„I vlny jsou tmavohnědé...“
10.12.2007 | Lidové noviny
Tisíce lidí, někteří sužovaní bolestmi hlavy a nevolností z dusivého pachu ropy, se s kbelíky a lopatami snaží očistit pláže, které v sobotu zamořila ropa z proraženého tankeru. Nejhorší ekologickou havárii, jakou kdy Jižní Korea zažila, se snaží kromě 7500 policistů, členů pobřežní stráže i dobrovolníků zvládnout také 105 lodí.
„Tohle už není moře, jaké jsme znali. Všechno se zbarvilo do tmavohněda. Vlny jsou tmavohnědé, pláže jsou pokryté nánosem mazlavé hmoty,“ citovala agentura AFP jednoho z místních obyvatel. Z hongkongského tankeru Hebei Spirit uniklo do Žlutého moře více než 10 000 tun ropy, když do něj v pátek narazil jihokorejský člun s jeřábem.
Vlivem velkého větru a silných proudů se utrhlo lano, jímž byl přivázán k vlečné lodi. Tanker Hebei Spirit kotvil asi 11 kilometrů od břehu a čekal na vyložení nákladu 260 000 tun ropy z Blízkého východu. Až včera se podařilo utěsnit poslední trhlinu, z níž nadále unikala ropa. Plocha zamořeného pobřeží, kterou nyní místní úřady odhadují asi na 17 kilometrů délky, už by se neměla zvětšovat. I tak se v moři a na pobřeží ocitlo více než dvakrát větší množství ropy, než při dosud nejhorší ekologickém neštěstí, které Jižní Koreu postihlo v roce 1995. Vláda již kvůli úniku ropy vyhlásila „stav katastrofy“.
Na moři pobřežní hlídky rozmístily speciální zátarasy, které mají bránit další ropě dostat se k pobřeží. Tmavá mazlavá tekutina už stihla přebarvit peří racků na tmavo a ohrožuje rybí farmy rozmístěné kolem pobřeží. Pláž Mallipo, která patří k nejmalebnějším v Jižní Koreji, je důležitou zastávkou pro stěhovavé ptáky, jako jsou bekasíny, divoké kachny či potápky.
Pohroma pro podnikání
Rybář Čche Kjong-hwan přišel pomoci s čištěním, ale oblast, kde žije třicet let, podle něj nemá naději. „S Mallipo je konec,“ říká, když mluví o ekonomickém dopadu katastrofy. Jeho manželka už z ropy na pobřeží onemocněla, trpí závratěmi a nevolností. V oblasti, kam ropa dorazila, je asi 4000 námořních farem a žije tu přes 60 tisíc lidí, které živí převážně rybolov, chov ryb a turistický ruch.
V loňském roce sem přijelo více než 20,6 milionu turistů a letos do září zaznamenaly statistiky 18 milionů návštěvníků. Katastrofa postihla i místní restaurace servírující mimo jiné pokrmy ze syrových ryb. „Od pátku, co se roznesla ta zpráva, jsem neměla žádné zákazníky,“ říká I Ok-hwa, která dříve měla kolem 200 zákazníků denně. „Nevím, jak si budu vydělávat na živobytí a z čeho zaplatím nájem. Bojím se, že situace bude stejná nejmíň rok.“
Další články v kategorii Ekologie
- ČSÚ: Chráněná území v Plzeňském kraji tvoří téměř pětinu z celkové rozlohy kraje (31.03.2026)
- Studie zmapovala infrastrukturu CHKO Soutok, čeká se růst návštěvnosti (31.03.2026)
- Na seznam chráněných zvířat přibylo čtyřicet druhů. Včetně sovy Harryho Pottera (31.03.2026)
- Je nutné změnit systém emisních povolenek a zabránit negativním dopadům na český průmysl, ceny energií i domácnosti, řekl v Evropském parlamentu ministr Červený (30.03.2026)
- Na podporu energetických úspor ve veřejných budovách míří z OPŽP další 1,7 miliardy korun (27.03.2026)
- Nejhorší vzduch je v Pákistánu a Bangladéši. Česko je na tom průměrně (26.03.2026)
- Majitelé domů dostanou kompenzaci za přípravu projektů k loňské Nové zelené úsporám (25.03.2026)
- V NP Podyjí léta bojují s invazním akátem, rostou ho tam ale stále tisíce kusů (24.03.2026)
- Spravedlivá transformace mění Třinec: vzniká výzkumné centrum pro cirkulární ekonomiku za téměř 2 miliardy korun (13.03.2026)
- Polovina skládek loni porušila předpisy. Problémem jsou i baterie, hrozí požáry (13.03.2026)

Tweet



