Zvěř likviduje setbu, úředníci zemědělcům nepomohou

Od minulého víkendu zmizelo zemědělcům v nenávratnu několik hektarů čerstvě zasetého obilí či loňská ozimá řepka. Soukromníkům vznikly statisícové škody, od jejichž úhrad se každý distancuje.

Náprava je v nedohlednu. Proti škodám způsobeným zvěří se navíc nelze pojistit. Myslivci ve své pokladně tolik peněz na náhradu škody nemají a úředníci výjimku k odstřelu vysoké zvěře, která je hlavním viníkem, nepovolí. I přes očividně velká stáda, která denně velkoplošně spásají například osení v Bělči, úředníci tvrdí, že zvěře je přiměřeně a přemnožená není.

Zemědělci tvrdí: Úředníci lžou

Podle vyjádření zemědělců nemluví úředníci pravdu. V atraktivní zóně křivoklátských lesů jsou nadstavy zvěře prý drženy záměrně ze zištných důvodů, aby bylo například dostatek vzrostlých jelenů pro prominentní klienty.

„Úředníci lžou. Ať se jdou podívat na naše pole, jak to tu vypadá. To nikoho nezajímá. Co zasejeme, to nám vyryjí a sežerou divočáci a zbytek zdupe a okouše vysoká. Nemá smysl něco dělat. Před rokem jsme dostali výjimku na odstřel vysoké mimo určené hodiny, ale na letošní rok nám ji zamítli,“ rozčílil se soukromý zemědělec z Bratronic Jaroslav Kohout.

Pachové nástrahy nezabírají

Kvůli tomu, že tamní myslivci jsou jediní, kteří mohou předejít vznikajícím škodám plašením zvěře, zde právě vzniká zmíněný konflikt. Přestože honební společenstvo Bratronice čítá pětadvacet členů, těch, kteří mohou držet fyzicky hlídky na posedech a zvěř odhánět i v noci z polí, je zhruba polovina, což jsou navíc lidé, kteří chodí i do zaměstnání.

Bohužel v poslední době proti zvěři nezabírají ani pachové nástrahy. Divočáci i vysoká si na příšerně páchnoucí odpuzovače už, zdá se, zvykli a na pole chodí bez ostychu, kdy se jim zachce.

„I já jsem myslivec, kromě toho, že jsem zemědělec a stejně jsme se spolu na schůzi pohádali. Není v lidských silách černou či spárkatou uhlídat. Jsou to skutečně obrovská stáda, která se polem přeženou jako invaze. Jenže úředníci, kteří s námi noční hlídky nedrží, nám holt nevěří. Ukázaná platí. Takže si sem pozveme televizi, která to natočí infrakamerou, a potom se ukáže, jak to skutečně je,“ doplnil Jaroslav Kohout.

Rozhodovat asi bude soud

I když zemědělci prosazují svoji pravdu a hmatatelným důkazem jsou zplanýrovaná několikahektarová pole u Bratronic i Bělče zemědělců Martina a Jaroslava Kohoutových, Františka Michálka či Tomáše Lapuníka, úředníci trvají na svém. O případné náhradě škody musí nakonec beztak rozhodnout až soud a výjimku k odstřelu v této lokalitě zkrátka nepovolí.

„V lovecké sezoně 2008 až 2009 byla Honebnímu společenstvu Bratronice udělena výjimka ze zakázaných způsobů lovu dle § 45, odst. 2) zákona o myslivosti. Povolen byl lov jelení zvěře v nočních hodinách. Podkladem pro udělení výjimky byl pokyn vydaný Ministerstvem zemědělství České republiky. Pokyn doporučil povolovat výjimky ze zakázaných způsobů lovu vzhledem k vysokým stavům zvěře na většině území České republiky,“ uvedl vedoucí odboru životního prostředí kladenského magistrátu Radovan Víta.

Výjimka k lovu nebyla udělena

Podle jeho slov nebyl v současné lovecké sezoně na základě provedeného jarního sčítání zvěře shledán důvod k udělení této výjimky ze zakázaných způsobů lovu. Stavy zvěře byly údajně navíc redukovány letošní tuhou a dlouhou zimou.

„Upozorňujeme, že v polních honitbách, jakou je honitba Bratronice, není jelení zvěř normována. Případné škody na polních kulturách, způsobené zvěří, řeší soud. Odbor životního prostředí eviduje všechny podobné podněty a žádosti a přihlédne k nim například při opětovné tvorbě honiteb, u nichž existuje dlouhá hranice pole – les,“ uzavřel Radovan Víta.

Podle Bratronických i Bělečských už jsou z těchto mnohaletých sporů spíše otráveni, než by doufali v nápravu. Ale proto, aby se jim vrátila alespoň část ztracených investic, musí i tak vydržet dotáhnout věc do konce.