Šumavě prý hrozí kalamita tisíciletí, Klaus podporuje zásahy

Na šumavské lesy letos podle vedení národního parku udeří kůrovcová kalamita tisíciletí. Uvedla to asistentka náměstka Národního parku Šumava Jiřího Mánka Jana Sýsová. Kalamita podle ní už začala. Lidské zásahy proti šířícímu se kůrovci dnes jednoznačně podpořil také prezident Václav Klaus. Podle něj je evidentní, že politika minulého ministerstva životního prostředí a minulého vedení správy národního parku dovedly šumavské lesy do tragického stavu.

Podle internetových stránek parku ale lesníci letos zatím zpracovali jen nepatrně více napadeného dřeva než loni touto dobou. Ekologové považují zprávu za poplašnou a zavádějící, bývalé vedení upozorňuje, že loni na lýkožrouta smrkového nachystalo více obranných opatření.

„Politika totální bezzásahovosti uplatňovaná ředitelem Správy Národního parku a CHKO Šumava Františka Krejčího zejména po úderu „hurikánu“ Kyrill (v lednu 2007) vytvořila obrovský zdroj kůrovce v bezzásahových zónách,“ uvedla Sýsová ve zprávě, za kterou podle Mánka stojí celé vedení parku.

Klaus: Turista se jen kochá nebo nekochá, dominantní jsou místní obyvatelé

„Musí nastat radikální změna. (…) V každém případě je naprosto nezbytné, aby člověk zasáhl. Sen o tom, že si to příroda vyřeší možná za 100 let 500 let, na to my v žádném případě nemůžeme čekat,“ uvedl prezident Klaus. Podpořil především místní obyvatele a jejich právo na rozvoj a život. „Turista má ten luxus, že tady nežije, že tady nepracuje, že tady nebydlí. Ten se jen kochá nebo nekochá. Je to důležitá osoba, ale ne dominantní,“ poznamenal prezident. Dominantní jsou podle něj právě místní obyvatelé. „A udělat z toho mrtvé území, myslím, že je tragická cesta,“ řekl.

Krejčí byl v čele parku od března 2007. Spolu s exministrem Martinem Bursíkem připravili plán, že namísto zpracování kalamitního dřeva bude vše ponecháno bez ošetření na místě. Vznikla tak na tři roky chráněná kůrovcová líheň o rozloze 16 tisíc hektarů, uvedlo vedení parku.

Čísla, která lesníci označili za zmatečná, z webu parku zmizela

V bezzásahových územích bylo podle současného vedení v letech 2007-2010 ponecháno přes 1,1 milionu metrů krychlových pro kůrovce atraktivního smrkového dřeva bez zpracování. Jen za loňský rok bylo usmrceno půl milionu zdravých smrků. Půl milionu zdravých smrků bylo předloženo kůrovci, aby se zde nerušeně rozmnožil a vylétl do dalších porostů, uvádí se ve zprávě. Lesníci považují čísla za zmatečná. Navíc z webu parku tato čísla na příkaz vedení zmizela.

Kůrovcová kalamita tisíciletí je podle bývalého ředitele parku Františka Krejčího emotivně laděný výraz. Krejčí vedení parku převzal v době, kdy rozhodnutí po orkánu Kyrill už byla vydána. Na jejich základě spolu s odborníky a ministerstvem byl vymezen bezzásahový režim. Uvedl, že loni měla správa na kůrovce mnohem větší množství obranných opatření. Vytvořila bariéry kolem bezzásahového území, snažila se maximum brouků odchytat. „Režim bezzásahových a zásahových území je nutné udržet i v době kalamity, jinak bychom popřeli poslání národního parku,“ řekl Krejčí.

Bývalý člen vědecké rady parku Miroslav Svoboda z Lesnické a dřevařské fakulty ČZU považuje zprávu za poplašnou. Nezakládá se na reálných faktech. Situaci ale nepovažuje za jednoduchou. „Stále není jasno, kde jsou zásahové a bezzásahové zóny, Šumava nemá platný plán péče. Je velmi problematické zasahovat proti kůrovci. To je odpovědnost současného vedení,“ řekl.

Ředitel parku Jan Stráský je odhodlán realizovat plán k zastavení šíření kůrovce. „Pokud bychom se chovali jinak, umíraly by další miliony stromů a vznikaly by další stovky nebo i tisíce hektarů nežádoucích holin,“ uvedl.

Autor článku: čtk