Desítky dobrovolníků sázely stromy na Šumavě, akce se zopakuje

Dva šumavští rodáci režisér Zdeněk Troška a zpěvák Marek Ztracený dnes přijeli sázet stromy, aby pomohli zelené Šumavě. Stali se kmotry obnovy lesa napříč celou Šumavou, tedy na Modravě, v Prášilech a Českých Žlebech. Spolu s nimi vysázelo 60 lidí z celé ČR za necelých pět hodin 1300 jedlí, buků a jeřábů. ČTK to řekl mluvčí Národního parku Šumava (NPŠ) Pavel Pechoušek. Veřejné sázení se bude opakovat znovu od jara, zřejmě na Velikonoce.

"Původně se nám ohlásilo téměř 200 lidí, ale podmínky byly dnes velmi těžké. Na Modravě už byla souvislá sněhová pokrývka, ve Vimperku a Českých Žlebech padal déšť se sněhem. Všichni sazeči byli špinaví od bahna, teploty byly kolem nuly," dodal. Proto jim vedení parku kromě pamětních listů nechá postavit na všech třech místech informační tabule, na nichž budou vyryta jména všech "statečných". Na Modravu dorazilo 30 sazečů, například z Prahy, Plzně, Rokycan, Nymburka, Českých Budějovic, na ostatní dvě místa jich přijelo shodně po 15.

Aktivisté, kteří v létě několik týdnů blokovali kácení kůrovcem napadených smrků v oblasti Ptačího potoka u Modravy, se podle Pechouška ze sázení omluvili, protože měli jinou akci v Olomouci.

"Zelený les je nejkrásnější věc na světě. Pocházím z myslivecké rodiny a od mala jsem pomáhal při sázení stromků, což je podle mě ta správná cesta pro obnovu lesa," řekl Troška. Ztracený podpořil kroky současného vedení Správy NPŠ. "Na Šumavě jsem vyrostl a chci, aby zůstala zelená. Rozhodně si nepřeji, abych měl za domem zrzavý a nezdravý les," dodal.

"Největší zájem mezi zájemci o sázení byl podle předpokladů o Modravu," uvedl Pechoušek. Od parkovišť k místům sázení to měli lidé po značených cestách maximálně 1,5 kilometru. V místech výsadby byli přítomni pracovníci NPŠ, který evidovali příchozí, rozdali náčiní i sazenice, vysvětlili správný postup sázení a organizovali práci.

Akce Pomáháme zelených lesům Šumavy má sloužit k obnově původní skladby a stability šumavských porostů. Jednou z hlavních příčin letošní, historicky nejrozsáhlejší kůrovcové kalamity je právě nevhodné druhové a věkové složení lesů i jejich rozložení na území stávajícího NPŠ. "Cílem je změna a zpestření skladby šumavských lesů. Lesy šumavského parku pak budou odolnější vůči kůrovci a ten už v šumavských lesích nebude mít šanci působit takové škody," uvedl Pechoušek.

Lýkožroutu smrkovému padlo od roku 2007 za oběť 2,5 milionu vzrostlých zelených smrků. Pracovníci NPŠ jen během letošního podzimu vysadí za přispění dobrovolníků 400.000 sazenic.

Autor: ČTK

www.ctk.cz