V Čejči na Hodonínsku umějí pěstovat kukuřici i přes erozi půdy

Pěstitel kukuřice Oldřich Horák z Horákovy farmy v Čejči na Hodonínsku pěstuje kukuřici v oblasti, která vážně trpí erozí půdy. Přesto se mu daří i na svažitých pozemcích erozi zabránit, a to díky speciálnímu pěstitelskému postupu, při kterém úspěšně využívá sázení meziplodin. Na jeho postup upozornil v tiskové zprávě Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) a ministerstvo zemědělství, které monitorují regiony ohrožené erozí.

Podle zemědělských expertů je v Česku v současnosti ohroženo erozí až 45 procent půdy, a to zejména na Moravě. Hrozí tak miliardové škody. Proto ministerstvo od července zavedlo nová pravidla pěstování a kontroly hospodaření, která musejí sedláci uplatňovat na zhruba 15 procentech celkové rozlohy orné půdy v Česku.

Mezi doporučenými pravidly je například zmíněné pěstování meziplodin. "U nás v Čejči využíváme setí do přemrzlé meziplodiny - svazenky vratičolisté. Ta svým kořenovým systémem drží půdu pohromadě, až do doby než se zapojí nový porost," popsal fungování sázení meziplodin Horák. "Pořadí sázených plodin je tak již deset let stejné: pšenice, svazenka, kukuřice a opět pšenice, svazenka, kukuřice," dodal.

Ministr zemědělství Ivan Fuksa v červenci uvedl, že v podmínkách intenzivní zemědělské výroby se eroze zrychluje. "Masivní scelování pozemků do velkých bloků, pěstování monokultur nebo nešetrné obhospodařování bez ohledu na svažitost pozemků a další přírodní podmínky nerespektuje zásady protierozní ochrany," řekl.

Podle něj mají do konce letošního roku inspektoři Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) zemědělce pouze upozorňovat na nedostatky v hospodaření a na rizika, kdyby nová pravidla nedodržovali. Pokud se však od příštího roku farmáři nebudou držet stanovených zásad hospodaření na půdách ohrožených erozí, tak můžou přijít o část dotací.

Eroze podle Fuksy zhoršuje kvalitu půdy a snižuje výnosy. Erodované půdy také zhoršují průběh povodní a zvyšují povodňové škody.

Pokud by se situace neřešila, hrozilo by podle ministerstva nevratné snížení bonity půdy a v jeho důsledku pokles její ceny a následné snížení výběru daně z nemovitostí. Dále by také rostla výše povodňových škod na vodních nádržích a tocích či obecních komunikacích, což by pocítili zejména rozpočty místních samospráv. Evropská unie nedávno pohrozila Česku sankcemi ve výši 180 milionů korun za nedůsledné dodržování takzvaných zásad správné zemědělské praxe v uplynulém období.