Aktuální stav cukrovarnického a lihovarnického průmyslu v EU a v ČR

EU se v důsledku reformy SOTC stala jedním z největší dovozců cukru. Výroba cukru v kvótě v EU pokrývá jen 83 % spotřeby, v ČR výroba cukru stačí na spotřebu i vývoz. Ve výrobě pitného lihu je ČR soběstačná.

Výroba cukru

Evropský cukrovarnický průmysl vstupoval do začátku své strukturální reformy (2006 – 2010)s kvótou výroby cukru 18,4 mil. t. Pro ČR znamenala reforma SOTC (Společné organizace trhů s cukrem) snížení produkční kvóty z 454 862 t v r. 2004/2005 na 372 459 t v r. 2010/11 (před vstupem do EU byla v ČR produkce cukru 505 tis t). Podíl českého cukrovarnického průmyslu na výrobě cukru v EU se snížil z 2,79 % na 2,59 %. Restrukturalizace znamenala v rámci EU zrušení 106 cukrovarů a 19 tis. pracovních míst (od r. 2000/2001 bylo v EU zrušeno 149 cukrovarů). V ČR byly uzavřeny 3 cukrovary Eastern Sugar.

Snížené množství vyráběného cukru změnilo pro budoucnost postavení Evropy z exportéra na dovozce. Ročně se v EU vyrobí 13,7 mil t. kvótovéhocukru, spotřeba činí 16,5 mil. t (soběstačnost 83 %). Ustoupení z pozic v produkci cukru v Evropě využívá Komise při vyjednávání Dohod o ekonomickém partnerství s různými teritoriálními uskupeními s cílem dosažení lepších podmínek pro jiná průmyslová odvětví.

Tabulka 1 v originálu uvádí změnu produkce cukru před reformou a po ní v jednotlivých evropských zemích (původní kvóty, množství odevzdané kvóty, dodatečné kvoty, snížení kvóty).

Tabulka 2 uvádí rozdělení produkční kvóty cukru v ČR mezi zbývajících 5 cukrovarů (Cukrovary a lihovary TTD 56,04 %, Moravskoslezské cukrovary 25,23 %, Hanácká potravinářská společnost 5,90 %, Litovelská cukrovarna 6,76 %, Cukrovar Vrbátky 6,07 %).

Tabulka 3 ukazuje vývoj bilance (zásoba, výroba, dovoz) od r. 2007/08 do 2010/11.

Zásoby cukru v EU se snižují a i přes otevření výjimečné bezcelní dovozní kvóty se nedaří vzhledem k vyšším cenám cukru ve světě naplňovat platný dovozní kontingent.

České cukrovary přežily reformu s menší ztrátou kvóty než je průměr EU. Prokázaly svou životaschopnost díky stabilnímu prostředí (dlouhodobé smlouvy s pěstiteli), aktivnímu saldu obchodní bilance, nižším mzdovým a výrobním nákladům. Výrobci v ČR jsou od r. 2004 sdruženi do Českomoravského cukrovarnického spolku (ČMCS).

Výroba lihu

Výroba lihu pro potravinářské účely je zajišťována Moravským lihovarem Kojetín, lihovarem v Chrudimi (Cukrovary a lihovary TTD) a lihovarem v Kolíně (Bioferm). Výrobou bioetanolu se zabývají PLP v Trmicích, Agroetanol v Dobrovici a Ethanol Energy ve Vrdech. Ve výrobě pitného lihu (450 – 500 tis. hl ročně) je ČR soběstačná, ve výrobě bioetanolu je velmi flexibilní.

Kompromisní změny v české legislativě zvýšily povinnost přimíchávat bioetanol do fosilních paliv z 3,5 na 4,1 %, což vyžaduje 820 tis hl biolihu, tzn. další zvyšování ploch cukrovky pro nepotravinářské využití. Strategie do r. 2020 předpokládá dosažení 10% podílu biopaliv v rámci obnovitelných zdrojů energie.

Problémem pří výrobě a distribuci lihu v EU je

- neexistence jednotných podmínek v přístupu k obnovitelným zdrojům,

- složitost a nákladnost povinné certifikace,

- povinnost registrace v rámci systému REACH,

- povinnost dodržovat zásady trvalé udržitelnosti výroby.

Úspěšně byl zvládnut proces registrace chemických látek v rámci systému REACH.

Listy cukrovarnické a řepařské, 127, 2011, č. 5/6, s. 159-164

(kopie Ceske cukrovarnictvi... )

Další zajímavé články v tomto čísle LCaŘ:

Zpráva o cukrovarnické kampani 2010/2011

Distribuce velikosti škrobových zrn pšeničných škrobů průmyslově vyráběných v ČR