 miliard eur. Částka představuje asi 110 eur na občana Evropské unie, to je na kompenzaci zvýšených nákladů na ochranu životního prostředí, ozelenění, welfare zvířat a potravinovou bezpečnost. Pro ČR usilujeme o uhájení plateb z rozpočtu EU na úrovni roku 2013, to je celkem 1,327 mld. eur (909 mil. eur na 1. pilíř a 418 mil. eur na 2. pilíř). Rozpočet zatím není jistý. V případě snížení rozpočtu však požadujeme obhajovat rovnost podmínek pro členské země EU-27.

Ozelenění společné zemědělské politiky

Základní koncept návrhu výboru Evropského parlamentu se týká ozelenění společné zemědělské politiky (SZP). Poslanec Albert Dess se snaží ustanovit přímé propojení mezi přímými platbami v rámci 1. pilíře a zelenými opatřeními namířenými na omezení půdní eroze, rotaci plodin, investice do zelených technologií, na inovační procesy a další. Tato opatření by stoprocentně financovala Evropská komise se sankcí pro zemědělce, kteří nezavedou alespoň dvě opatření. Jak naznačilo komuniké Evropské komise - Společná zemědělská politika směřující k roku 2020, má být ozelenění 1. a 2. pilíře SZP hlavním cílem budoucí reformy.

Podle Zemědělského svazu ČR však je ozelenění proti cílům zjednodušit administrativu spojenou se SZP a především také proti konkurenceschopnosti evropského zemědělství. Propojení SZP s ochranou životního prostředí v současnosti zajišťují jak pravidla cross compliance v rámci 1. pilíře, tak agroenvironmentální opatření v Programu rozvoje venkova. Tento názor svaz obhajuje z důvodu značné byrokraticko-administrativní náročnosti pro zemědělce i kontrolní orgány při zavádění programů ozelenění v rámci 1. i 2. pilíře. Svaz doporučuje posoudit nutnost souběhu existujících systémů kontrol podmíněnosti (cros compliance) a nutnost opatření agroenvi. Především podporuje omezení stávajících nepřiměřených požadavků cross compliance na chovy hospodářských zvířat, které zvětšují četnost kontrol podniků s chovem hospodářských zvířat.

Jakékoli rozšíření požadavků za ozelenění bez výrazného omezení stávajícího systému je nepřijatelné. Jedná se podstatné zhoršení administrativní náročnosti, což je v rozporu s cíli reformy.

Velikost podniku nebude měřítkem

Zemědělský svaz ČR vítá prohlášení europoslance Alberta Desse, že Evropský parlament nebude podporovat rozdílné zacházení se zemědělci na základě velikosti podniku a právní formy, což je jeden z našich hlavních požadavků.

Zemědělský svaz ČR oceňuje, že český ministr zemědělství svoji aktivitou přispěl k podpoře odmítnutí zastropování plateb získáním blokační minority v Radě ministrů ze zemí Velké Británie, Německa, Itálie, Rumunska, Slovenska i Maďarska. Jedná se úspěch, který však musí být dále sledován a prosazen do konečného nařízení Rady. Zemědělci nesmí být trestáni za rozvoj svého podnikání a zvětšování svých podniků v rámci tržního hospodářství.

Stanovisko k přechodnému období

Zemědělský svaz ČR zásadně odmítá, že v rámci reformy se navrhuje přechodné období pro většinu zemí se současnými nadprůměrnými přímými platbami z EU-15, na postupné snižování po dobu asi pěti let. Pro nové země není navrhováno žádné zvýhodnění. S návrhy na přechodné období dorovnávání vyšších přímých plateb z unijních prostředků svaz nesouhlasí. Pokud bude prosazeno přechodné období ke snižování přímých plateb, pak navrhujeme přistoupit na formu dorovnání z národních rozpočtů. Obdobně tak, jak to je při platbách top-up v EU-12.

