Duben v myslivosti

Dubnem začíná pro myslivce nový rok. Myslivci musí vyčistit krmelce a jejich okolí, veškeré zbytky potravy je nutno odstranit a okolí shrabat a posypat páleným vápnem, což pomůže tlumit rozvoj parazitů. Do slanisek je nutno doplnit kusovou krmnou sůl. Posedy a kazatelny je nutné co nejdříve opravit a zkontrolovat pevnost vzpěr a žebříků, protože je využívají i návštěvníci přírody a turisté. Pokud je narušená statika posedu, musí ho uživatel honitby na vlastní náklady odstranit a vyrobit nový. Posedy jsou často ničeny vandaly, kteří si neuvědomují, že posedy nejsou primárně určeny k lovu, ale ke zvýšení bezpečnosti lovu, aby střela směřovala proti zemi pod úhlem vyšším než 5°, kdy se již neodráží a bezpečně končí trajektorii v půdě. Většinu mysliveckých zařízení si myslivci staví svépomocí, ale na internetu je velmi široká nabídka profesionálních výrobců. Při umisťování krmelců je nutno mít souhlas vlastníka pozemku, což je garantováno novým Zákonem o myslivosti. Posedy není vhodné umísťovat v blízkosti vedení vysokého napětí. V dubnu se rozpadají zimní tlupy srnčí zvěře, silnější kusy vyhledávají nejlepší teritoria, srnčí zvěř se stává méně viditelnou. Myslivci pokračují v pravidelné kontrole zdravotního stavu srnčí zvěře, zvláště v oblastech s vysokými osevy ozimé řepky. Řepka je letos zasetá na rekordní ploše 390 tis. ha, ale díky holomrazům v průběhu zimy bude přibližně 15 tis ha zaoráno. Řepka představuje pro zvěř vážné nebezpečí, její rostliny obsahují málo vlákniny a některé odrůdy mají vysoký obsah jedovatých glukosinolátů. Řepka je navíc v tomto období intenzivně přihnojována dusíkatými hnojivy a obsahuje vyšší obsah dusičnanů. Myslivci připravují štěňata na jarní svody. Okresní myslivecké spolky ČMMJ pořádají přehlídky trofejí ulovené zvěře, na kterých může odborná i neodborná veřejnost posoudit kvalitu lovené zvěře v jednotlivých regionech a honitbách. Přehlídky jsou spojeny s výstavami uměleckých děl či řemeslných výrobků. Dále v dubnu Okresní myslivecké spolky ČMMJ pořádají zkoušky z myslivosti, které završují roční přípravný kurz adeptů. V lesích se zvětšují škody způsobené kůrovcem zvláště u malých vlastníků lesů. Polní práce proběhly rychle v březnu a díky používání širokozáběrové mechanizace byly zmasakrovány mláďata z prvního vrhu zajíců. Škody na zvěři jsou velmi vysoké i na silnicích. Probíhá setí, cukrovky, slunečnice a kukuřice, sázení brambor, výsadba plodonosných dřevin a či obnova keřového patra remízků. Nepravidelné okraje pozemků u lesa je vhodné využít pro biopásy, na které zemědělci mohou čerpat dotaci, která je administrativně náročná. Největší zvěří škody jsou na porostech způsobovány právě na pozemcích v těsné blízkosti lesa či v zářezech polí do lesa (nepravidelné okraje), a umístění biopásů do takovýchto lokalit předchází problémům se škodami na porostech. V lokalitách s pravidelným výskytem zavíječe kukuřičného je účelné vysévat hybridy odolné k tomuto škůdci s tím, že tyto plochy není nutno v průběhu vegetace ošetřovat insekticidy, které působí na necílové organismy včetně zvěře. Škody zavíječem jsou často zaměňovány s následným poškozením divokými prasaty. Rozsáhlé plochy kvalitní orné půdy zabrané na stavbu solárních elektráren, jsou nyní neprodyšně oploceny ostnatým drátem, není možný absolutně žádný přístup zvěře, plochy solárních elektráren pro výrobu bioenergie jsou ekologickou pouští. Pro výrobu ekologické elektřiny je často devastována úrodná půda a biotopy dříve využívané zvěří. Díky zdražování bylo hospodaření mnoha mysliveckých sdružení v loňském roce ztrátové z důvodu vysokých cen jadrných i objemných krmiv a pohonných hmot. Krmitelné odpady ze zemědělství a potravinářství končí ve spalovnách a výrobnách pelet a jsou pro myslivce cenově nedosažitelné. Častěji se rovněž vyskytují spory se zemědělci, kteří i po vyloženě chybně provedené agrotechnice (pozdní termín setí, nedostatečná výživa, fytotoxicita), odůvodňují zaorávky řepky ozimé poškození zvěří.

