Včely budou nejspíš umírat dál
16.11.2011 | APIC-AK
Evropský parlament se dnes nedokázal dohodnout na tom, jak uchránit včely před vymíráním. Zemědělský výbor předložil parlamentu návrh usnesení, který v podstatě ignoroval jak návrhy výboru pro životní prostředí, tak aktuální vědecké poznatky v oblasti toxicity pesticidů a jejich účinků na zdraví včel a dalších opylovačů.
Výbor AGRI se však ve své zprávě zaměřil pouze na vzdělávání a informování včelařů, lepší přístup k novým léčivům a účinnější kontrolu nemocí. Český europoslanec RNDr. Pavel Poc proto spolu s dalšími kolegy předložil alternativní návrh, podle kterého měly být některé konkrétní pesticidy a škodlivé vlivy podrobeny dalšímu zkoumání. Alternativní rezoluce ovšem neprošla a návrh zpravodaje zemědělského výboru byl nakonec schválen.
Pavel Poc k tomu dodává: "To, co alternativní rezoluce vyvolala mě utvrzuje v přesvědčení, že jsme někomu ošklivě šlápli na kuří oko. Někomu, kdo o škodlivosti těchto látek velmi dobře ví a rozhodně nechce, aby je někdo podrobněji zkoumal.“
Některé pesticidy jsou v řadě členských států dávno zakázány. Například Francie a Německo zakázaly používání neonikotinoidů již v 90. letech, Itálie v roce 2009.
"Poprask kolem této relativně neškodné zprávy mne přesvědčil, že je nutné se tématem dál zabývat. Podávám nyní interpelaci týkající se některých extrémně jedovatých látek používaných v zemědělství a budu se dále zabývat také neurotoxickými insekticidy a neonikotinoidy. Nejde v tuto chvíli o nějaké chaotické zákazy ale o posouzení dopadu těchto látek na životní prostředí."
Přínos včel pro evropské zemědělství dosahuje podle Evropské komise každý rok 22 miliard eur. Včelařství představuje v EU cca 600 tisíc, v ČR 50 tisíc pracovních míst. Na včelách ovšem nejsou životně závislí pouze jejich chovatelé ale úplně všichni Evropané. Naprostá většina (76 procent) potravin z evropských zdrojů závisí na opylování včelami.
K poškozování zdraví včelstev a úhynům přispívá mnoho faktorů. Mezi nimi jsou například parazité jako roztoč Varroa nebo houba rodu Nosema, některé virové choroby, poškození trávícího traktu pesticidy ze skupiny neonikotinoidů, ochuzení pestrosti zdrojů pylu v důsledku pěstování monokultur nebo také nedostatek vhodných léčiv. Souhra těchto faktorů pak představuje zátěž, kterou již včelstvo nemusí vydržet.
RNDr. Pavel PocPoslanec Evropského parlamentu za ČSSD (S&D)Člen výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI), člen delegace ve Výboru pro parlamentární spolupráci EU-Rusko.
Další články v kategorii
- Jen se oteplilo, už rostou houby. Mykolog v lese našel penízovky (15.02.2026)
- Zemědělci z V4 žádají navýšení rozpočtu zemědělské politiky EU o 500 miliard eur (14.02.2026)
- Ministr Šebestyán: Ceny potravin i slevové akce prověřím. Válku s řetězci nechci (13.02.2026)
- K omezení lovu na naháňkách? (13.02.2026)
- Odpovědi na dotazy čtenářů k novele lesního zákona (II.) (13.02.2026)
- Hlášení podrývání v LPIS – rozšíření plodin (13.02.2026)
- Poláci na Tučný čtvrtek, který připadá na dnešek, snědí asi sto milionů koblih (13.02.2026)
- Na Hradecku začala likvidace chovu s ptačí chřipkou, utraceno bude 6800 kachen (13.02.2026)
- Informace z jednání francouzských plemen (13.02.2026)
- Napadne i přes deset centimetrů sněhu, ukázali meteorologové mapu srážek (13.02.2026)

Tweet



