Rolníci chtějí vylepšit podmínky v unii

Pouze tříletá ochranná lhůta před nákupem půdy cizinci nebo snížení mléčných kvót - to jsou témata, jež politici a státní úředníci ještě hodlají překlopit ve prospěch českých zemědělců."Máme ještě čas, abychom případně podmínky cizincům přitvrdili," uvedl včera šéf zemědělského výboru sněmovny Ladislav Skopal.Vláda totiž před vstupem do Evropské unie slibovala rolníkům ochranu sedmiletou. Pak se ukázalo, že devizový zákon umožní jen lhůtu tříletou. Senát však i tento návrh sněmovny nepřijal, a vrátil jí návrh ve znění, jež by ochranu zrušilo. Včera však sněmovna rozhodnutí Senátu přehlasovala a potvrdila tak tříleté ochranné období.Státní tajemník Ministerstva zemědělství Miroslav Toman vysvětluje, proč mohou poslanci v budoucnu skutečně postup vůči cizincům ještě přitvrdit. "Vyjednali jsme si totiž s Bruselem v přístupové smlouvě, že po dobu sedmi let můžeme půdu chránit podle toho, co bude v našem devizovém zákoně. Takže je možné do něj příště prodloužení lhůty dát," říká Toman.Rolníky zaskočilo při vstupu do unie také snížení dosavadních mléčných kvót. Ty zaručují zemědělcům ziskovou cenu za mléko, ale zároveň omezují jejich produkci. Pro hospodaření většiny firem jsou tržby za mléko klíčové."Nejde o ústupek z kvóty, kterou jsme s unií vyjednali. Ale kvóta, kterou jsme dosud používali u nás, překračuje o 170 miliónů litrů eurokvótu. Proto jsme ji nyní museli snížit," říká Hugo Roldan z tiskového odboru ministerstva.Toman přitom chovatelům slibuje, že se v Bruselu pokusí českou pozici vylepšit. Je tu totiž ještě rezerva, kterou Brusel vyčlenil pro takzvaný prodej mléka ze dvora - tedy přímo zákazníkům od chovatelů. "To však prakticky nevyužíváme, a tak by ji Brusel mohl přidat k naší normální kvótě," tvrdí."Kromě jednání v Bruselu ale musíme spravedlivě rozdělovat i kvóty u nás. S určitým snížením se musíme smířit, v tom ministerstvo chápu. Ale potřebujeme systém, který přitom zabrání korupci, a nabídne kvóty skutečným podnikatelům, ne jejich překupníkům," upozorňuje Jiří Zelenka, předseda ZD Krásná Hora na Příbramsku.To, že některá očekávání před vstupem do unie se nyní nekryjí s realitou, ovšem pozici českých rolníků ve společenství k zásadně neoslabí. Shoduje se v tom většina podnikatelů.Podle Zemědělského svazu, jenž hájí především zájmy bývalých družstev s rozhodujícím podílem na domácí produkci, provází vstup do unie řada příznivých změn. Především se už letos zvýší agrární dotace z loňských asi 15 miliard korun na zhruba 25 miliard."Staré ani nové země unie už také nebudou mít možnost dovážet na náš trh dotované zboží. To podráželo naši konkurenceschopnost," připomíná předseda svazu Miroslav Jirovský.Česko se pak stejně jako většina kandidátských zemí chystá na to, že od roku 2006, kdy už bude spolurozhodovat o rozpočtu společenství na příští období, svoji pozici ještě vylepší. Novým členům dnes především vadí, že by jim Brusel až za deset let dorovnal produkční dotace na úroveň členů původní patnáctky. "V našem zájmu je proto i podporovat reformu agrární politiky, která tyto dotace chce snižovat," říká Michal Pospíšil, tajemník Asociace soukromého zemědělství.