ČIŠTĚNÍ KRMELCŮ

Práce myslivců se po zimě soustředí na vyčištění krmelců a jejich okolí. V nich po zimě zůstaly zbytky sena, které je již navlhlé, zvěř je již nebude přijímat, a proto je nutné ho z krmelců odstranit. Okolí větších stabilních krmelců je vhodné nejprve shrabat a následně tlumit možný výskyt parazitů posypáním povrchu nehašeným páleným vápnem. Malé lehké krmelce je nejvhodnější přemístit o několik metrů dál. Přemísťování krmelců je nutné nejenom jako prevence proti výskytu parazitů, ale i z důvodů měnícího se porostního složení v lese, a dá se tím předcházet nechtěnému soustředění zvěře v místech čerstvé výsadby stromků, kde by mohlo docházet ke škodám na lesních porostech. Je samozřejmé, že s umístěním přikrmovacího zařízení musí nejprve souhlasit vlastník pozemku, a je vhodné se poradit i s revírníkem, odborným lesním hospodářem či okolním zemědělcem, což je běžnou praxí navíc garantovanou novým Zákonem o myslivosti. Možnost umístění jakéhokoliv přikrmovacího zařízení tedy respektuje vlastnická práva vlastníků honebních pozemků.

SČÍTÁNÍ ŠKOD PO ZIMĚ

Sněhová pokrývka způsobila lokálně významné úhyny srnčí zvěře. Opravit je nutno všechny myslivecké zařízení, tedy krmelce, posedy, kazatelny a žebříky, v dubnu je na to dostatek času. Zařízení využívají i návštěvníci přírody a turisté k odpočinku a rozhlédnutí se po krajině. Po zimě je nutno rovněž kontrolovat zastřešení a ohrazení krmelišť. Je nutno z nich odstranit všechny zbytky potravy, aby nesloužily jako potrava rychle se množícím hrabošům. Oprava zastřešení je velmi důležitá, rozhoduje o kvalitě předkládaných krmiv a jejich případnému znehodnocení zaplísněním. Zaplísněné krmivo značně snižuje efekt přikrmování a může naopak zvěři škodit.

KONTROLA ZDRAVOTNÍHO STAVU ZVĚŘE

Zima prověřila schopnosti zvěře odolávat nepříznivým podmínkám. K větším úhynům docházelo zejména v podhorských oblastech s vysokou sněhovou pokrývkou, která byla po dlouhou dobu přikryta tvrdou ledovou krustou. Duben je měsícem, ve kterém spárkatá zvěř začíná měnit zimní srst za letní, intenzivně se paství a v klidných úsecích honiteb se paství i během dne, je proto mnoho příležitostí, jak provádět pravidelnou kontrolu zdravotního stavu zvěře, zvláště srnčí. Ta je důležitá zejména v oblastech s velkými plochami ozimé řepky, na které jsou v současnosti opakovaně aplikovány insekticidy v kombinaci s dusíkatými hnojivy. Nejsou výjimkou i 500 ha lány řepky, což svědčí o opětovné koncentraci zemědělské výroby.

Lákavá pastva na řepce může ohrozit zraví zvěře

Srnčí zvěři stále hrozí nebezpečí úhynu v oblastech s vysokými osevními plochami řepky ozimé. Mladé listy řepky obsahují snadno zkvasitelné cukry a jedovaté glukosinoláty. Díky šlechtění na nízký obsah kys. erukové je řepka pro zvěř chutnější. V březnu byla na plochy řepky aplikována dusíkatá hnojiva a nově přirůstající listy mají nyní vysoký obsah nitrátů. To vše způsobuje zhoršení zdravotního stavu srnčí zvěře, průjmy, ztrátu plachosti až hromadné úhyny. Sledování zdravotního stavu srnčí zvěře v honitbách je povinností myslivců a zjištěné informace předávají mysliveckému hospodáři. Následně myslivci realizují opatření ke zlepšení tohoto stavu. Pokud někdo z veřejnosti zpozoruje odlišné chování zvěře, měl by o této skutečnosti informovat místně příslušného mysliveckého hospodáře, který pomoc zvěři v honitbách koordinuje.

