Společná zemědělská politika po roce 2013

Předběžné stanovisko evropských farmářů a zemědělských družstev k legislativním návrhům Komise.

Potravinářství a zemědělství získávají stále větší a větší pozornost ze strany vlád po celém světě a přímo jsou tak dány výzvy, které stojí před námi. Světová poptávka po potravinách nejenom roste. Světové produkční kapacity jsou ohroženy klimatickými změnami a poklesem půdního fondu, zatímco se ještě zvyšuje kolísavost trhů. Na nedávné schůzce na nejvyšší úrovni G20 vyzývali vedoucí představitelé ke zvyšování zemědělské produkce a produktivity, aby byla podpořena bezpečnost potravin a trvalý hospodářský růst. Proto je důležité, aby Evropská unie zachovala silnou společnou zemědělskou politiku a zajistila plné využití výrobního potenciálu.

Za uplynulých 20 let byla reforma společné zemědělské politiky zaměřena pouze na způsob jak jsou potraviny vyráběny, aby bylo zajištěno, že budou odpovídat nejvyšším bezpečnostním parametrům, citlivému vztahu k životnímu prostředí a normám pohody zvířat po celém světě. Samotná produkce potravin byla brána za garantovanou.

Příležitost, kterou nám nabízí nadcházející reforma SZP musí být využita k přesměrování na upevnění hospodářské úlohy farmářů a jejich družstev, s cílem vytvořit dynamické a ziskové evropské zemědělství za pomoci inovací. Měl by to být sektor, který si zachová své vysoké standardy, ale takový, který je lépe vybaven pro zajištění bezpečnosti potravin a stability za situace, kdy se neustále zvyšuje nejistota ve světe.

Komise naneštěstí pochybila a této příležitosti se nechopila. Tím, že se Komise upsala závěrům schůzky G20 a Strategii růstu Evropské unie 2020, podkopou opatření navržená Komisí, zejména ta, která se týkají povinného „zelenání,“ schopnost agrárně-potravinářského sektoru být konkurenceschopný, efektivní s možnost dosažení trvalého růstu. Zatímco se Komise upisuje cílům zjednodušovat, navrhuje zavést ještě další vrstvy byrokracie a úředního šimla jak na farmáře, tak na vlády.

V protikladu k tomu vyzvala COPA-COGECA k opatřením, která podpoří zelený růst. Potřebujeme ta nejlepší řešení, která farmářům umožní přispět k lepšímu životnímu prostředí, která však budou mít i kladný dopad na jejich produktivitu a ziskovost a tím jim umožní zachovat produkci a čelit výzvám klimatických změn. To musí být doprovázeno silnými opatřeními, která COPA-COGECA navrhla, aby se upevnilo postavení farmářů v potravinovém řetězci.

Copa-Cogeca proto vyzývá ke znovuzhodnocení některých níže uvedených prvků návrhu Komise a těší se na detailnější diskuzi s Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Radou během nadcházejících měsíců. O budoucnosti SZP však nebude moci být dokud nebude rozhodnuto o rozpočtu EU. Farmáři si potřebují vypracovat dlouhodobé plány, avšak návrhy Komise způsobily značnou nejistotu pokud jde o jejich budoucnost. Včasné rozhodnutí o budoucnosti SZP po roce 2013 je tedy důležité.

Společná zemědělská politika je jediná opravdová politika, která úspěšně a důležitým způsobem přispěla k budování Evropy. Copa-Cogeca opětovně opakuje svou podporu evropské integraci a vyzývá vedoucí představitele států a vlád, Evropský parlament a Evropskou komisi, aby zajistily zachování silné Společné zemědělské politiky a silného jednotného trhu podporovaného silným rozpočtem Evropské unie.

Stanovisko Copa-Cogeca k hlavním prvkům návrhu Komise.

Společným tématem SZP by mělo být zjednodušení. Naneštěstí, bez ohledu na souhlas Komise, že je naléhavé SZP zjednodušit, vedla každá reforma SZP ke zvýšení složitosti a uvalení další administrativní zátěže na farmáře i vlády. Současné návrhy Komise nejsou výjimkou. Její návrhy na křížovou kontrolu, zelenání, zastropování a definici aktivního farmáře učiní celý systém pro veřejnost ještě méně transparentním a ještě větší zátěž to bude pro farmáře a vlády. Pokud nebude výsledkem návrhu zjednodušení, musí být přepracován.

