Pokud peníze z dotační obálky zůstanou v Česku, zastropování nám nevadí

Evropský parlament v těchto dnech projednává budoucnost Společné zemědělské politiky. Nedílnou součástí zprávy je tzv. zastropování přímých plateb* v zemědělském resortu. Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) se tomuto procesu nebrání, pokud bude splněn slib, že vzniklý nevyčerpaný přebytek peněz zůstane v České republice a bude využit na financování rozvoje venkova.

„Asociace soukromého zemědělství, která sdružuje více než dva a půl tisíce rodinných farem, se ztotožňuje s názorem, že podpora zemědělství by měla být co nejvíce i podporou rozkvětu venkova. Naši členové jsou aktivní součástí venkovského prostoru a dotace na jejich hospodaření jsou i prostředkem pro vylepšení místa, v němž nejen podnikají, ale i žijí,“ vysvětlil předseda ASZ Josef Stehlík a dodal, že u velkých podniků končí často dotační prostředky v centrále zemědělského podniku v jedné obci, nebo dokonce ve městě.

ASZ si zároveň uvědomuje, že je důležité vést zodpovědnou diskuzi o velikostním limitu pro zastropování. „V současnosti se na úrovni Evropské komise hovoří o finanční hranici zhruba tři sta tisíc euro na farmu, což by znamenalo přibližně dva a půl tisíce hektarů a výše. S takovým stropem bychom souhlasili,“ doplnil Josef Stehlík.

Sedláci z ASZ ale stojí za vyjednávací pozicí ministra zemědělství, která má prvořadý cíl zajistit co nejvyšší naplnění národní obálky pro ČR. Zároveň však požadují, aby se následné využití těchto prostředků orientovalo zejména na podporu malého a středního podnikání na venkově, s přihlédnutím právě k modelu rodinných farem. Ten totiž považují farmáři z ASZ za tradiční způsob hospodaření na venkově a v české krajině.

*Zastropování přímých plateb počítá s vyplácením základní zemědělské dotační platby na hektar jen do určitého množství hektarů. Velké podniky se značně rozsáhlými polnostmi by tak v budoucnu mohly přijít o část svých stabilních příjmů.