Osevní plochy řepky ozimé oproti loňsku mírně narostly a jsou odhadovány na cca 390 tis. ha (zaorávky 15 tis. ha), což je 4 - 5 x více než tomu bylo v 80. letech a o 5% více než v roce 2010 (zaorávky 2 tis. ha). Řepku zemědělci pěstují na velkých lánech a často i na několika vedle sebe (i500 ha souvislé plochy), a pak zvěř v mnohých oblastech prakticky nemá jinou možnost potravy. V lesích je zvěř častěji rušena turistikou a čtyřkolkáři, a tak se častěji uchyluje do otevřených polí, kde člověk přichází méně. Změnila se i skladba odrůd řepky, které mají jiné složení mastných kyselin (bez kyseliny erukové), a tím je řepka pro zvěř chutnější a zkonzumuje jí větší množství, než dokáže „zvládnout“. V této souvislosti je nutno konstatovat, že lov srnčí zvěře skončil k 31. 12., a proto nehrozí žádné nebezpečí ohrožení obyvatel nekvalitní zvěřinou.

Srnci si již vybírají svá nová teritória

Staří srnci si začínají značit svá nová teritoria. Duben je tedy pro myslivce vhodnou dobou nejen k obeznání srnců, ale i pro kontrolu stavů zvěře a její kondice. Je nutno stále doplňovat kusovou krmnou sůl do slanisek.

Vzhledem k tomu, že v loňském roce byl velmi nízký výskyt hrabošů, kteří jsou hlavní potravou lišek a dravců, došlo k podstatnému snížení stavů zajíců. Mnoho mladých zajíců uhyne rovněž pod velkou zemědělskou mechanizací. Používání širokozáběrové velké mechanizace se v poslední době opět rozvíjí. Ta je velmi necitlivá vůči zvěři díky velké šířce záběru (i 10 m) a vysoké pracovní rychlosti na poli.

Myslivci po oschnutí polí začnou se setím krmných políček (tzv. biopásů). Pro setí není vhodný časný termín, protože tehdy půda není ještě dostatečně prohřátá a hrozí zaplevelení pozemku. Vhodný termín je začátkem dubna. Pokud uživatel pozemku chce využít státní dotaci na zvěřní políčko, musí splnit celou řadu administrativních podmínek a zakoupit drahé certifikované osivo.

MYSLIVCI ŘEŠÍ ŠKODY NA POROSTECH

Dále myslivci řeší hlášené škody zvěří na zemědělských a lesních porostech v průběhu zimy. Pokud je vedeno jednání s uživatelem či majitelem pozemku dohodou, že výše škody bude vyčíslena až po sklizni, je vhodné zhotovit fotodokumentaci a řádný zápis z jednání. Snad jen pro připomenutí - uživatel honitby neodpovídá za škody zvěří, ale je povinen je hradit. Odpovědnost má nejen uživatel honitby, ale také majitel nebo uživatel pozemku, který by měl doložit, jaká opatření učinil, aby škodám zabránil. Je častým jevem, že jsou předkládány úhrady škod, které byly evidentně způsobeny poškozením porostu klimatickými vlivy, špatnou agrotechnikou, nevhodně zvolenou odrůdou či poškození škůdci, přípravky na ochranu rostlin či hnojivy.

UPOZORNĚNÍ ŘIDIČŮM

Srnčí zvěř po oteplení začne více migrovat a hledá cestu přes silnice a kolejiště, kde může ohrozit řidiče. Řidiči by měli proto po oteplení zvýšit pozornost v lesních úsecích a na okrajích lesa, kde srnčí zvěř častěji vstupuje na vozovku. Zvýšenou pozornost by měli věnovat také v sousedství řepkových polí, kde má zvěř díky konzumaci řepky zhoršenou reakci na podněty.

Zvěř je stále více ohrožena narůstající dopravou. Myslivecká sdružení v okolí měst či nechráněných dálnic a silnic hlásí stále narůstající počet srážek dopravních prostředků se zvěří. Mnohde myslivci zvěř neloví, protože ztráty na silnicích převyšují plánovaný lov.

