Je maďarský „uherák“ vůbec maďarský?

Ministr pro rozvoj venkova Sándor Fazekas v těchto dnech nařídil takzvané melounové razie, v rámci kterých se po celé zemi zkoumá původ prodávaných vodních melounů. Na vrcholu sezony, kdy je nejvíce ovoce z domova i dovozu, lákají prodavači zákazníky na „maďarský meloun“, přičemž velké zásilky přicházejí například z Řecka. Je poněkud ironií, že v maďarštině se vodní meloun nazývá řeckým. Razie zapadá do celé řady opatření, jimiž chce vláda posilnit pozice domácích výrobků na maďarském trhu.

V rámci tohoto snažení zkoumá ministerstvo společnosti, které vyrábějí potraviny převážně z dovezených surovin, ale přesto je zákazníci považují za maďarské. Rozšířily se zprávy, podle nichž vznikl seznam těchto firem, jenž je umožní pranýřovat.

Rezort sice existenci seznamu dementoval, ale zároveň potvrdil, že chystá další opatření umožňující zvýhodňovat zboží, které lze z co možná nejvyšší míry nazvat maďarským. Prvním krokem by mělo být jednoznačné označení na obalu potravin.

Podle tiskového odboru rezortu by se jako „maďarský výrobek“ s ochrannou známkou a národními barvami mohly prodávat pouze potraviny vyrobené z domácích zdrojů s tím, že nanejvýš pět procent suroviny může pocházet z ciziny. Kromě toho by existovala i kategorie „domácí výrobek“, který by směl obsahovat více než pět procent surovin cizího původu, ale musel by být vyrobený v Maďarsku. Do třetice rezort zavedl označení „vyrobené doma“. Pod ně by spadaly například čokolády, jež obsahují suroviny převážně ze zahraničí. Chystané záměry by musel schválit také Brusel.

Problém prasat ze zahraničí

Pokud by se skutečně zkoumalo, zda firmu neopouštějí nepravé maďarské výrobky, problémy by mohla mít i společnost Pick (salám „uherák“) patřící do skupiny Bonafarm. Na maďarském trhu totiž chybí 1,5 milionu prasat, takže firma musí nakupovat vepřové i v zahraničí, přiznal před dvěma měsíci šéf Picku Sándor Kovács. Jinak průzkumy ukazují, že domácí původ je důležitý zhruba jen pro třetinu dotázaných, ostatní vybírají podle ceny.