Plán přímých platebPřerozdělování mezi členskými státy

Komise se pohybuje směrem přímo k přerozdělování přímých plateb, avšak musí být respektována potřeba férového a spravedlivého zacházení se všemi farmáři, která vezme v úvahu rozdílnost podmínek.Pohyb směrem k regionální nebo národní ploché sazbě ve všech členských státech

Členské státy, které v současné době využívají historické platby, musí mít více času a flexibility vynahradit si škodlivé dopady, které bude mít nový platební systém na jednotlivé farmáře. Změny by měly být zejména zaváděny postupně během celého období než aby byly uvaleny najednou tak, jak to navrhuje Komise. Členské státy musí být schopny upravit platby adekvátně na základě objektivních kriterií která odrážejí rozdíly jako je různá kvality půdy..

Aktivní farmáři

Copa-Cogeca vyzvala, aby byly přímé platby zaměřeny na aktivní farmáře nebo farmy a Komise tento přístup podpořila. Musí být zajištěno, aby platby šly na ty farmáře nebo farmy, které přispívají k bezpečnosti potravin. Finanční prostředky SZP by neměly být použity k podpoře neproduktivních vlastníků půdy, a to bez ohledu na to zda jsou malí či velcí. Avšak definice, kterou navrhuje Komise, není uspokojivá. Požadavek, aby přímé platby, jako část celkových příjmů z nezemědělské činnosti, byly méně než 5%, je příliš nedostačující. Realizace této definice bude rovněž v některých členských státech vyžadovat dodatečnou administrativu a možná i úplně novou databázi.

Copa-Cogeca navrhuje, aby byly místo na členské státy zaměřeny veškeré platby na aktivní farmáře nebo farmy (které nějakým způsobem přispívají k bezpečnosti potravin v EU). Ty by pak měly mít možnost zvolit si k určitému datu vhodnou cestu jak to učinit, a to za předpokladu, že je to schváleno Komisí a nenarušuje to konkurenci.

Zastropování

Návrh Komise pokud jde o komplikovaný systém zastropování přímých plateb by tvrdě potrestal ty farmáře, kteří již vyvinuli úsilí dosáhnout dobrého hospodaření. Rovněž by toto působilo protipobídkově pokud jde o modernizaci struktury farmy. Družstva, která soustřeďují rozdělování přímých plateb farmářům by rovněž mohla být penalizována. Navržené zmírňování možností (na základě deklarovaných platů, včetně daní a sociálních příspěvků) , i když je lepší než žádné zmírňování, by uvalovalo na farmy nejenom administrativní zátěž. Tento systém rovněž nebere v úvahu rodinnou a smluvní pracovní sílu.

Zastropování proto odmítáme.

Mandatorní zelenání

Komise navrhuje, aby v rámci budoucí SZP museli farmáři vyhovět třem povinným požadavkům při využívání jejich půdy (zasít alespoň 3 plodiny, neosévat 7% půdy farmáře a zachovávat trvalé travní porosty). Pokud farmáři nechtějí těmto požadavkům vyhovět, můžou přijít až o 30% přímých plateb. Pokud se farmáři rozhodnou nevyhovět třem výše uvedeným požadavkům, budou čelit snížení svých přímých plateb o více než 30% (to znamená škrt v jejich základních platbách i žádná platba za nevyhovění novým požadavkům).

Tento návrh bude mít velmi negativní dopad jak na farmáře, tak i spotřebitele s velmi nízkou zárukou ve vztahu k prospěšnosti k životnímu prostředí:

uvalení naprosto stejných požadavků na více než 12 milionů farem nacházejících se v rozličné situaci je nejméně efektivní zárukou jak dosáhnout prospěšnosti ve vztahu k životnímu prostředí. Například je v mnoha regionech Evropské unie obtížné pěstovat více jak 2 plodiny a nemá žádný smysl pěstovat 3. Příkladem jsou vinaři nebo pěstitelé oliv.

Navrhovaná opatření zvýší náklady farem, omezí produkci a sníží schopnost farmářů reagovat na signály trhu. Toto naopak sníží konkurenceschopnost agrárně-potravinářského sektoru a povede to ke zvýšení cen potravin pro spotřebitele a/nebo zvýšené závislosti na dovozech. Vůbec nemá smysl požadovat po všech farmách zastavení produkce na 7% jejich půdy, když svět potřebuje více potravin a vlády se pokoušejí co nejvíce podporovat hospodaření na bázi bio.