Dalším nebezpečím jsou volně pobíhající a toulaví psi, kteří jsou zvláště nebezpeční v zimních měsících, kdy neustálým rušením zvěře způsobují velké ztráty energetických zásob a zvěř pak hyne na uštvání či na záněty dýchacích orgánů. Chovatelé čtyřnohých miláčků při venčení by se neměli stydět za použití vodítka, protože tím chrání nejenom svého pejska před zatouláním, ale i okolní přírodu. Srny jsou v tomto období v pokročilém období gravidity, což je další důvod k ohleduplnosti ke zvěři.

NOVÝ ROK MYSLIVECKÝ

Dubnem začíná nový myslivecký rok. Výsledky sčítání zvěře v březnu v termínech stanovených orgány státní správy myslivosti byly předloženy uživatelem honitby jejímu držiteli (honebnímu společenstvu - majiteli pozemků) k vyjádření. Začátkem dubna pak z údajů o skutečných počtech zvěře bude plánováno myslivecké hospodaření v novém mysliveckém roce.

Na začátku dubna se také konají výroční členské schůze mysliveckých sdružení, na kterých myslivci hodnotí uplynulou sezónu a vyčíslí náklady spojené se zimou.

V dubnu Probíhají práce v lese

V lesním semenářství končí sběr šišek borovice, pokračuje sběr u modřínu. Šišky jehličnanů je nutno dosoušet a vhodně uskladnit před odesláním do vylušťovacích závodů. Ve školkařství je dokončováno vyzvedávání sazenic jehličnanů, příprava půdy pro setí, školkování a výsadba řízků topolů a vrb. Před výsevem je nutno osivo ošetřit fungicidním mořidlem a pro zvýšení klíčivosti je možno využít stimulátory. Po setí je vhodné záhony zakrýt, což ušetří půdní vláhu. Vysévá se rovněž svazenka a hořčice na zelené hnojení. Probíhá školkování semenáčků. Pokračuje zalesňování, i zde je podchycení zimní vláhy důležité pro snížení ztrát stromků, které může být při opožděné výsadbě až 100%. Nejpozději začátkem měsíce končí výsadba topolu.

V ochraně lesa začíná odkorňování borových lapáků, do kterých nalétli lýkohubi. Ve vyšších polohách je dokončováno kácení lapáků první série na lýkožrouta smrkového. Dokončuje se rovněž asanace nastojato napadených stromů. Těch neustále přibývá, díky nezájmu některých majitelů lesů. Začíná kontrola náletu lýkožrouta smrkového na lapácích a vyhledávání nastojato nalétlých stromů. V příznivých podmínkách je možné hubit kůrovce při úživném žíru na vršcích a pařezech. V oblastech přemnožení dřevokaza čárkovaného je ošetřována nalétlá kulatina účinnými chemickými prostředky. Na výsadbách dubu je nutno kontrolovat výskyt obaleče dubového. Dále je nutno kontrolovat výskyt pilatky horské, ploskohřbetky, mnišky velkohlavé a chroustů. Zvláště nebezpečný škůdce na čerstvých výsadbách je klikoroh borový, který dokáže zlikvidovat až 100% vysazených stromků a jeho škody jsou často zaměňovány s vytloukáním srnců. Při suchém průběhu počasí je nutno věnovat pozornost protipožární ochraně, a to do doby, kdy ještě neproroste nová tráva.

Ve výrobě dřeva se pokračuje v těžbě, přibližování a odvozu listnáčů, listnaté výřezy je nutno chránit před praskáním čel. V tomto měsíci končí termín pro dodávku smrkové kulatiny v kůře ze zimní těžby. Jehličnaté tyče a sortimenty listnatého dříví musí být v kalamitních kůrovcových oblastech do konce měsíce vyvezeny z lesa nebo asanovány.

Myslivci obnovují výsadbou druhovou skladbu remízků, a tam, kde chybí keřové patro, jsou vysazovány vhodné dřeviny. Vše by mělo být hotové do konce dubna. Později zasazené sazenice bývají často narašené a nemohou využít jarní vláhu a při prvním přísušku usychají.

