Nadšení a vztah k půdě přinesly farmě úspěch

Na statku s netradičním názvem Novotinky, na rozhraní středních Čech a Vysočiny, pěstuje rodina Sýsových na téměř devíti stech hektarech půdy brambory, řepku i pšenici. Chová také více než sto padesát kusů masného skotu, vykrmuje přes šest set prasat a pro radost vlastní i několik koní. Hospodářství, které se pyšní třetím místem v soutěži Asociace soukromého zemědělství „Farma roku 2009“, prosperuje a přispívá ke zlepšení stavu okolní krajiny.

Neúprosný běh času

Statek Novotinky měl být v osmdesátých letech srovnán se zemí. Vybydlené a poměrně zanedbané budovy však přesto padly do oka otci dnešního hospodáře, když okolo projížděl v roce 1986 na koni. „Otec se rozhodl stavení určené k demolici koupit. Celá rodina jsme se pak pustili do oprav a zakládání hospodářství. Většina lidí si myslela, že jsme blázni a předpovídali nám krach. Přesto se nám podařilo kousek po kousku získávat půdu a podnikat,“ popisuje úspěch rodinné farmy Petr Sýs, který zastává názor, že k rozkvětu a ekonomické stabilitě Novotinek velmi přispěla EU. „Dostáváme z Evropské unie slušné peníze odpovídající pozici naší republiky. Hlavní výhodu evropských dotací však vidím v tom, že podmínky pro jejich získání jsou trvale stabilní a předvídatelné. Mohu proto plánovat až na deset let dopředu,“ pochvaluje si nynější stav.

Šetrný přístup

Statek Novotinky však rozhodně nežije z “darů“, tržby převyšují dotace šesti- až sedminásobně. Přitom na farmě pečlivě dbají na ochranu půdní úrodnosti a střídají výsadbu plodin. Navíc vysazují remízky a postupně zatravňují svažité úseky terénu, čímž zabraňují erozi cenné půdy. Samozřejmostí je pro rodinu Sýsových také používání moderních zemědělských strojů, které obdělávají pole šetrněji. Nic netuše o statku Novotinky si na zdejších bramborách pochutnávají i konzumenti hranolek a bramborových lupínků, protože farma je dodavatelem východiskové suroviny do několika zpracovatelských závodů. V oblasti živočišné výroby majitelé statku prodávají zejména telata, která neslouží k doplnění vlastního stáda, ale k odchovu v jiných farmách. Prasata jsou ustájena na hluboké podestýlce, což není všude samozřejmostí. O rozsáhlé hospodářství zaměřené jak na rostlinnou výrobu, tak i na chov zvířat se už rodina z pochopitelných důvodů nemůže starat sama. V sezóně proto zaměstnává zhruba deset lidí; ale i přes zimu zde nalezne práci šest zaměstnanců.

Vztah k půdě

Většina z nich zde pracuje už několik let. „Pro fungování rodinné farmy je spokojenost zaměstnanců zásadní. Máme štěstí. Vesnice jsou vylidněné, málo kdo má k zemědělství vztah. Být sedlákem v současnosti lidi neláká. Sehnat někoho spolehlivého na těžkou práci ke zvířatům je proto velmi těžké. Z tohoto důvodu situaci českého farmaření zachraňují někdy cizinci, například z Ukrajiny,“ vysvětluje Petr Sýs. Zůstává však optimistou. Věří, že další léta budou z hlediska českých zemědělců patřit k těm šťastnějším a že k nějakému většímu krácení dotací nedojde ani v novém rozpočtovém období Evropské unie, které začne za dva roky. V tomto druhu podnikání je odhodlaný pokračovat a v rodině má plnou podporu.

Zveřejněno v Denících Bohemia

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info