Zavedení nové vrstvy asi 50 opatření, jimž by farmáři měli v rámci křížové kontroly vyhovět povede k extrémní dodatečné administrativní zátěži jak farmářů, tak vlád.

Copa-Cogeca vyzvala k alternativní formě zelenání, která je zaměřena na podporu zeleného růstu v souladu s cíli Evropské strategie 2020. Měla by to být opatření, která budou zahrnovat ochranu životního prostředí a proces výroby takovým způsobem, který zachovává výrobní kapacity a přispívá k efektivnosti a produktivitě. Jde například o opatření na podporu efektivnosti využívání zdrojů a klimatu, včetně snižování uhlíku a skleníkových plynů. Pro zajištění prospěšnosti ve vztahu k životnímu prostředí musí mít farmáři možnost vybrat si taková opatření, která odpovídají situaci na farmě a místním podmínkám. Pokuty farmářům, kteří nerealizují požadovaná opatření by neměly zasahovat jejich základní platby a nevyužité finanční prostředky by měly být vráceny členským státům pro použití v rámci rozvoje venkova.

Křížová kontrola

Komise provedla v křížové kontrole řadu změn, které povedou k upevnění požadavků uvalených na farmáře a posílení byrokracie místo tolik potřebného zjednodušení. Navíc, zatímco Komise opakovaně zdůrazňuje potřebu uzákonit přímé platby, pochybila a nevyužila této příležitosti k tomu, aby lépe informovala veřejnost o tom kolika závazkům již museli farmáři vyhovět v rámci křížové kontroly, která zajišťuje, že produkce Evropské unie vyhovuje daleko vyšším standardům než jakým musí vyhovět většina jejich konkurentů, včetně dovozů.

Copa-Cogeca opakuje svou výzvu pro povinné normy a požadavky v rámci křížové kontroly a aby byly přejmenovány na „ Normy zemědělské produkce Evropské unie“ a aby byly mnohem více veřejně publikovány. Je rovněž potřeba usměrnit a dosáhnout většího souladu mandatorních pravidel napříč Evropskou unií. Farmáři členských států, kteří realizují národní legislativu, která jde až za standardy Evropské unie, by měli mít možnost získat z Pilíře 2 dodatečnou kompenzaci za zvýšené náklady, které ve srovnání s nimi nemají jejich konkurenti na jednotném trhu.

Plán mladých farmářů

Copa-Cogeca souhlasí s tím, že existuje potřeba vstupu mladých farmářů do zemědělství. Skutečnou překážkou pro mladé farmáře je nedostatečný přístup ke kapitálu a nízká úroveň ziskovosti zemědělské činnosti na trhu, která má za následek vysokou závislost na přímých platbách a nízkou úroveň příjmu ve srovnání s příjmy v jiných sektorech (v průměru 50%).

Copa-Cogeca se proto domnívá, že je možné lépe farmářům pomoci podporou zřízenou v rámci Pilíře 2 než prostřednictvím ročních doplňkových plateb TOP UP k základní platbě v rámci Prvního pilíře. Proto navrhujeme, aby měly členské státy možnost volby, a to buďto použít nový plán v rámci Prvního pilíře, nebo soustředit podporu mladým farmářům přes Druhý pilíř.

Plán pro malé farmáře

Copa-Cogeca uznává úsilí Komise dosáhnout zjednodušení prostřednictvím zavedení Plánu pro malé farmáře, je ale důležité, aby tyto finanční prostředky šly aktivním farmářům a aby byl plán doprovázen opatřeními na podporu strukturální reformy. Tato pobídka, navržená v rámci Pilíře 2 (článek 20) by měla umožnit farmářům převést svou farmu na jiného farmáře nebo rozvíjet svou vlastní farmu, je vítána.Napojené platby

Copa-Cogeca souhlasí s potřebou zachovat pro členské státy možnost mít omezené napojené platby. Členské státy by měly mít možnost svobodně určit sektory, které z toho budou profitovat místo toho, aby byl určen seznam nárokových sektorů na úrovni EU (článek 38).