Dva pilíře plateb

Zemědělský svaz ČR podporuje strukturu dvou pilířů plateb, zejména silný první pilíř na kompenzaci zvýšených nákladů vyžadovaných EU, placených na hektar, plně hrazených ze zdrojů EU, umožňujících zabezpečit zemědělcům ekonomiku produkce. V 1. pilíři odmítáme jakoukoli formu znárodňování - renacionalizaci SZP.

Zemědělský svaz ČR podporuje návrh Alberta Desse na základní sazbu přímých plateb na hektar zemědělské půdy alespoň ve výši 65 % průměru všech přímých plateb v zemích EU, nikoli však jen v jednotlivých státech, ale ve všech rozhodujících zemích EU, kde nejsou zásadní rozdíly v klimatu. Svaz nepodporuje návrh snížení uvedeného 1. „silného“ pilíře o 20-30 % s převodem prostředků do 2. pilíře.

Druhý pilíř určený na Program rozvoje venkova by se měl hradit ze zdrojů EU s částečným národním kofinancováním. Cíleně má podpořit sociální činnost a konkurenceschopnost venkova, zvýšit podíl prostředků na modernizaci zemědělských podniků, na podporu inovací i podporu modernizace potravinářských podniků. Svaz podporuje názor, že 2. pilíř by měl řešit zlepšování životního prostředí vzhledem k možnosti cílenějších opatření. Podle svazu je třeba LFA ponechat ve 2. pilíři. Svaz prosazuje výrazně zjednodušit 2. pilíř, jeho odbyrokratizování, omezení počtu opatření a zaměření na rozhodující činnosti, včetně podpory mladých zemědělců i mladých zaměstnaných v právnických osobách.

V rámci reformy SZP podporuje Zemědělský svaz ČR ponechání článku č. 68 ve výši minimálně 10 % z celkových sazeb k řešení národních specifik, na restrukturalizaci a posílení klíčových, citlivých či ohrožených agrárních sektorů - mléko, přežvýkavci, chmel a bramborový škrob.

Vzhledem k tomu, že existují velké výkyvy tržních cen komodit a z důvodů, že letos končí kvóty na bramborový škrob a v roce 2015 mají skončit kvóty na mléko, bude nutné v 1. pilíři posílit tržní opatření, která budou pružněji čelit cenovým pádům a nejistým podmínkám trhu a stabilizovat trh v záchranné síti. Svaz podporuje prodloužení platnosti kvót a reformy cukru do roku 2020.

Zemědělský svaz ČR podporuje návrh, aby přímé platby a další produkční a tržní podpory byly poskytovány pouze aktivním zemědělcům. Za aktivního zemědělce lze považovat právnickou nebo fyzickou osobu podnikající v zemědělské prvovýrobě, tedy produkující výrobky spadající do přílohy I Smlouvy o ES podle článku 38 Smlouvy, která v roce před podáním žádosti dosáhla příjmů z vlastní zemědělské produkce ve stanovené minimální výši a v době podání žádosti a po dobu účinnosti smlouvy o poskytnutí přímých plateb a dalších podpor bude dosahovat příjmy z vlastní zemědělské výroby a zpracování produkce z vlastní zemědělské výroby alespoň ve výši 35 % celkových příjmů.

Reforma příležitostí pro rovnost

Navrhujeme prosadit stejné daňové zatížení příjmů ze společné zemědělské politiky ve všech státech EU-27.

Reforma SZP se musí stát zásadní příležitostí k odstranění nerovnosti a k uplatnění spravedlivých a rovnoprávných vztahů mezi starými a novými členskými zeměmi, k omezení byrokracie i nákladů na její realizaci. Z  návrhu vyplývá, že u přímých plateb by se mělo přejít ze systému SAPS na systém plateb na farmu.

