Naše rajčata pověšená vzhůru nohama se zbláznila, mají už plody
30.05.2011 | Hobby magazín
Nasázeli jsme rajčata hlavou dolů. Druhou část sazenic jsme umístili klasicky do květináčů. Teď se pokoušíme porovnat, zda ta zavěšená budou prospívat více než ta pěstovaná běžným způsobem.
Důvodem našeho experimentu se stala masivní reklama na systém pěstování, kdy na terase nebo balkoně můžete rajčata zavěsit hlavou dolů a ušetříte místo. Příznivci tohoto způsobu pěstování tvrdí, že se živiny lépe dostanou do rostliny "samospádem", tedy vlivem gravitace. Naši rádci zahradníci to považovali za nesmysl, nezpochybnili ale vliv slunce na prohřátí tmavé nádoby na rychlost zrání rajčat (viz předchozí článek o založení pokusné stanice).
Zhruba měsíc po sázení (25. dubna) máme první výsledky a nejsme z nich příliš moudří. Keříkové cherry rajče zavěšené ve kbelíku má dva plody, jedno ze zasazených do květináče má jeden. Druhá klasicky umístěná sazenice zatím odpočívá. Zdá se, že vliv gravitace je opravdu minimální a že se potvrzuje argument našeho zahradníka o vlivu prohřátí půdy.
A že mají rajčata tak brzy plody? "To se klidně v této době už může stát. Záleží na tom, jak vyvinuté sazenice jste koupili, kdy se selo, jakou máte půdu i na tom, kolik mají rostlinky sluníčka a živin," říká zahradnice Vlasta Rypáčková ze stejnojmenného pražského zahradnictví.
S půdou jsme ostatně bojovali i my. Původní zahradní substrát byl příliš těžký, nakonec jsme ho museli odlehčit hlínou ze zahrádky. Po sázení (riskovali jsme a sázeli ještě před zmrzlými) přišlo více srážek a nakonec hrozilo, že rajčata "utopíme". Došlo to dokonce tak daleko, že jsme objevili náznaky žloutnutí listů. To bylo impulzem k přesazení, abychom je nezničili.
Nyní nastává otázka, jak se dále o rajčata starat, abychom co nejvíce podpořili jejich růst. První obavy o nedostatečné zavlažování během sezony (tolik diskutované v internetových diskuzích) se nepotvrdily. "Pořád míň pokazíte, když jim občas nedáte napít, než když je přelijete. Nejsou příliš náročná," tvrdí zahradník Bohuslav Tichý.
Na začátku jsme jim dopřáli trochu granulované chlévské mrvy. Ta se pomalu rozkládá a podle toho, jak si vedou, žádné další hnojení nepotřebují. "A jestli to chcete mít úplně bez starostí, dejte jim třeba šestiměsíční Plantacote," radí Vlasta Rypáčková. "Toto hnojivo zpočátku uvolní takzvané startovací živiny, potom se zbytek velmi pomalu uvolňuje, takže rostlinu zásobí po zbytek sezony," dodává.
Další články v kategorii
- Obchody plné potravin nemusí být podle premiéra Babiše samozřejmostí (21.08.2026)
- Ministr Šebestyán na výstavě Země živitelka: Chytré technologie jsou zásadní pro silnější české zemědělství (21.08.2026)
- Povodí Odry nyní vypouští z přehrad skoro pětinásobek vody, jež do nich přitéká (21.08.2026)
- Z lesa na stůl: Spousta lesní chuti na jednom místě (21.08.2026)
- Ovocnář Vojtěch Ptáček: Češi mají rádi chutě, které znají ze své zahrady (21.08.2026)
- Aktuální plochy chmelnic v České republice (21.08.2026)
- Ministr Igor Červený zahájil provoz nové linky na zpracování plastů (21.08.2026)
- Hlavní část vinobraní začne na jihu Moravy se zářím, řada odrůd dozraje naráz (21.08.2026)
- Bouřky na Moravě nabírají na síle, nános bahna zastavil na Jihlavsku vlaky (21.08.2026)
- Vedro mění zemědělství na jihu Francie. Farmáři místo rajčat pěstují banány (21.08.2026)

Tweet