Platby pro oblasti s přírodními omezeními v současnosti nazývané LFA v rámci Pilíře 1

V současnosti jsou všechny platby do oblastí s přírodními omezeními (LFA) prováděny v rámci Pilíře 2. Komise nyní navrhuje, že by členské státy mohly, pokud chtějí, použít do 5% finančních prostředků na přímé platby na platby do LFA.Tato částka představuje to co farmáři platí prostřednictvím snížení svých přímých plateb a jež byla dříve placena na opatření financovaná EAFRD. Navíc, pohyb směrem od historické k ploché sazbě plateb má, nebo v rámci nové SZP bude mít, tendenci k přerozdělování finančních prostředků ve prospěch oblastí s přírodními omezeními. Copa-Cogeca si proto myslí, že by měly platby do těchto oblastí být plně pokrývány z Pilíře 2.

Společná odbytová organizace

Copa-Cogeca má obavu, že pouhé zachování opatření existujících v rámci záchranné sítě, tak jak je navrhuje Komise, bude vzhledem ke zvyšující se nerovnováze na trhu nedostačující. Úroveň současných bezpečnostních sítí se během více než 10 let neměnila, zatímco náklady farem rychle rostly. V důsledku toho již nejsou kryty výrobní náklady ani konkurenceschopných producentů, a neumožní proto producentům přežít krizi.

Copa-Cogeca opakuje svou výzvu, aby byly bezpečnostní sítě posíleny a zmodernizovány tak, aby producentům umožnily vyrovnat se s obdobím, kdy jsou na trhu nízké ceny nebo s obdobím kdy rostou náklady. Copa-Cogeca rovněž vyzývá k zachování opatření platných pro cukr (včetně kvót a minimální ceny cukrové řepy) a ve vinařském sektoru (včetně sadbových práv) a zohlednit tak specifickou povahu těchto sektorů.

Rezervy pro případ krize

Bude nezbytné mít více informací o způsobu jakým bude fungovat rezerva pro případ krizí v zemědělském sektoru (která bude financovat intervence, soukromé skladování a exportní náhrady), aby bylo garantováno, že má schopnost zajistit rychlou realizaci mechanismů záchranné sítě. Copa-Cogeca rovněž vyzývá k tomu, aby rezerva kryla všechny druhy zemědělských krizí, což není případ současnosti (například ztráty kvůli omezením produkce během propuknutí nemocí).

Upevňování postavení farmářů v potravinovém řetězci

Není pouze důležité upevnit konkurenceschopnost na úrovni farmy (například prostřednictvím zeleného růstu a inovací) , ale také posilováním postavení farmářů v potravinovém řetězci. Část řešení spočívá v opatřeních na posílení producentských organizací a družstev, kdy Komise se s některými obeznámila. (viz níže). Copa-Cogeca však v této záležitosti předložila řadu dalších návrhů. Například je nezbytné odstranit nespravedlivé a zneužívající obchodní praktiky napříč potravinovým řetězcem (přístup B2B). Aby toho bylo dosaženo, Copa-Cogeca upozornila na Směrnici B2B o nespravedlivých obchodních praktikách. Také je důležitý monitoring konkurenční politiky a lepší koordinace mezi národními úřady pro konkurenceschopnost. Cenová a tržní pozorování, která již existují v některých členských státech, by měla sledovat trhy a obchodní praktiky, aby bylo zajištěno spravedlivé a vyvážené fungování zásobovacího potravinového řetězce.

Producentské organizace

Vítáme rozšíření krytí výrobků i pro producentské organizace a jejich sdružení a meziodvětvové organizace.Copa-Cogeca je však velmi znepokojena tím, že není stanovena jasná definice producentské organizace. Požadovaného efektu nebude dosaženo dokud nebude jasně řečeno, že producentské organizace tvoří a kontrolují sami farmáři, že sami plně zajišťují hospodářskou odpovědnost, která jim byla svěřena s cílem komercializovat produkci svých členů a že mají lidské a technické prostředky k tomu, aby svých cílů dosáhli. Stejně tak je důležité, aby existující producentské organizace a družstva nebyly podkopávány a aby zde byl vztah soudržnosti mezi sektory pokud jde o opatření na podporu producentských organizací.

Copa-Cogeca vyzývá k přesnější definici v rámci legislativy EU pro kriteria uznání producentských organizací a zaměření úkolů jim svěřeným. Producentské a další hospodářské organizace rovněž potřebují, aby jim byla zaručena „právní jistota“ pokud jde o zákon o konkurenci ve Společenství tak, aby byly schopny se sjednotit a působily tak na trhu efektivněji.