Celkově do jednání pro další rozpočtové období Evropské unie vstupujeme s  nižší produkcí zemědělských výrobků než k předvstupním jednáním po roce 2000. Pokračovat v ČR v dalším omezování produkce  ze současných, již dost snížených objemů, je neobhajitelné. Není důvodu v dalším desetiletí rozměr zemědělství právě v ČR omezovat, když EU jako celek deklaruje úsilí o soběstačnost a snižuje své záporné agrární saldo. Uplynulé období prokázalo, že s  klesající produkcí živočišných produktů klesá i soběstačnost, loni dokonce ČR propadla v soběstačnosti již i u mléka.

Nerovné postavení v podporách však přispělo k omezení živočišné produkce asi o 25 % a k růstu dovozu. Agrární dovoz v roce 2010 se zvýšil přibližně dvojnásobně na 140,6 mld. Kč při růstu záporného salda agrárního obchodu z 22 mld. Kč na 33,6 mld. Kč z  důvodu, že rychleji než agrární vývozy rostou agrární dovozy. Jde zejména o dovozy výrobků s vyšší přidanou hodnotou, jako jsou maso, masné a mléčné výrobky. Například hodnota dovozů masa se za posledních deset let zvýšila sedminásobně (z 2,4 mld. Kč v roce 2000 na 17 mld. Kč). Namísto realizace tuzemského potenciálu práce, dováží ČR práci ze zahraničí.

Hospodářský výsledek

Výsledek hospodaření v zemědělství podle metodiky podvojného účetnictví ČR za rok 2010 je podle šetření Zemědělského svazu ČR 5,1 mld. Kč. Podnikatelský důchod zemědělství podle metodiky Souhrnného zemědělského účtu Eurostat za rok 2010 má být 6,2 mld. Kč při vyplacení provozních dotací 27,2 mld. Kč, což je o 1,4 mld. Kč méně než v roce 2009. Zlepšení hospodářského výsledku proti roku 2009 bylo především dosaženo úsporou nákladů o 3 mld. Kč, vyšší vyplacenou výší provozních dotací proti očekávání, snížením mzdových nákladů o 1,3 mld. z důvodu poklesu pracovníků zhruba o 8000 i při nárůstu mezd o 3,8 % na 18 330 Kč. Bez dotací by byla produkce silně ztrátová.

Významný vliv má i zpevňování koruny vůči euru. V roce 2003, před vstupem do EU, byl roční průměr kurzu 31,844 Kč za euro, ale průměr roku 2010 byl 25,290 Kč za euro, pro výpočet dotací 24,60 Kč, tedy zpevnění se zvýšilo o 20 %, u dotací o 23 %. To se promítá nejen do cen komodit, ale též do výše výsledku.

Do roku 2011 je vstup s cenami komodit, s výjimkou prasat, s lepšími předpoklady než loni, bude ale záviset na zvládnutí cen vstupů a zajištění dotací alespoň na úrovni minulého roku.

Rozhodující komodity

Obiloviny

Letos se oproti loňsku sklidilo obilí podle definitivních údajů ČSÚ o 12 % méně, což je méně o milion tun, z toho o 5 % pro pokles ploch. Většina byla proti předloňsku se zpožděním a v horší kvalitě, a tak značná část produkce z důvodu sklizně po deštích byla prodána za krmnou.

Poklesem produkce živočišné výroby klesá potřeba krmného obilí a roste nerovnováha mezi rostlinnou a živočišnou výrobou. Roste vývoz obilí za nižší ceny než burzovní. Kladné saldo zahraničního obchodu se zvyšuje. Například za rok 2010 saldo činilo 5,5 mld. Kč, za rok 2009 bylo 7,1 mld. Kč a v roce 2000 bylo 2,8 mld. Kč.

Začátkem března ceny z termínovaných obchodů na největší evropské komoditní burze EURONEXT s termínem dodání březen 2011 dosahovaly u potravinářské pšenice po přepočtu 6200 Kč/t, u krmné pšenice 5700 Kč/t, u sladovnického ječmene 5300 Kč/t, ceny krmného ječmene po Evropě jsou 4400-5000 Kč/t. Ceny obilovin v poslední době se sice u nás zvyšují, ale u všech rozhodujících komodit zaostávají za cenami v zahraničí. Je otázkou, jak jen dlouho bude tento vývoj trvat, pro rok 2012 je cenový vývoj zatím podle burz příznivý.

