Ekologické zemědělství se v kraji rychle rozvíjí

Ekologické zemědělství je hospodaření s citlivým vztahem ke zvířatům, půdě, rostlinám a přírodě bez používání umělých hnojiv, chemických přípravků, postřiků, hormonů a umělých látek. Na severu Čech v současnosti zažívá rozmach. "Ekofarmy zde začaly vznikat později než v jiných regionech, o to rychleji se ale rozvíjejí," prohlásil Zdeněk Perlinger, který je poradcem ve Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO, kde má na starost severozápad Čech. Ekofarmy v regionu začaly vznikat až v posledních třech letech.

Ještě v roce 2000 tvořily podle Perlingera většinu ekofarmy na západě Čech. Pouze desetinu z celkového počtu kolem sta farem zaujímali severočeští zemědělci. Dnes jich je ve Svazu ekologických zemědělců zapsáno kolem čtyřiceti.

"Zemědělci pochopili, že je toto odvětví dlouhodobě propagované, oproti loňsku se zvedly dotace například na orné půdě. Hlavní rozdíl od konvenčního zemědělství je v přístupu k přírodě, ta se nelikviduje chemickými látkami, nevytváří se nadprodukce a potraviny jsou celkově kvalitnější," vysvětlil přínos ekologického zemědělství Perlinger, s tím, že by bylo třeba povzbudit zemědělce hospodařící na severu Čech, aby se kromě pastevectví více věnovali i orné půdě.

Pastevecký trend na severu Čech potvrzuje Verneřický Angus, specializující se na chov bezrohého masného skotu původem ze Skotska. Chov splňuje ekologické normy, zvířata nejsou uvázána a krmena chemicky hnojeným krmivem. Vlastní bioprodukty kromě masa však nedistribuuje.

Poptávka je hlavně v zimě

Jedním z ekozemědělců, který naopak vyslyšel přání poradce svazu PRO-BIO Zdeňka Perlingera, je zemědělec z Budyně nad Ohří Karel Tachecí. Na své farmě pěstuje kromě obilí i červenou řepu, mrkev, petržel, cibuli, cukety, kukuřici či brambory. Kvalitních produktů se podle slov Karla Tachecího dosahuje zejména bohatým osevním postupem, tedy každoročním střídáním pěstovaných plodin na dané orné půdě a tzv. zeleným hnojením bez herbicidů.

"Lidé si o ekologickém zemědělství myslí, že je to novinka posledních let, ve skutečnosti je návratem k zemědělství praktikovanému po stovky let," připomněl majitel farmy Tachecí. Jeho produkty vykupují pražské firmy, specializující se na ekoprodukty či jednotliví zájemci o biopotraviny. "Nyní je nadprodukce, nic moc se právě prodat nedá, ale v zimě bude po našich produktech velká poptávka," předpovídá Tachecí.

Camphill je v Česku první

Občanské sdružení provozující od roku 2004 zahradnictví ve spojení s komunitním domovem pro lidi s mentálním postižením. Tak je charakterizován první projekt svého druhu v Česku, Camphill v Českých Kopistech. Členové Camphillu pěstují široký sortiment zeleniny, v blízké budoucnosti se počítá s používáním biodynamických preparátů."Od března jsme se také pustili do zemědělských prací. Zakoupili jsme pole a postupně ho oséváme zeleninou. Již loni na podzim jsme se zaregistrovali na Ministerstvu zemědělství jako ekologičtí zemědělci, a tak musíme dodržovat ustanovení zákona o ekologickém zemědělství," uvádí ředitel Camphillu Radomil Hradil.

V praxi to znamená, že nepoužívají umělá hnojiva ani chemické pesticidy. Na polích vysázeli brambory, cibuli a rajčata, mrkev, petržel, pastináky, červenou řepu, hrášek, fazole, salát, špenát, mangold, pór, zelí, okurky, dýně, cukety, patisony. "Připravujeme také produkci bylin a méně známých produktů, jako je bazalka, pažitka, kopr, saturejka, oregáno, tymián, máta, libeček, petrželka, roketa, řeřicha, polníček nebo batolka. Pole má 10 hektarů a na jeho větší část jsme zaseli zelené hnojení," uvádí ředitel Camphillu Radomil Hradil.