Rozvoj venkovaSpolečný strategický rámec

Komise vyzývá k větší soudržnosti mezi 5 finančními fondy (ERDF, ESF, CF, EMFF a EAFRD) prostřednictvím Společného strategického rámce a Smluv o partnerství. Aby byla tato soudržnost zajištěna, vyzývá Copa-Cogeca k tomu aby byl fond EAFRD přesměrován na zemědělství a s ním související sektor, lesnictví.Zelený růst

Copa-Cogeca podporuje šest priorit Unie navržených Komisí pro Pilíř 2 i pohyb od osy směrem k tematickému přístupu. Zejména pátá priorita podpora efektivnosti zdrojů a přechod na nízkouhlíkové a z hlediska klimatu pružné hospodářství) bude v budoucnu velmi důležitá, protože se zaměřuje na hlavní globální výzvy, které jsou před námi: jak vyhovět rostoucím světovým požadavkům po potravinách, když současně má být zachován trvalý charakter jejich produkce a navíc bude třeba čelit klimatickým změnám? Jinými slovy, jak dosáhnout v zemědělském sektoru „zeleného růstu“ tak, jak k tomu vyzývá Evropská strategie 2020, kterého nedosáhne ani Komisí navržené zelenání.

Bez ohledu na jasný cíl Evropské unie „trvalý růst“, který odráží rovněž priorita číslo 5, naprosto chybí v návrhu Komise opatření na dosažení tohoto zeleného růstu. Není navrženo žádné opatření na podporu integrace ochrany životního prostředí a výrobního procesu takovým způsobem, který zachovává produkční kapacitu a přispívá k efektivnosti a produktivitě. Komise rovněž kombinuje čtvrtou a pátou prioritu a spojuje je do opatření, která mají málo co dělat jak se zemědělským sektorem, tak zeleným růstem, protože se hlavně týkají lesnictví a specifických požadavků na životní prostředí (viz Příloha V). Přesto je zelený růst pro zemědělský sektor a všechny farmáře, pokud mají vyhovět cílům trvalého růstu, konkurenceschopnosti a bezpečnosti potravin EU, podstatný.

Copa-Cogeca proto vyzývá k zavedení zvláštního odstavce napojného na pátou prioritu, který bude pokrývat opatření na podporu efektivnosti zdrojů, snižování uhlíku a skleníkových planů s cílem přejít v zemědělském sektoru na nízkouhlíkové hospodářství pružně reagující na klima. To by mělo přispívat k růstu. Copa-Cogeva za situace kdy naléhavě potřebujeme zelený růst navrhuje, aby po členských státech bylo požadováno, aby utratily značný podíl ze svých finančních prostředků EAFRD na tato opatření. To by byl dodatek k návrhu Komise požadujícímu utratit minimálně 25% prostředků z fondu EAFRD na opatření poskytující prospěch v oblasti životního prostředí, tj. agroenvironmentální opatření, platby do LFA a ekologického hospodářství.

Opatření na ochranu životního prostředí

Copa-Cogeca vítá zachování povinných agro-environmentálních plateb v programech pro rozvoj venkova, avšak výzva klimatických změn je příliš důležitá na to, aby byla jednoduše přidána do opatření na ochranu životního prostředí tak, jak to navrhuje Komise. Aby bylo možno podpořit posun zemědělského sektoru směrem k nízkouhlíkovému a klimaticky pružnému hospodaření, musí být klimatická hlediska začleněna do klíčových zemědělských aktivit. Proto se opatření zaměřují hlavně na zvýšené odstraňování uhlíku a snižování skleníkových plynů. To by mělo být ústředním prvkem koncepce zeleného růstu nastíněné výše.

Ti farmáři, kteří musí na národní úrovni vyhovět závazným požadavkům na životní prostředí, které jdou za standardy Evropské unie, by měli mít právo obdržet za dodatečné náklady, které mají navíc ve srovnání se svými konkurenty na jednotném trhu, kompenzaci. Tato platba může být časově omezena do té doby než farmáři přizpůsobí své aktivity. Opatření v oblasti životního prostředí by se měla také zaměřovat na to, aby pobízela farmáře pochopit a ne jenom kompenzovat příjmy , kterých se předtím vzdali a dodatečné náklady.