Řepka

Řepky se podle definitivních údajů ČSÚ sklidilo 1,42 mil. t, což je proti sklizni roku 2009 o 8 % méně. Pokles produkce vyvážil růst ceny, v současném období mezi 10 500 Kč/t až 12 800 Kč/t.

Mléko

Počet dojných krav v ČR na konci roku 2010 byl 368 826 kusů, klesl o 15 000 kusů. Růstem dojivosti se zčásti vyrovnává pokles stavů, ale letos se produkce propadne po prvé pod hranici soběstačnosti. Spotřeba dosáhla 250 litrů na obyvatele, ale produkce klesla na 238 litrů. Ve kvótovém roce 2010/2011 klesne produkce asi o 2,2 %. Kvóta tak zůstane nesplněna zhruba o 9,5 %. Co se týká mezinárodního srovnání nákupu mléka připadajícího na hektar zemědělské půdy, je ČR zhruba na dvou třetinách průměru zemí EU-15.

Tržby za mléko za rok 2010 lze odhadnout asi na 16 mld. Kč, což je o 4 mld. Kč méně než v roce vstupu do EU. V posledních měsících dochází k oživení ceny, ale zaostává za zvyšováním ceny mléka v Německu. Hranici osmi korun za litr byla v ČR překročena teprve v prosinci 2010, v Německu již v srpnu. Významný vliv v  Evropské unii na tento vývoj má skutečnost, že se zpracovává 58 % vyrobeného mléka v mlékárnách vlastněných zemědělci.

V souvislosti s řešením mléčného balíčku Evropské unie je nutné, aby producenti a zpracovatelé spolupracovali a společnou silou vyjednávali s obchodními řetězci o cenách. Je nutné zvažovat spojení do větších odbytových družstev s předáním prodeje mléka. V tomto směru svaz očekává od státu změnou směrnice č. 1/2008 ÚOHS.

Jatečná prasata

Největší problémy jsou v chovu prasat. Podle šetření ČSÚ bylo v ČR ke konci roku 2010 celkem 1,846 milionu prasat, což je meziroční snížení o 67 754 kusů. Stavy prasat značně klesají hlavně v zemích střední a východní Evropy. Soběstačnost v Německu v produkci jatečných prasat před rozšířením unie v roce 2003 byla asi 90 %, v loňském roce již 110 %.

Ceny prasat v ČR zůstávají na nižší úrovni, než je obvyklá v Evropě. Loni cena klesla téměř o tři koruny. Průměrná cena kilogramu jatečných prasat v živé hmotnosti za rok 2010 byla v ČR stejná jako v Rakousku (27,22 Kč/kg ž. hm.), ale v Německu byl průměr roku vyšší (28,52 Kč/kg ž. hm.). V souvislosti s dioxinovou aférou začala cena padat na úroveň 24 Kč/kg ž. hm., ale pak se znovu obnovil růst.

Výrazný útlum tohoto odvětví je vidět v tržbách. Za rok 2010 lze odhadnout jejich výši asi na 9 mld. Kč, přitom v roce 2003 i 2004 byly 16 mld. Kč. Dovozy rostou. Polovina dováženého vepřového masa pochází z Německa, kde stavy zvířat včetně produkce vepřového masa donedávna zaznamenávaly nadstandardní oživení a velký prostor pro realizaci našly také v ČR. Z Polska se do ČR dováží 11 % vepřového masa, z Rakouska a Belgie po 8 %.

