Čeští vědci se významně zapojili do výzkumu pšenice

Mezinárodní výzkumná iniciativa pro šlechtění pšenice (IRIWI – International Research Initiative for Wheat Improvement) se sešla 15. září 2011 v Paříži na schůzce Skupiny G20 sdružující nejvyspělejší ekonomiky světa. Scházejí se zde význační vědci, ředitelé výzkumných organizací, potravinoví experti i politici.

Iniciativa, jejíž zahajující zasedání včera začalo, koordinuje celosvětový výzkum vedoucí ke šlechtění lepších odrůd pšenice. Cílem je zvýšit její výnosy a odvrátit potravinovou krizi. V rámci IRIWI spolupracují i čeští vědci z Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR a Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum.

Jedním z aktuálních úkolů je přečíst kompletní genetickou informaci, tzv. genom pšenice. Spolupracuje na tom mezinárodní konsorcium vědců, jehož součástí je laboratoř doc. Jaroslava Doležela z ÚEB AV ČR a CR Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum. Docent Doležel se účastní zahajujícího zasedání IRIWI, což dokazuje, že jeho práce a práce jeho kolegů je významná i v mezinárodním měřítku.

České Ministerstvo zemědělství výzkum pšenice podporuje. „Ministerstvo každoročně vyhlašuje soutěž na nové projekty výzkumu a vývoje. V posledních třech letech na výzkum dává zhruba 28 milionů korun ročně. Například jen letos podporujeme 15 projektů, které se zabývají právě zkoumáním pšenice. Podpora výzkumu a vývoje patří k mým jednoznačným prioritám,“ řekl ministr zemědělství Ivan Fuksa.

Pšenice paří k nejvýznamnějším potravinářským plodinám. Podle údajů FAOSTATS z roku 2009 má celosvětově největší osevní plochu (225 milionů hektarů) a druhou největší roční produkci po kukuřici (682 milionů tun). Této obilniny přesto začíná být dlouhodobě nedostatek: v šesti z posledních deseti let byla její sklizeň nižší než poptávka po ní. Vzniká tak velký problém především pro rozvojové země – pšenice je totiž hlavní potravinou pro asi 1,2 miliardy chudých lidí s příjmem pod 2 dolary na den.

Podle odhadu IRIWI stoupne poptávka po pšenici do roku 2050 minimálně o 70 %. Světová sklizeň by proto měla růst alespoň o 1,7 % ročně. Jenže dnes představuje její roční růst pouhé 1 %. Řešení by měl přinést intenzivní výzkum směřující k novým odrůdám pšenice – výnosnějším, odolnějším proti suchu či škůdcům a s lepší výživnou hodnotou. Posláním IRIWI je, aby tento výzkum byl co nejefektivnější. Iniciativa proto bude koordinovat jednotlivé vědecké projekty a usnadňovat mezinárodní sdílení zdrojů, zkušeností a poznatků.

Rozluštění genomu a další moderní postupy urychlí šlechtění, které může přinést nové kvalitní odrůdy už během příštích 15 let. Vědci plánují, že se „čtením pšenice“ by mohli být hotovi v roce 2015. Na dokončení projektu bude ale nutné získat celkem 50 milionů dolarů. To je velký úkol pro iniciativu IRIWI. „Považuji za velký úspěch, že se podařilo prosadit zajištění dostatku potravin na pořad jednání G20. Doufám, že to naší laboratoři pomůže při získávání podpory pro časově i finančně náročný výzkum. Kdybychom byli financováni na úrovni srovnatelné se západní Evropou, mohli bychom přispět k analýze genomu pšenice ještě významnějším způsobem než dnes,“ říká Jaroslav Doležel.

Radek Ležatka

ředitel Odboru komunikace MZe

Jan Martinek

ředitel Odboru mediální komunikace

Kancelář Akademie věd ČR