ASZ prosazuje zmírnění nitrátové směrnice

Podle názoru Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) je na čase přehodnotit současný rozsah pro zemědělce omezujících opatření vyplývající z aplikace takzvané nitrátové směrnice. Tato snaha by, zdá se, mohla být úspěšná.

Vymezení zranitelných území

Podle stále platného Nařízení vlády z roku 2003 musí Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP) předkládat každé čtyři roky výsledky přezkoumání vymezení zranitelných území v ČR, což v praxi znamená, že uvedenou analýzu by mělo MŽP předložit právě letos, a to ve velmi dohledné době. To ale také znamená, že je ideální doba na změny některých ustanovení či povinností vyplývajících z aplikace nitrátové směrnice pro zemědělce, zvláště takových, které jdou nad rámec povinností vyžadovaných evropskou legislativou. ASZ proto již písemně oslovila šéfy resortů životního prostředí a zemědělství s žádostí, aby se tímto problémem zabývali. Základním cílem je rozsah zranitelných oblastí snížit.

Přísnější než EU

V současné době zahrnují zranitelné oblasti zhruba polovinu území (47,7 procenta) plochy zemědělské půdy v ČR a takový rozsah je významným omezujícím činitelem při hospodaření zemědělců zejména v rostlinné výrobě. Podle ASZ přitom znění nitrátové směrnice zbavuje členský stát povinnosti vymezovat zvláštní ohrožené oblasti, pokud stát provádí akční program podle příslušné směrnice. Ten naše země provádí, a tudíž je na místě konstatování, že náš stát je přísnější než stanoví evropský předpis. Díky tomu jsou podle ASZ zemědělci v ČR jednak zatíženi nadbytečnou byrokracii, spočívající v ukládání povinnosti vedení evidencí, a jednak jsou přímo omezováni v podnikání. Zbytečně přísné omezování hnojení statkovými hnojivy totiž znamená nejen nižší výnosy, ale paradoxně může působit i zhoršení kvality půd a zvýšit riziko vzniku erozí. Asociace také oprávněně tvrdí, že se situace v ČR od roku 2003 výrazně změnila. Od té doby totiž v naší zemi podstatně klesl objem živočišné výroby, a tedy i produkce statkových hnojiv a výrazně se tak snížila rizika nadměrného zatížení životního prostředí tímto materiálem.

Naděje na úspěch

Ačkoli diskuse o žádoucí změně je v současné době na samém začátku, vypadá to zatím, že ASZ bude ve své snaze minimálně částečně úspěšná. Problémem by se jednak měla zabývat Antibyrokratická komise ministerstva zemědělství, jednání o možných změnách již ale také začala i mezi dotčenými úředníky na MŽP a ministerstvu zemědělství. Podle prvních signálů lze přitom usuzovat, že k nějakým změnám dojde, navíc ve spojitosti s problémem kompostování, jehož produkty by mohly být zařazeny mezi zemědělská hnojiva. ČR má totiž velké problémy se zpracováním biologického materiálu, který se hromadí na skládkách, což mimo jiné zvyšuje emise skleníkových plynů a nejen esteticky, ale i fakticky negativně dopadá na životní prostředí.