Copa-Cogeca je velmi znepokojena vymezením LFA a vyzývá ke změně, která vezme v úvahu návrhy vypracované Evropským parlamentem a Copa-Cogeca. Zejména osmé navržené biofyzikální kriterium neposkytne odpovídající a všezahrnující vymezení a není ani v zájmu farmářů, ani v zájmu plátců daní. Navržené prahy jsou navíc příliš přísné a výsledky nejsou v souladu s cíli Evropské unie jako je soudržnost, transparentnost a celoevropský cíl vymezení hranic. Copa-Cogeca vyzývá k alternativním a přizpůsobeným prahům i k možnosti využití kumulativních biofyzikálních parametrů: kombinujících fyzikální (půda, klima atd.) a zeměpisná kriteria (vzdálenost, izolovanost) na jedné straně a kriteria produkce na druhé straně (poměr travnatých ploch, hustotu dobytka atd.).

Podpora investic do fyzických aktiv, na farmu a rozvoj obchodu

Komise navrhuje, aby podpora pro oba druhy těchto opatření byla omezena pouze na malé farmy. Copa-Cogeca toto omezení nepodporuje. Farmy, které jsou podle standardů EU střední nebo velké jsou v zásadě malé ve srovnání se svými neevropskými konkurenty vyvážejícími na trhy Evropské unieSpolupráce

Návrhy týkající se upevnění spolupráce vítáme, protože existuje rozhodnutí neomezovat podporu producentských skupin, které vyhověly definici malého a středního podniku, takže jsou podporována i větší uskupení.

Podpora krátkých zásobovacích řetězců

Copa-Cogeca vítá úsilí Komise více podporovat sdružování prvovýrobců do potravinových řetězců prostřednictvím podpory místních trhů a malých zásobovacích okruhů (například články 17 a 36). Cílem je podpořit iniciativu farmářů prodávat své produkty přímo konečným spotřebitelům (například přímé prodeje „ze dvora“, prostřednictvím zemědělských družstev, na místních trzích, prostřednictvím kolektivních platforem a nebo podniků, které jsou pod kontrolou výrobce).Řízení rizik

Vítáme návrh Komise zachovat současné nástroje pro řízení rizik, avšak přesunout je do Pilíře 2 , dále návrh zavést dodatečné dobrovolné nástroje pro stabilizaci příjmů. Copa-Cogeca je však velmi zklamána, že její specifické návrhy jak na posílení současných nástrojů, tak na překonání řady praktických problémů jejich realizace nebyly Komisí přijaty.

Výzkum, inovace, školení a poradenské služby

Copa-Cogeca vítá návrh na posílení inovací, školení a poradenských služeb. Ustavení Evropského inovačního partnerství (EIP) s cílem dosáhnout většího napojení na výzkum, inovace, a poradenské služby je také pozitivní. Je důležité, že mezi programem Horizont 2020 (nový výzkumný fond Evropské unie), který musí financovat výzkum a EAFRD, který se zaměřuje na zajišťování výzkumu technologie „vědět jak“ je soudržnost. EAFRD pak zajišťuje přesun výsledků výzkumu na farmu. Výzvou je podpořit inovace a nalézt praktická řešení pro farmáře, kteří dosáhnou větší efektivnosti a prospěšnosti v oblasti životního prostředí.

Program rozvoje venkova Leader

Místní akční skupiny (LAG) hrají při zajišťování priorit Unie klíčovou roli. Místní přístup „zdola nahoru“ by mohl přispět ke zlepšení přenosu informací, informačních toků, vědění jak, nejlepší praxe, inovacím lépe zaměřeným na cíl a menší byrokracii. Na Leader by se však mělo nahlížet jako na nástroj k dosažení cílů spíše než jako na cíl samotný. Leader by měl integrovat dvě pro něj typická kriteria (zdola nahoru a novou spolupráci mezi civilisty, farmáři a venkovskou populací). Pro Leader by neměly existovat žádné minimální finanční příděly.

Předčasný odchod do důchodu

Komise stáhla opatření na podporu předčasného odchodu do důchodu. Tato opatření by měla být za situace, kdy chceme umožnit mladým farmářům vstup do sektoru, změněna.

Ženy farmářky

Návrh Komise předpokládá možnost, aby členské státy měly zahrnuté podprogramy zaměřené na specifické potřeby (například pro mladé a malé farmáře). Copa-Cogeca navrhuje, aby existoval dodatečný podprogram zaměřený na to, aby ženy farmářky hrály v zemědělské produkci a souvisejících aktivitách důležitější úlohu a aby byly mladé ženy motivovány ke vstupu do sektoru.