Brusel vydal "zelenou knihu" vyhlídek jaderné energetiky
30.11.2000 | Hospodářské noviny
Členské státy Evropské unie by neměly šmahem zavrhovat jadernou energetiku, ale přemýšlet o její budoucnosti, zejména z hlediska alternativy k jiným zdrojům produkujícím skleníkové plyny. Vyplývá to z obsáhlé "zelené knihy", kterou včera schválila Evropská komise jako podnět k debatě o energetické budoucnosti Evropy.
Jaderná energetika pokrývá dnes 35 procent spotřeby elektřiny v zemích "patnáctky". Pokud se splní záměry některých členských zemí zříci se jí v příštích desetiletích, do roku 2030 poklesne výroba o 50 procent. Jádro používá osm členských států, z nichž pět oznámilo moratorium na výstavbu dalších reaktorů. Komise dospívá k závěru, že budoucnost jaderné energetiky v Evropě je nejistá a závisí na politickém konsenzu. Důležité je vyřešení problému ukládání jaderného odpadu, výkonnost a užitkovost nové generace reaktorů a také stav bezpečnosti elektráren ve střední a východní Evropě, zejména v kandidátských zemích. Zásadní roli by však měla podle komise hrát orientace energetické politiky proti globálnímu oteplování. "Obavy z oteplování podnebí změnily pohled na zásobování energiemi. Zvláště to platí pro jadernou energetiku, která umožňuje ročně v EU nevypustit do ovzduší 312 megatun oxidu uhličitého, což se rovná emisím CO2 ze stovky miliónů automobilů," píše komise ve své zprávě.
Dokument je nicméně věnován všem aspektům energetické situace v Evropské unii. Pokud nezmění své dosavadní chování, zejména v dopravě, bude dnešních 15 členských zemí v roce 2020-30 závislých na dovozu energie ne z 50 procent jako dnes, ale ze 70 procent. Zelená kniha tedy navrhuje aktivní politiku úspor energie, zamezování odpadům, omezení spotřeby všude, kde to jde. Komise považuje za naprosto nezbytné oživit železnice, reorganizovat silniční dopravu a omezit používání osobních vozů. Pokud se to nestane, stoupnou škodlivé emise ve sféře dopravy do roku 2010 o 40 procent.
Jako další metu vytyčuje komise zvýšení podílu čistých a obnovitelných energií z dnešních šesti na 12 procent, ve výrobě elektřiny dokonce na 22 procent, a to už do roku 2010. Bude toho možné dosáhnout za předpokladu, že státy budou tyto energie podporovat subvencemi a daňovými úlevami; další možností je, že rozvoj obnovitelných energií bude financován ropnými či elektrárenskými společnostmi.
Další články v kategorii Ekologie
- Na Šumavě vzniká nová rezervace divokých koní, čtvrtá v jižních Čechách (06.02.2026)
- Loni bylo v ČR zprovozněno pět nových větrných elektráren, letos nejspíš žádná (05.02.2026)
- Olomoučtí vědci objevili hluboko v půdě v Chile dosud neznámého brouka (05.02.2026)
- Asekol loni zvýšil sběr elektroodpadu o 2837 tun na rekordních 71 200 tun (04.02.2026)
- Na Madagaskaru objevili plaza, který plave pískem. Dali mu jméno Šaj-Hulúd (04.02.2026)
- Vědkyně z Agronomické fakulty je na Antarktidě. Zkoumá DNA mikroorganismů, které v extrémních podmínkách dokážou přežít (04.02.2026)
- Lední medvědi na Špicberkách jsou navzdory mizejícímu ledu tlustší a zdravější (03.02.2026)
- V Podyjí se zabydlel mýval. Ochranáři se ho chtějí zbavit (03.02.2026)
- Vyšetřování vyvezení stovek tun odpadu z Německa do Česka je téměř u konce (27.01.2026)
- Den čisté energie: Bioplynové stanice EFG ukazují cestu k cirkulární energetice (27.01.2026)

Tweet