Přímé platby, podpory a dotace

Pro rok 2010 byla v rámci státního rozpočtu schválena kapitola 329 MZe ČR ve výši 39,5 mld. Kč. Z této částky by mělo jít do příjmů zemědělských podniků asi 27,7 mld. Kč provozních podpor v následujících položkách:

z prostředků EU přes 16 mld. Kč formou plateb SAPS na plochu, na cukr, rajčata a dodatečně na dojné krávy podle čl. 68;

z národních zdrojů bylo vyplaceno 3,6 mld. Kč formou národních doplňkových plateb top-up;

na neprojektová (provozní) opatření Programu rozvoje venkova (zejména na LFA, Natura a AEO) bude vyplaceno celkem asi 7,2 mld. Kč;

v rámci národních dotačních programů bylo zemědělským podnikům vyplaceno asi 650 mil. Kč provozních dotací a 79 mil. Kč formou částečných náhrad za povodňové škody z roku 2010.

Kromě finančních prostředků schválených státním rozpočtem pro kapitolu MZe ČR se zemědělským podnikům vyplatilo dalších asi 900 mil. Kč z PGRLF na podporu pojištění a další provozní podpory. Celková suma přímých plateb a dalších provozních podpor poskytovaných za rok 2010 ze státního rozpočtu a z PGRLF představuje přibližně 28,6 mld. Kč.

Kromě provozní podpory bylo vyplaceno 3 mld. investičních dotací z Programu rozvoje venkova

Příprava a schvalování státního rozpočtu pro rok 2011 byly poznamenány vládními škrty a úspornými balíčky, ale i snahou ministerstva financí a vlády minimalizovat výdaje z národních zdrojů. To se v konečné verzi rozpočtu schválené poslaneckou sněmovnou promítlo tak, že se sice kapitola 329 MZe zvýšila na částku přes 51 mld. Kč, ale zejména ve prospěch investičních výdajů Programu rozvoje venkova, které jdou mimo zemědělství ä jsou profinancovávány podle principu N+2. Do příjmů zemědělských podniků by formou přímých plateb a provozních podpor šlo o 2,4 mld. Kč méně než za rok 2010.

Platby SAPS, platby na plochu, cukr, rajčata a dojné krávy (podle čl. 68) se v roce 2011 zvyšují na 80 % stropu stanoveného pro rok 2013, vzhledem ke zpevňující se české koruně k hodnotě 24 CZK/EUR to ale bude asi 17,8 mld, Kč.

Problém v anulování národních doplňkových plateb top-up přislíbil ministr řešit do výše 1,3 mld. Kč zajištěním prostředků na citlivé komodity a zrušením plateb na hektar zemědělské půdy. Prostředky se zajišťují z vlastních zdrojů ministerstva zemědělství.

Prostředky na národní dotační programy se v kapitole MZe pro rok 2011 snížily o 420 mil. Kč na 680 mil. Kč  roce 2010. Při jednáních v rámci kulatého stolu na MZe ČR požaduje Zemědělský svaz ČR další posílení prostředků na řešení chovů prasat a drůbeže o 400-500 mil. Kč formami: DT 8.b) kadávery, DT 8.f) Ozdravení prasnic dochov selat. Návrhy se připravují.

Profinancováním top-up ve výši asi 1,3 mld. Kč a posílením národních dotačních programů zhruba o 500-900 mil. Kč by se dosáhlo stavu, že přímé platby a další provozní podpory a dotace by zůstaly na přibližně stejné úrovni jako v roce 2010 a mohlo by dojít k řešení citlivých a ohrožených sektorů.

Vzhledem k tomu, že je zajištěno kofinancování Programu rozvoje venkova na úrovni asi 22 mld. Kč, svaz předpokládá, že budou vyplaceny dotace na investiční projekty pro zemědělské podniky ve výši zhruba 4 mld. Kč.

