Ovocnáři a vinaři sčítají škody

Pomrzlé plody, zmařená úroda, nejméně osmdesáti až devadesátiprocentní ztráty, které způsobil v květnu nebývale silný mráz. Více než dvacet let podobnou situaci ovocnáři a vinaři v okolí Slaného na Kladensku nezaznamenali.

Hluboké mrazy prvních květnových dní, které dosáhly místy až pěti stupňů Celsia pod nulou, nadělaly v sadech a vinicích ve Slaném a okolí pořádnou paseku. Pojistit se proti tomu, až na výjimky, prakticky nelze.

Slánští vinaři proto předem vědí, že i když jim úrodu nesezobou tradičně špačci, vinobraní pořádat nebudou. Největší slánský producent ovoce, společnost Ekofrukt Slaný, která hospodaří na 250 hektarech, bude muset svoje zákazníky uspokojit v důsledku mrazů ve velké míře dovezeným zbožím.

Přesto ani v takové situaci pěstitelé příliš nežehrají na osud a přijímají skutečnost, jaká je. „Jsme zemědělci. Musíme žít, jak jsme zvyklí a někdyi bojovat s přírodou, nejenom s konkurencí,“ řekl šéf ovocnářů společnosti Ekofrukt Slaný, Pavel Kašpárek.

Když se sezona dál vydaří a zbylou úrodu nepoškodí například kroupy, sklidí Slaňáci ze stromů maximálně dvacet procent třešní, višní, meruněk a jablek.

Zákazníci dají za ovoce více peněz

Odborníci tvrdí, že to vyvine tlak na ceny. I tak by to ale prý nemuselo, zejména u jablek, jichž je světová nadprodukce, znamenat jejich zdražení o více než dvacet procent.

Někteří malí producenti ale o zvýšení cen spíše neuvažují. Slánský vinař Petr Rychtařík, jenž pěstuje vinnou révu na 15 hektarech, tvrdí: “Zdražit si mohou dovolit firmy, které mají vyhlášené jméno nebo velcí dodavatelé.

Kdybych to stejné udělal já a podražil o deset až dvacet procent, tak ke mně zákazníci nepůjdou. Mám svoji klientelu, ale lidé nejsou zvědaví mi dávat peníze navíc jen proto, že se neurodilo,“ upozornil slánský vinař, jenž se s letošní úrodou již více méně rozloučil. Ani tak to pro něj neznamená zahálku. „O vinohrad se musíme starat celoročně, přestože třeba vůbec sklízet nebudeme. Tak to zkrátka je,“ doplnil vinař.

Hektarový výnos z jeho vinic, je prý každoročně běžně kolem čtyřiceti až padesáti metráků vína. Letos to budou maximálně tři, čtyři metráky z hektaru. Ve zbylých případech nula.

Proti mrazu lze pojistit alespoň jablka

Přestože jistá ochrana proti mrazu existuje, neboť lze použít vodní postřik přímo na plody, které jsou pak při náhlém mrazu chráněny ledovou krustou, z ekonomických důvodů to ale nepřichází často v úvahu a mnozí pěstitelé zkrátka ani potřebné vybavení k tomuto nevlastní.

„Takovou technologii nemáme. Roky totiž používáme pouze kapkový závlahový systém, který zajišťuje potřebnou vláhu a výživu stromům a plodům, což je v naší oblasti chudé na srážky ideální způsob,“ řekl slánský ovocnář Pavel Kašpárek.

I bez této ochrany jde ovocnářům na ruku oproti předchozím rokům nyní jedna pojišťovna. Ta umožňuje pojistit proti mrazu alespoň jablka. Na jiné ovoce se ale pojistky zatím nevztahují. Plnění by se pojištění pěstitelé měli dočkat již letos při sklizni.

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info