Bio není samospasitelné

Biopotraviny už pomalu přestávají být módním výstřelkem a stále více lidí v nich vidí naději, že by jim mohly pomoci zlepšit zdraví a celkovou kondici. Lékaři upozorňují, že nejsou samospasitelné. Pokud se nedodrží předpisy při jejich výrobě, mohou být stejně škodlivé jako některé potraviny klasické.

Biopotraviny už nebývají na českých stolech žádnou velkou výjimkou. Lidé jsou ochotni si připlatit za jistotu, že budou jíst zdravější produkt. Lékaři však varu jí před přílišným optimismem. "Biopotraviny jsou rozhodně vítaným přínosem při změně tradičních českých stravovacích návyků," říká pražský dietolog Pavel Zedník. "Kdo si však myslí, že konzumací biopotravin za pár týdnů změní svůj zdravotní stav, sníží cholesterol či odstraní arteriosklerózu, je na omylu," dodává. Ekologicky připravované potraviny, které při dodržení všech příslušných předpisů, obsahují více vitaminů a zdraví prospěšných látek, nejsou podle něj všelékem. Blahodárně se mohou projevit zejména u starších lidí, až po několikaletém konzumování, a to ještě v souvislosti se změnou celkového životního stylu.

Z předností může být zápor

Z některých předností, jako je například pastva ve volné přírodě, se mohou stát i nebezpečné záležitosti. Přírodní výživa sama o sobě ještě neznamená, že vše je v nejlepším pořádku. "Přirozeným nebezpečím jsou plevele a alkaloidy v rostlinách, které přecházejí do masa a mléka, a mohly by se tak dostat do potravního řetězce," upozorňují zástupci výzkumné sféry - Zeno Šimůnek z Výzkumného ústavu potravinářského a Ctibor Perlín z Ústavu zemědělských a potravinářských informací Praha. "Spotřebitel si musí být jistý, že s biopotravinami získává za víc peněz i naprosto zdravotně nezávadné potraviny bez cizorodých látek," říká Perlín. Nahradí-li se umělá hnojina u rostlin nadměrnými dávkami dusíku v přirozené formě, tedy z kompostů či chlévského hnoje, neznamená to podle něj výhru. "Nadlimitní množství dusitanů v zelenině je stejně škodlivé, ať přijde z umělého nebo přirozeného hnojiva," dodává Perlín.

Stát by měl mít kontrolu

Oba vědci tvrdí, že část ze stomilionové dotace vyčleněné ročně na ekologické zemědělství by se měla věnovat na posílení diagnostiky. "Stát by měl mít zpětnou kontrolu a přísněji hlídat, jestli se pod hlavičkou biopotravin neprodukují dusitanové bomby," říká Perlín. Na Mělnicku, o němž se mluví jako o hlavní zelinářské oblasti, donedávna podle Perlína platilo, že spady z okolních chemiček a elektráren stupňovaly škodliviny v půdě. "Odsiřování elektráren a odlučovače popílku je jedna vítaná cesta, ale od kontrol půdy přímo na pozemcích zemědělců nelze upustit," uzavírá Perlín.