Souběžně s tím se připravují opatření pro rok 2012, ve kterém se sice zvyšují výplaty přímých plateb na 90 % stropu stanoveného pro rok 2013, ale na národní doplňkové platby top-up se počítá opět s nulou, přestože podle přístupové smlouvy se mohou dorovnávat na 10 %, tedy asi 2 mld. Kč. Proto se uvažuje o přípravě nového nebo novelizovaného nařízení vlády, které by umožnilo použít na základě čl. 68 prostředky z plateb SAPS nejen na řešení dojných krav, ale i dalších citlivých sektorů. Rovněž se uvažuje o zvýšení intenzity přežvýkavců na 0,35 VDJ na ha TTP a o prodloužení hodnoceného období stavů přežvýkavců od 1. 1. do 31. 10. Zároveň budou sníženy podnikům přímé platby přesahující 300 000 eur o 4 % a převedeny do 2. pilíře. Vzhledem k tomu, že Program rozvoje venkova má stanoven rozpočet v eurech a byl přepočten kurzem 26,70 Kč, při současném posilování koruny pod 24 korun, mohou být rozpočty většiny opatření vyčerpány, takže nelze nyní hovořit o vyhlášení dalších termínů.

Životní prostředí a cross compliance

Od letošního roku projdou veškeré předpisy zveřejněné ve sbírce zákonů monitoringem a členové budou každý měsíc informování o změnách, které v souvislosti s ochranou životního prostředí (ŽP) ovlivňují zemědělské aktivity.

Svaz nabízí pilotní službu auditů nanečisto - organizování modelových kontrol ÚKZÚZ, SRS a SVS na podnicích. Rozsah této služby byl v únoru rozšířen o problematiku v kompetenci SZIF. Svaz aktivně připomínkuje dokumenty či předpisy v oblasti životního prostředí (v roce 2010 více než 20 předpisů) a bude v této činnosti pokračovat i nadále.

Rovněž bude pokračovat poradenský servis v oblasti cross compliance/ŽP, který byl spouštěn v polovině roku 2010 v rámci pravidelné pošty Zemědělského svazu ČR.

Zemědělský Svaz se zabýval nebo zabývá níže uvedenými tématy.

Posunutí účinnosti rozšíření protierozních GAEC (standard č. 2) od roku 2012 (respektive od 1. 7. 2011) v novele nařízení vlády č. 479/2009 Sb.

Smysluplné definování půdoochranných technologií v souvislosti s ukotvením mírně erozně ohrožených půd jako součásti standardu č. 2 GAEC.

Odstranění nedostatků ve vymezení erozně ohrožených půd v LPIS, v návaznosti na podněty členů svazu.

Úprava procesních postupů SZIF při kontrolách GAEC, aby při zanedbatelných porušeních byla ukládána nápravná opatření, čímž se znemožní SZIFu zpětné přehodnocování těchto porušení („zanedbatelných“) bez sankce, na porušení se sankcí podle předpisů EU (zemědělec nedostane zpětně sankci, pouze tehdy, když SZIF uloží nápravné opatření a toto opatření bude zemědělcem splněno). Od letošního roku bude toto pravidlo po dohodě se SZIF a MZe ČR uplatňováno u GAEC č. 3,7 a 9 - od roku 2012 by se mělo rozšířit i na GAEC č. 8.

Poradenství při zpracování projektů na výstavbu a provozování bioplynových stanic v souvislosti s možností podpor z Programu rozvoje venkova v ose I.

Poskytování ad-hoc info-servisu v oblasti podpor osy II Programu rozvoje venkova, která se zaměřuje na opatření vedoucí ke zlepšení životního prostředí a krajiny. Úpravy administrace AEO do konce tohoto programového období (v souvislosti s možným „přeléváním“ pětiletých závazků do období od 2014).

Intervence v případě omezení hospodaření v souvislosti s přípravou vyhlášky o stanovení ochranných pásem nádrže Švihov na Želivce.

Usměrňování cílů a zaměření vznikajícího Národního akčního plánu k implementaci směrnice EU č. 128/2009/ES pro udržitelné užívání pesticidů, v rámci koordinační pracovní skupiny MZe ČR.