Klimatické změny snižují úrodu obilovin

Podle výsledků jedné americké studie, která porovnávala klimatické podmínky a sklizeň obilovin v uplynulých 30 letech, způsobily klimatické změny propad ve výrobě pšenice ve výši 33 mil. tun.

Stanford/Braunschweig (dpa)- Klimatické změny v globálním měřítku způsobují pokles úrody obilovin. To jsou aktuálně zveřejněné výsledky studie, které vzešly ze vzájemného porovnání sklizně obilovin a klimatických podmínek v uplynulých 30 letech.

Výsledky šetření amerických vědců ze Stanfordovy a Kolumbijské univerzity, zveřejněné v odborném časopise Science prokázaly, že zemědělství v uplynulých 30 letech v globálním měřítku vyprodukovalo o 5,5 % méně pšenice než by tomu bylo bez nastalých klimatických změn. To představuje absolutní propad ve výši 33 mil. tun a odpovídá množství pšenice, které vyprodukuje Francie za rok.

Světovou produkci kukuřice zredukovaly klimatické změny o téměř 4 %, tj. o 23 mil. t. Podle výpočtů vědců to odpovídá více než 6% nárůstu cen potravin.

David Lobell a jeho dva kolegové porovnávali navzájem sklizeň mezi roky 1980 a 2008 ve všech zemích světa, ve kterých se obiloviny pěstují, s naměřenými teplotami. V téměř všech zemích, ve kterých se pěstuje pšenice a kukuřice došlo od roku 1980 k nárůstu teplot. Kromě toho výsledky modelových výpočtů prokázaly, že čím byla v jednotlivých zemích teplota vyšší, tím nižší byl výnos. Pokud teplota stoupla o jeden stupeň Celsia, poklesl paralelně k tomu výnos až o 10 %.

Pokrok v oblasti zemědělství dnes sice umožňuje mnohem vyšší výnosy než před několika desítkami let, ale „deset“ let klimatických změn má stejný efekt jako pokles technologického pokroku za jeden rok, uvádí se v časopise Science.

Naproti tomu klimatické změny nijak nezhoršily výnosy sójových bobů a rýže, zde byly ztráty a zisky v převážně většině v rovnováze. Ve vyšších nadmořských výškách a také v chladnějších zemích dokonce klimatické změny úrodu rýže zvýšily. Rýže potřebuje k růstu relativně vysoké konstantní teploty.

Spojené státy jsou jednou z mála zemí, ve kterých průměrné teploty v průběhu posledních 30 let nestouply, ale naopak mírně poklesly. Následkem toho zde vědci nezaznamenali žádné ztráty na úrodě. Samozřejmě se jednalo pouze o modelové výpočty, které měly svoje hranice, uvedl tým profesora Lobella: „Náš přístup by mohl být příliš pesimistický, protože nezohledňuje skutečnost, že se zemědělci klimatickým změnám přizpůsobují, např. výsadbou nových druhů plodin nebo dřívější setbou.

Georg von Wühlisch, vědec ze Spolkového ústavu pro oblasti venkova, lesnictví a rybářství se sídlem v německém Braunschweigu se domnívá, že aktuální období sucha v Německu je předzvěstí posunu ročních období. „Vše nasvědčuje tomu, že v Německu přichází jaro dříve a později nastupuje podzim“, uvedl Wühlisch.

Vysoké teploty a nízké srážky v dubnu a v květnu nejsou sice nic neobvyklého, ale na základě vývoje v uplynulých letech je možné pozorovat trend prodloužení letního období. Dlouhodobé následky sucha budou mít díky posunu ročních období vliv především na druhovou skladbu lesů, prohlásil vědec.

Také na pole bude mít vliv sucho, stoupne nebezpečí písečných bouří. Pomoci by podle názoru expertů mohly tzv. zemědělsko-lesnické systémy“. Na písčitých polích by se mezi kulturními plodiny jako je kukuřice, řepka nebo ječmen pěstovaly cca 12 m široká stromořadí. Pásy dřevin by snižovaly větrnou erozi, vítr by se díky stromům zbrzdil a písek by se méně vířil. V současné době odborníci v oboru lesnictví zkoumají, do jaké míry by bylo možné tyto systémy využít v bývalé hornické oblasti v Braniborsku, která je nejsušším regionem v Německu.

V posunu ročních dob a delším vegetačním období spatřuje Wühlisch také nové možnosti pro německé zemědělce. „Snad bude možné do budoucna v Německu sklízet dvakrát do roka“.

Studie: Klimawandel lässt Getreideernten schrumpfen

[2011-05-09], www.agrarheute.com