Bude bioplyn pro český venkov zajímavý?

Posílení třetí osy EAFRD zaměřené na venkov by mohlo podpořit výstavbu bioplynových stanic v obcích.

Nabídka projektů či bioplynových stanic na klíč byla na letošním ročníku brněnského veletrhu Techagro novinkou, která vzbudila velký zájem. Do stánků firem, které tyto projekty nabízely, přicházeli jak zákazníci s jasnou představou, co chtějí, tak zemědělci, kteří jsou teprve na začátku a chtěli poradit, jestli se svými vstupními podmínkami mají o výrobě bioplynu vůbec uvažovat.

Jako základní materiál chtějí většinou použít kejdu v kombinaci s kukuřicí, kukuřičnou siláží a travní hmotou. Provozy mohou budovat i podniky bez živočišné výroby, které využijí svou rostlinnou produkci a mohou zpracovávat také různé odpady – biologické z komunální sféry a především z potravinářského průmyslu, hlavně jateční zbytky, ale třeba i prošlé potraviny, starý chléb.

Motivací, proč bioplynové stanice budovat, nejsou jen dotace, ale především je to dlouhodobě zaručená cena za dodávanou elektrickou energii, zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, totiž garantuje na patnáct let minimální výkupní cenu elektřiny. A ta se samozřejmě může zvyšovat. Pro letošek stanovil Energetický regulační úřad výkupní cenu elektřiny z bioplynu na 2,98 koruny za kWh.

Vyšší podpory by mohly plynout z EAFRD. Připravovaný Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) totiž pamatuje na bioplynové stanice ve dvou osách. V ose I je to v opatření č. 6 k modernizaci zemědělských hospodářství, a to jako podpora zpracování a využití biomasy. Na celé opatření 6 MZe navrhuje průměrnou roční podporu 902,1 milionu korun, což je 38,7 % z celkové sumy pro osu I,“. V ose III na opatření č. 1 k diverzifikaci činností nezemědělské povahy, v němž jsou zahrnuty bioplynové stanice, se má ročně vynaložit v průměru 148 milionů korun ročně, což představuje 8,4 % z celkové částky pro osu III“.

Pokud se však zemědělský podnik nebo soukromý zemědělec rozhodne pro tuto investičně náročnou akci, musí ale především využít dotací ministerstva průmyslu a obchodu, protože v operačním programu zemědělství je podpora nedostatečná (horní limit na jednoho žadatele sto tisíc eur). Jak vysvětluje Kamila Matoušková z MZe, projekty, které počítají s dodávkami elektrické energie z bioplynové stanice do sítě, podporuje právě MPO a upřesňuje, že „EAFRD má jen místní rozměr. Když někdo bude zpracovávat biomasu a využívat ji pro místní vytápění, pak patří do EAFRD“.

Firmy, které u nás nabízejí projekty a dodávky kompletních stanic, většinou přicházejí s propracovanými technologiemi hlavně z Německa a Rakouska. Projektovou dokumentaci i výstavbu kompletní stanice nabízela na Techagru také mladá česká firma Renergy, zaměřená výhradně na zemědělské bioplynové stanice. „Zájem ze strany zemědělců je značný,“ potvrdil jednatel společnosti Aleš Radil. Pracuje nyní např. na dvou záměrech, které jsou ve fázi projektu. Oba jsou pro firmu Provem, což je velkovýkrmna prasat bez půdy. „Když se stanice dobře postaví, dá se realizovat i bez dotace,“ tvrdí zástupce společnosti, která nabízí financování investice ze zahraniční banky podporující rozvoj environmentálních projektů.