VČELAŘSTVÍ V DUBNU

Z bylin kvete smetanka lékařská, z dřevin kvetou trnky, třešně, meruňky, jabloně a další ovocné stromy, dub, modřín a další, které jsou zdrojem pylu a nektaru. Pokud mají včely dostatek zdrojů pylu a nektaru, vystavují trubčí dílo, kam matka klade neoplozená vajíčka, ze kterých se líhnou trubci. Trubci mají v určitém čase nepostradatelnou úlohu pro páření s matkou a pro udržování tepla v úle. Včely také nosí ve větší míře do úlu vodu. Stále nosí i nektar, který je prakticky jednodruhový, protože včela má věrnost květům a druhu rostliny do té doby, než úplně všechny v okolí neodkvetou.

Při nedostatku vody musí včelař blízko včelína zřídit napajedlo, nejčastěji jako čistou nádobu s prknem, které plave na hladině, aby se včely mohly napít a bezpečně odlétnout. V průběhu dubna musí včelař udělat druhou návštěvu včelstev, aby je mohl rozšířit. Rozšíření probíhá přidáním rámků, které jsou přes zimu opraveny a uschovány. Rámek, který je vydrátovaný může obsahovat jednak staré dílo, které už včely měly v úle a včalař je uschoval, nebo může být nově vydrátovaný s novou mezistěnou. Na mezistěně jsou vyznačené včelí buňky, které si včely následně dostaví, čímž se dá průběžně sledovat stavební aktivita včelstva, která je jedním ze signálů rojové aktivity včelstva. V této době se úly rozdělují na dvě části. Spodní část, která je nazývána plodištěm, slouží matce ke kladení a k následné výchově nových včel. Horní část je medník, kde nemá přístup matka, a proto zde nemůže být včelí plod, a zde jsou uschovány zásoby v podobě medu. Obě tyto části jsou oddělené „mateří mřížkou“, která mechanicky zabraňuje vstup matky i trubců do medníku. Ke konci dubna se rozdělují dvoumatečná včelstva vzniklá v březnu. Průběžně je nutno zaznamenávat údaje o síle včelstev pro výběr budoucích matek. Při rozebírání včelstev je nutno postupovat co nejšetrněji, nejlépe jen v prostřední části a je nutno průběžně kontrolovat, jestli matka klade v plodišti a jestli mají dostatek zásob jak pylu, tak medu.

DUBEN V ZEMĚDĚLSTVÍ

Všechny porosty obilnin a řepky jsou přihnojeny regenerační dávkou dusíkatých hnojiv, Poškozeny po zimě jsou lokálně ozimé ječmeny plísní sněžnou. Zaorávky ozimé řepky jsou způsobeny zejména chybami v agrotechnice, pozdním setí, fytotoxicitou herbicidů a nedostatečným hnojením a silnými holomrazy v průběhu zimy. Koncem března vrcholil nálet krytonosců (brouk z čeledi nosatcovitých) do porostů řepky a zemědělci zahajují ochranu porostů insekticidy. Pokud se opozdí, krytonosci nakladou vajíčka do rostlin a mohou způsobit škodu 10 - 30 % na výnosu. Pro monitoring škůdců umisťují agronomové žluté Mörickeho misky částečně naplněné vodou, do kterých se zachycuje hmyz, který agronom v pravidelných intervalech vyhodnocuje. Řepka je velmi náročná na hnojení dusíkem, nově rostoucí listy obsahují velké množství dusičnanů i jedovatých glukosinolátů, a proto představuje pro zvěř spíše nebezpečí než hodnotný zdroj pastvy.

Péči vyžadují i ozimé obilniny, po druhém přihnojení řepek se pokračuje v produkčním přihnojení ozimé pšenice, ječmene, žita i triticale. Zvláště u potravinářské pšenice a ozimého sladovnického ječmene vyžaduje přihnojení přesnou bilanci dusíku v půdě a přesnou dávku hnojiva, protože obsah dusíku je ve sklizeném zrnu přísně sledován. Vzhledem k tomu, že aplikační technika může využívat navigaci signál GPS a kolejových řádků, je aplikace minerálních hnojiv přesná. Dávky dusíku jsou zpřesňovány na základě obsahu přijatelného dusíku v půdě. Ozimé obilniny jsou ošetřovány herbicidy proti jednoděložným i dvouděložným plevelům v kombinaci s přípravky podporující odnožování.

