EU dotuje krávy na nebeských pastvinách

V subvencování z kasy Evropské unie se nikde nepodvádí a nekrade tak pilně, jako v zemědělství. A nikdo na kontinentu není v těchto lumpárnách lepší než Jihoevropané. Dokazuje to i nejnovější skandál kolem dobytčat, jež se v Itálii dožívají fantaskního věku. Metuzalém by mohl závidět.

Když začátkem letošního března začala náhle socha Madonny v toskánském Quirico d'Orcia slzet krev, byl to jen jeden z mnoha "zázraků", ke kterým ještě i v moderní Itálii dochází. Nejčerstvější div, jehož hrdinkami jsou krávy, nebude ale ani tak zajímat experty ve Vatikánu, jako spíše justici.

V Itálii jsou totiž krávy, které se dožívají až 83 let. Dodejme, že v optimálních podmínkách dosahuje skot věku 20 až 25 let a že dosavadní oficiální rekordmankou v délce žití byla jistá kráva z Irska, jež ve svém chlévě na věčně zeleném ostrově oslavila 48. narozeniny. Co je to ale proti Italům...

Italští rolníci prodávají už dlouhé roky mléko od zhruba 300 tisíc krav, jež jsou buď neuvěřitelně staré, nebo už dávno mrtvé. A kasírují za to subvence EU. Italští vyšetřovatelé z NAC objevili podle listu Il Fatto Quotidiano v úředních statistikách krávy, jež dávají mléko ještě ve svých 83 letech, anebo dojí na pastvinách na onom světě.

V centru rozsáhlého podvodu jsou dva státní úřady, které dohlížejí jak na italské sedláky chovající dojnice, tak na rozdělování zemědělských dotací: Agea a IZS. V Itálii je nyní podle karabiníků reálně 1,3 milionu dojnic, ale papírově se jejich počet nafoukl na 1,6 milionu.

Vyšetřovatelé chtějí také zjistit, odkud se bere mléko, případně mléčný prášek, který dosud pocházel z krav, které ve skutečnosti neexistují. Jde o importy z Číny anebo východní Evropy? Rozhořčeny jsou tisíce italských sedláků, kteří v uplynulých letech opakovaně platily pokuty za nedodržování mléčných kvót. Nyní začíná být zřejmé, že jim hektolitry navíc připisoval někdo jiný.

Není to zdaleka poprvé, co se na padesáti miliardách eur, které Brusel každý rok přiděluje agrárnímu sektoru, přiživují gauneři nejrůznějšího druhu. Do ruky jim nahrává i příliš složitý systém subvencí, upozorňují už dlouho kritici. Odhalit podvody, mnohdy sofistikované, bývá poměrně obtížné.

Do Itálie jezdí kontroloři z Bruselu relativně často. A mnohdy ve svém pátrání uspějí. Třeba nedávno v Kalábrii, kde si tamní "šikulové" nechali vyplatit dotaci 50 milionů aur za lisování šťávy z pomerančů dovezených údajně ze Španělska a z Francie. Údajní španělští a francouzští dodavatelé citrusů neměli však o své spolupráci s Italy ani tušení.

Také Řekové zaujímají mezi podvodníky v zemědělských subvencích čelná místa. Od roku 1996 požádal Brusel vládu v Aténách o vrácení téměř miliardy eur. Často šlo o podvody s virtuálními olivovými háji.

Nápadití řečtí zemědělci vymysleli například systém stovek olivovníků v květináčích, jež převáželi z místa na místo a představovali tak unijním kontrolorům stále nové a nové háje.

Roku 1997 začala EU provozovat elektronický kontrolní systém. Jedinou zemí, která ho dosud nezavedla, je právě Řecko. Snahy o podvody se objevují i v jiných státech sedmadvacítky, ale, jaký už řečeno, jižané jsou v tomto ohledu unijní jedničky.