Brambory a jejich zpracování na škrob

Výroba nativního bramborového škrobu má na dnešním území České republiky tradici od poloviny 19. století, kdy byly brambory zpracovávány na škrob jako přidružená výroba velkostatků.

Z původně ruční výroby se postupně, hlavně pak za První republiky, přecházelo na výrobu průmyslovou. Změna technologií a zařízení vedla k postupné koncentraci výroby. Tento proces byl u nás významně urychlen v druhé polovině 90. let minulého století. Po privatizaci v současné době výrobu bramborového škrobu zajišťují v České republice celkem tři firmy.

Provozovány jsou čtyři výrobny škrobu, které svou kapacitou v současné době plně nahrazují původních sedmnáct škrobáren, které škrob vyráběly na území naší republiky v 80. letech minulého století. Rekonstrukce výroben škrobu byly dokončeny v posledních několika letech. Zmodernizované škrobárny patří z hlediska efektivnosti, kvality a dopadů na životní prostředí k velmi dobrému standardu a snesou srovnání s podobnými výrobnami v zemích Evropské unie.

Pestrá škála využití škrobu

Bramborový škrob je v dnešní době používán jak pro potravinářské, tak pro nepotravinářské účely. Necelých 60 % škrobu a výrobků z něj nachází své uplatnění v téměř všech oblastech potravinářského průmyslu. Jedná se o chuťově i barevně neutrální ingredienci, která může ovlivnit vzhled, konzistenci, energetický obsah, funkční a nutriční vlastnosti, trvanlivost nebo také zlepšení výrobních procesů potravinářských výrobků. Velmi významné je i technické užití škrobů a výrobků ze škrobů, například v papírenském, textilním a lepidlářském průmyslu.

Výroba bramborového škrobu je v EU omezena výrobní kvótou, která je v současné době stanovena ve výši 1 948 761 tun. Česká republika z této kvóty získala 33 660 tun škrobu. Dlouhodobost a neměnnost regulačního systému byla jedním ze základních předpokladů pro pěstování škrobárenských brambor v posledních letech u nás i v EU.

Výroba bramborového škrobu

Nařízení unie může snížit výrobu škrobu

Schválením nařízení Rady (ES) číslo 73/2009 bylo rozhodnuto o zrušení veškeré regulace výroby bramborového škrobu a z ní vyplývající regulace pěstování škrobárenských brambor, a to od sklizně v roce 2012. Jak již v tomto článku bylo uvedeno, škrobárenské podniky v ČR vlastní špičková výrobní zařízení. Naši zemědělci mají i při mírně nižších výnosech brambor srovnatelné náklady na vypěstování jedné tuny škrobu z hektaru v porovnání se zemědělci v západní Evropě. Přesto tato jednorázová a poměrně rychlá změna bude určitě znamenat razantní snížení výroby bramborového škrobu v Evropě. Odborníci na škrobárenství odhadují snížení až o 50 %. Není pravda, že přežijí jen ti nejlepší pěstitelé škrobárenských brambor a na ně navázaní výrobci škrobu, ale přežijí jen ti, kteří budou mít k dispozici vyšší finanční podporu, která nahradí stávající systém.

Státy Evropské unie, které pro zemědělské podpory využívají systém SPS, nahradí stávající systém platbami zemědělcům, kteří měli uzavřené pěstitelské smlouvy s podnikem vyrábějícím škrob. Tyto státy, kromě Finska, využily ustanovení článku č. 64, nařízení Rady (ES) 73/2009. Podpora na jeden hektar pěstovaných škrobárenských brambor v Německu bude podle tohoto článku vyplácena na úrovni 700 eur, v Rakousku 700 eur, v Dánsku a ve Švédsku 760 eur.

Podpora rozhodne o konkurenceschopnosti

Členské státy, které stále využívají pro podpory zemědělců systém SAPS, nemohou citované ustanovení nařízení Rady použít. Proto Ústřední bramborářský svaz ČR a Český škrobárenský svaz navrhuje podporu pro pěstování škrobárenských brambor podle článku č. 68 odst. 1 písm. a) pododstavce i). Podpora by měla být vyplácena podle historicky poskytovaných plateb, jako je tomu u států používajících systém SPS.

V současné době jsou diskutovány varianty rozdělení finančních prostředků podle článku č. 68 na citlivé komodity (přežvýkavci, chmel a škrobárenské brambory). Odpovídající podpora pro škrobárenské brambory pro české zemědělce by se měla blížit úrovni, jaká je použita v Německu a v Rakousku, kde bude podpora zhruba 17 000 Kč/ha (700 eur/ha). V Dánsku a Švédsku bude tato podpora dokonce na úrovni 18 500 Kč/ha (760 eur/ha). Pro efektivní naplnění současných škrobárenských výrobních kapacit je nutné pěstovat škrobárenské brambory na nejméně 5000 ha. V jedné z variant předpokládané podpory škrobárenských brambor od roku 2012, která také respektuje historii poskytovaných plateb uplatněnou státy používajícími SPS, by pak čeští pěstitelé škrobárenských brambor měli získat částku zhruba 16 730 Kč/ha, a tím dosáhnout na téměř stejnou podporu jako zemědělci v Německu a Rakousku.

Výrazně nižší podpora pěstitelům škrobárenských brambor od roku 2012 by zřejmě znamenala ztrátu konkurenceschopnosti českých výrobců bramborového škrobu v rámci EU, a tím i ukončení pěstování škrobárenských brambor a pro ně potřebné sadby v ČR. Výsledkem by bylo snížení ploch brambor v ČR o celou jednu pětinu. Pokud nechceme tento scénář naplnit, je nutné vytvořit podobné podmínky pro naše pěstitele, na jaké dosáhnou zemědělci v západní Evropě.

Ing. Marie Vávrová

předsedkyně Českého škrobárenského svazu

Ing. Miloslav Chlan

předseda Ústředního bramborářského svazu ČR