Bagry zbavují řeku nánosů

Výjimku z ochranných podmínek kriticky ohrožených druhů živočichů vydalo ministerstvo životního prostředí a vyslovilo souhlas s odstraněním nánosů v některých částech řeky Berounky. Zároveň stanovilo přísné podmínky, aby zásah živočichům neublížil. Ministerstvo životního prostředí pečlivě posoudilo žádost na odstranění nánosů z koryta Berounky. Vyžádalo si řadu odborných posudků. "Ve svém rozhodnutí zohlednilo požadavky obcí, které upozorňovaly na nebezpečí ohrožení majetku lidí v období, kdy řekou plují ledové kry.

Vzhledem k roční době nemá případné odvolání odkladný účinek, to znamená, že pokud má investor všechna ostatní potřebná rozhodnutí, může zahájit práce," informovala mluvčí ministerstva Karolina Šůlová. Bagrování Berounky v katastrálním území Srbska začalo včera. "Jsme rádi, že ministerstvo přihlédlo k našim připomínkám. Výslednému efektu, který bude pro dobro obce, předcházela řada jednání. Některá z nich byla dost nepříjemná," řekl starosta obce Srbsko Jaroslav Bastl."Uznávám, že příroda se musí chránit, ale některá občanská sdružení a organizace mají zkreslené představy. Za nic neručí, ale do všeho mluví. Vyčištění Berounky se zbytečně zdrželo," uvedl Jaroslav Bastl. Zahájení prací potěšilo karlštejnského starostu Miroslava Ureše. Už na jaře poukazoval na nutnost zásahu. "Rozhodnutí ministerstva je správné. I když případné ledové bariéry, které by vznikly u karlštejnského jezu, by ohrozily daleko více sousední Hlásnou Třebaň než naši obec.

Berounka by se však měla vyčistit celá,"tvrdil Miroslav Ureš. "Některé obce nás kritizovaly, že jsme nesouhlasili s bagrováním řeky. Děláme jen svou práci a tam nám ukládá, abychom zabránili ohrožení chráněných živočichů," uvedl vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Český kras Michael Pondělíček. Podle něj je třeba Berounku vnímat jako nadregionální koridor. Jeho zničením by se příroda ochudila. "Ministerstvo sice vydalo výjimky na všechny úseky, ale my jsme tady proto, abychom živočichy, kteří by měli utrpět nějaké újmy, přenesli do bezpečí. Akci budeme pečlivě sledovat," dodal Pondělíček. S přírodovědci z CHKO úzce spolupracuje i geoložka Muzea Českého krasu v Berouně Irena Jančaříková. "Zajímala jsem se samozřejmě i o kauzu, která vznikla kolem bagrování Berounky na jaře. Její řečiště se při povodni změnilo. Jako geolog jsem s vyčištěním řeky souhlasila.

O problému užovky podplamaté jsem hovořila s několika zoology. Říkali, že by jí práce neohrozily. Sama by si vyhledala jiné místo," řekla Jančaříková. "Jednání byla složitá. Všichni jsme se učili. Argument, že se na jezu vytvoří ledové bariéry a ohrozí obce povodní, uspíšil náš souhlas,"řekl odborník na lesní a vodní problematiku Vladimír Švihla z CHKO. "Dělal jsem k projektu výpočty, podle kterých se rozhodovalo. Nyní musíme kontrolovat místa, kde se bagruje. Ohrožené živočichy odchytit a přepravit na jiné místo," dodal hydrolog Vladimír Švihla.