Na zasetých plochách máku, jarní řepky a hořčice agronomové ihned aplikují herbicidy, následně kontrolují zejména vzcházení máku a výskyt krytonosce kořenového, který při použití nemořeného osiva může žírem zcela zlikvidovat vzcházející porosty máku.

V sadech končí prořezávka ovocných stromů. Při teplotách nad 8°C je nutno pokračovat v pravidelných intervalech v aplikacích proti kadeřavosti broskvoně. Při začátku růstu listů jabloní startuje ochrana proti strupovitosti u nerezistentních odrůd. Kontrolovat je nutno nálet mšic a mer a sady včas ošetřit. U švestek je nutno odstranit z větví seschlé „puchovité“ plody z loňska. Obsahují zárodky nebezpečné puchovitosti švestek, která se stala nejdůležitější chorobou posledních let.

Na polích i v sadech je nutno kontrolovat výskyt hrabošů a v případě přemnožení ošetřit rodenticidy. Pokud tak agronomové neučiní, stane se jejich pole vyhledávaným místem pro divoká prasata, která velmi aktivně vyhledávají místa, kde se hraboši vyskytují a rytím prohledávají široké okolí. Následně je těžké určit, co bylo původcem škod na polích, zda-li to bylo poškození hraboši, nebo následné rytí divokých prasat.

Co dalšího se děje v honitbách?

V první polovině dubna:

1.4. Den ptactva

1.4. začíná nový myslivecký rok

přilétá čáp bílý, kukačka obecná

kvete blatouch

muflonky rodí (kladou) mláďata

probíhá tok jeřábka, tetřívka a tetřeva

hnízdí straka, sojka, lyska černá, lžičák pestrý, čírka modrá a obecná, sluka lesní

v lesích probíhá výsadba nových stromků a likvidace stromů po větrné kalamitě

probíhá setí máku, obilnin, cukrovky, luskovin

zemědělci přihnojují ozimé plodiny dusíkatými hnojivy, na polích s řepkou kontrolují výskyt chorob a škůdců a aplikují insekticidy proti stonkovým krytonoscům a blýskáčkům

na polích zemědělci provádí ochranu proti plevelům, probíhá setí obilovin s podsevem jetelovin a trav,

v lesích se kladou druhé vlny lapáků proti kůrovcům, pravidelně se kontroluje nálet kůrovců.

V druhé polovině dubna:

kvetou břízy, prvosenky, javory a habr

nejmladší jeleni vytloukají paroží

hnízdí bažant obecný, kopřivka obecná, jestřáb, káně lesní a holub hřivnáč

středně staří srnci vytloukají paroží

probíhá kaňkování tchořů

daňci shazují paroží

přilétají rorýsové

probíhá setí kukuřice, slunečnice a výsadba zeleniny

po obnově vegetace plodin se pole se postupně začínají zelenat

začíná kvést řepka, ozimé obilniny v teplejších oblastech přecházejí do fáze intenzivního růstu (sloupkování)

ve vyšších polohách se sází brambory (v nížinách se pole s ranými bramborami zakrývají netkanou textilií)

Další informace lze získat na níže uvedeném kontaktu:

Ing. Jiří Šilha, Ph.D.

pověřený pracovník pro styk s médii

Českomoravská myslivecká jednota

Jungmannova 25

115 25 Praha 1

e-mail:jiri.silha@centrum.cz

mobil: 604 953 043

DUBNOVÉ pranostiky z knihy: Jaromíra Kovaříka - Zvěř, lov a myslivost v české lidové slovesné kultuře.

Duben zajíc huben.

Dubnový déšť, ženském pláč a psí kulhání nemá Dlouhého trvání.

Na sv. Tiburcia má kukačka poprvé zakukat.

Na sv. Jiří zas, kohout (tetřev) má svůj sladký čas. Odstřelíš-li kohoutka (tetřívka) před sv. Jiřím, ošlapeš si slepičky sám! Může-li se havran o sv. Jiří (v osení) skrýti, budeme nejspíš úrodný rok míti. Když se o Jiřím schová vrána do žita, jsou žně na sv. Jakuba (25.7.). Okolo sv. Jiří, když žežulka slyšeti se dá, ovčí dobytek více na luka hnáti nedej.

Na sv. Marka, schová se do žita vranka.