Z českých polí se stávají stavební parcely a skladiště
12.05.2011 | ASZ
V České republice se každý den zastaví několik hektarů zemědělské půdy. Nejvíce jsou ohrožena pole v blízkosti velkých měst. Na úrodné zemi rychle vyrůstají rodinné domy, nákupní a průmyslová centra, ale často také nejrůznější skladovací haly. Developeři nakupují zemědělské pozemky od sedláků a prodávají je draze na stavební využití. Velké projekty se nyní chystají změnit i středočeské Klíčany.
„Kupci si myslí, že před námi zamávají penězi a my jim vše prodáme, bez ohledu, co to udělá s prostředím našeho domova,“ posteskl si farmář, místostarosta Klíčan a člen Asociace soukromého zemědělství Ondřej Bačina. Obci Klíčany, přestože se nachází pouhých sedm kilometrů za hranicemi Prahy, se zatím dařilo udržet poklidný ráz. Zájem developerů je však velký a roste i se záměrem rozšířit Letiště Vodochody, které leží v těsné blízkosti. „Samotné rozšiřování provozu letiště další zemědělskou půdu nezabere, ale je jisté, že by sebou přineslo i stavbu infrastruktury, skladovacích prostor, nejspíše i ubytovacích kapacit navazujících na provoz letecké dopravy. Protože se nacházíme mezi Prahou a plánovaným letištěm, čekáme také, že by pozemní provoz mohl stoupnout až o několik tisíc vozidel denně,“ doplnil Ondřej Bačina.
Klíčany se rozvíjejí nejen pod vlivem letiště. Snaží se však, aby schválená výstavba prospěla i místním obyvatelům, a tak v rámci pravomocí obce stanovují pro případné stavitele přísná pravidla. Zemědělské půdy je už nyní v okolí nedostatek. Kvalitní pole jsou navíc podle předsedy Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlíka drahá pro zemědělce, ale blízkost Prahy je činí levnými pro plány spekulantů a realitních kanceláří: „Aby bylo možné vyjmout ornou půdu ze zemědělského půdního fondu a přeměnit ji na stavební pozemek, je nutné zaplatit stanovenou částku, která se odvozuje od kvality půdy. Na cenu však už nemá vliv atraktivita dané lokality, která na okrajích velkých měst prudce stoupá. Je nesmysl požadovat stejně za hektar půdy u Prahy a například u Jihlavy.“
Asociace soukromého zemědělství nechce zábory zakázat, ale upravit cenu tak, aby investor musel zvážit, zda pro něj není vhodnější stavět v méně úrodné oblasti, případně postavit místo nízkopodlažního několikahektarového skladu budovu patrovou. ASZ se snaží, prostřednictvím svých zástupců v pracovní skupině Půda Ministerstva zemědělství ČR, zjednat nápravu v zákoně o ochraně zemědělského půdního fondu, jehož výkonem je pověřeno Ministerstvo životního prostředí ČR.
Další články v kategorii
- Souhrn událostí uplynulých dní 26.-28.6.2026 (29.06.2026)
- Potvrzený případ vztekliny v Itálii upozorňuje na rizika spojená s dovozem zvířat ze zemí mimo EU (28.06.2026)
- Kdo má pod palcem dotace a čím jsou čeští zemědělci v Evropě unikátní? (27.06.2026)
- Limousinská aukce u Klemmových i s českými zvířaty (26.06.2026)
- Od srpna 2026 začnou platit první klíčové povinnosti PPWR. Jste připraveni? (26.06.2026)
- Jihlava nechá prověřit možné zdroje podzemní vody ve třech lokalitách (26.06.2026)
- Lokální hovězí ve veřejném stravování: šance či utopie? (26.06.2026)
- Vláda projedná vyšší dotace pro včelaře kvůli zdražování včelařského vybavení (26.06.2026)
- Vinařství Ludwig podalo ústavní stížnost, chce zvrátit rozhodnutí SZPI (26.06.2026)
- České lesy letos trápí dlouhodobé sucho, někde stromy ani nepřirůstají (26.06.2026)

Tweet



