Vize do příštího roku

Změní se něco podstatného v organizaci státního veterinárního dozoru, když se toho tolik mění a hovoří se o úsporách?

Dojde ke změně, která vyplývá jednak z programu vlády, jednak z novely veterinárního zákona, která nabude účinnosti prvního ledna 2012. Kromě odborných záležitostí, jejichž smyslem je zachovat efektivitu státního veterinárního dozoru a zjednodušit život chovatelů a zpracovatelů, je zásadní změnou zjednodušení organizace Státní veterinární správy.

Od ledna totiž půjde jen o jednu organizaci a kraje, tj. krajské veterinární správy, budou přímo podřízeny ústředí v Praze. Půjde prakticky pouze o administrativní zjednodušení, přičemž pravomoci, rozhodování a způsob kontrol chovů, zvířat a potravinářské výroby domácí i cizí zůstane zachován.

„Předpokládáme, že tímto opatřením uspoříme zhruba 50 milionů korun. Je ale třeba připomenout, že již letos jsme snížením počtu pracovníků o zhruba 250 lidí, a to z 1 500 (týká se SVS), uspořili 80 milionů korun,“ uvedl ministr zemědělství Petr Bendl s tím, že pro zajištění maximální výše finančních prostředků pro dotační politiku zemědělského sektoru byly sníženy běžné a kapitálové výdaje na provozní činnost celého rezortu v nadcházejícím roce proti roku 2011 o téměř 400 milionů korun, tedy o 10,5 %.

Při všech úvahách o „zeštíhlení“ nelze zapomínat na to, že prvotním cílem a smyslem státního veterinárního dozoru je dozírat na zdravotní nezávadnost potravin živočišného původu a na zdraví chovaných hospodářských zvířat.

Při hodnocení letošního roku je možné říci, že se dařilo úspěšně bránit jak „potravinovým aférám“ (viz například dioxiny v Německu na počátku roku), tak i zavlečení nebezpečných nákaz na území ČR.

Podle Milana Maleny, ústředního ředitele Státní veterinární správy, by administrativní opatření v organizaci státního veterinárního dozoru neměla ohrozit úroveň dozoru.

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR