Pro myslivce je leden hektickým měsícem

Díky teplému počasí má zvěř přístup k přirozené potravě. K důležitým zdrojům patří řepková pole, louky, jeteloviny a brzo zaseté plochy ozimých obilnin. Správné přikrmování je prevencí proti škodám na lesních porostech. Při správné volbě krmiv v dostatečném dávkování jsou škody téměř nulové. Suchá krmiva (zrno obilí, seno) musí být proto doplňována senáží, siláží, krmnou řepou či mrkví.

Lovecká sezóna skončila,od ledna jsou myslivci především hospodáři, kteří musí pomoci zvěři zajistit potravu a umožnit jí tak přežít těžké zimní období. Při silnějších mrazech a sněhové pokrývce, je nutné přikrmovat zvěř i několikrát týdně. Ve všech krmelcích pro spárkatou zvěř by měl být dostatek kvalitního sena. Při jeho doplňování je nutné odstranit seno vypadlé na zem, protože může být kontaminováno zárodky parazitů. Srnčí, jelení, daňčí a mufloní zvěř patří mezi přežvýkavce, a ta vyžaduje kvalitní, stálý a pravidelný zdroj potravy. Trávení u ní probíhá prostřednictvím bachorových bakterií, proto na každý typ potravy musí být v jejich trávicí soustavě namnožen určitý druh bakterií. Náhlé změny v skladbě krmiv mohou přežvýkavé zvěři způsobit závažné problémy.

Od začátku ledna musí myslivci navykat spárkatou zvěř na jadrné krmivo, ve kterém jim koncem ledna předloží medikovanou směs proti vnitřním a vnějším parazitům. Největší nebezpečí pro zvěř není nepříznivé počasí, ale lidská bezohlednost. Zvěř instinktivně vykonává v zimě minimum pohybu. Pokud pes či čtyřkolkář vyplaší srnčí zvěř, ta před ním rychle uniká, přičemž vynakládá cca 16 krát více energie než v klidovém stavu. Slabší nebo často rušené kusy zvěře se pak nedokáží vyrovnat s takovým výdejem energie a umírají na celkové vysílení nebo na záněty dýchacího ústrojí. Pejskům vodítko sluší a je důkazem ohleduplnosti k přírodě. Motorkáři by měli svá vozidla označovat čitelnou poznávací značkou a svého adrenalinu se zbavovat na k tomu určených motokrosových drahách, které zejí prázdnotou. Problémem pro volně žijící živočichy jsou i praktiky ekologických zemědělců. Stovky milionů korun určených každoročně na spekulativní zatravňování pro ekologické zemědělce vedou k neprodyšnému oplocování pozemků a tím i k podstatnému snižování biodiverzity. To je nejenom v příkrém rozporu s cíli ekologického zemědělství, ale i v rozporu s cílem uspořit zbytečné náklady státu. Podstatná část bio sena, vyprodukovaného za tučné státní dotace na loukách končí bezmyšlenkovitě ve spalovnách či v lisovnách pelet.

Začátkem roku startují ve většině Okresních mysliveckých spolků kurzy pro uchazeče o lovecký lístek. Příprava i zkoušky samotné jsou velmi náročné, obtížnost je přirovnávaná k maturitní zkoušce a zkouška v ČR patří k nejobtížnějším nejenom v evropském, ale i světovém měřítku. V lednu probíhají myslivecké plesy a bály, které patří díky bohaté zvěřinové tombole k nejoblíbenějším.

Co dalšího se děje v lednu v honitbách:

V první polovině ledna:

- končí chrutí divokých prasat

- začíná kaňkování lišek

- lesníci provádějí pěstební zásahy v lese = probírky (výchovné těžby) listnáčů, přičemž využívají zmrzlé půdy k mýtní těžbě na podmáčených půdách, rašeliništích a v místech s nárostem mladých stromků

- v lesích probíhá těžba dřeva

- probíhá kontrola ochrany proti okusu zvěří a funkčnost oplocení mladých kultur, myslivci pomáhají s opravami a obnovou nátěrů.

Ve druhé polovině ledna:

- začíná kvést čemeřice

- hnízdí křivka obecná, začíná houkat výr

- v nižších polohách začíná honcování zajíců

- srncům začínají růst parůžky

- je vhodné nakupit potřebná hnojiva a osiva na zvěřní políčka, kontrolovat zabezpečení skladů proti hlodavcům

- probíhá hlavní sezóna sběru šišek smrku, borovice, modřínu, jasanu, lípy, akátu.

- probíhá sběr roubů, řízkování vrb a topolů, příprava osiv na jarní setí ve školkách, vysévají se semena břízy na sníh.