ČERNÁ ZVĚŘ

přání a skutečně prováděný odlov

Na rozboru odlovu černé zvěře v okrese Prostějov za roky 1998 - 2000 chci poukázat na jeden z hlavních důvodu stále stoupajícího stavu černé zvěře a na nutnost přehodnocení a zvýšení dosud užívaného koeficientu přírůstu. Zároveň pokládám otázku: Jak provádíme sčítání a proč dáváme naším počínáním a vykazováním argumenty těm, kteří myslivosti nerozumí, nepřejí a myslivce by nejraději ze společnosti vyloučili? Připojené tabulky a komentář nám odpoví.

První tabulka ukazuje plán a skutečnost za roky 1998 - 2000. Na první pohled by se dalo říct, ze je vše v pořádku, neboť plán byl splněn a překročen. Překročení je však v nežádoucích kategoriích lončák (většinou kňourek) a u 3 - 5letých kňourů. Naproti tomu nebyl splněn plánovaný odlov bachyní, což je chyba, neboť nárůst počtu dospělých bachyní při snížení počtu dospělých kňourů má velmi negativní vliv na věkovou a sociální strukturu populace černé zvěře.

V další tabulce je uveden skutečný odlov černé za roky 1998 až 2000 podle věku a pohlaví, ověřený hodnotitelskou komisí z předložených čelistí. Pro porovnání hned v následující tabulce je uvedeno, jak by měl vypadat chovatelsky správně provedený.

Za poslední tři roky vždy došlo k výraznému překročení schváleného plánu lovu, bohužel vždy v nežádoucích kategoriích, a to: u lončáků kňourků je nežádoucí překročení o 200 kusů, u lončáků bachyněk došlo k nežádoucímu nesplnění o 7 kusů, u kňourů 3letých a starších je nežádoucí překročení plánu o 12 kusů, u selat došlo k nežádoucímu nesplnění lovu o 254 kusů, jedině u bachyní 3letých a starších došlo k žádoucímu překročení o 49 kusů. Nežádoucí překročení lovu u dospělé zvěře o 254 kusů přesně odpovídá nežádoucímu neplnění v kategorii sele, kde se nesplnil plán o 254 kusů. Nutno podotknout, že plán lovu byl za poslední tři roky schvalován v kategorii: sele, lončák a bachyně sice s ohledem na sčítání, ale minimálně v té výši, jaké dosáhl odlov v předchozím roce. Jeho plnění bylo v roce 1998 na 145 %, v roce 1999 na 109 %, a v roce 2000 na 100 %.

Pro zajímavost uvádím: sčítané stavy a schválené plány lovu za příslušné roky:

Tabulka 1

Tabulka 2

Za předpokladu správného sčítání a při koeficientu přírůstu 4.0 by při těchto odlovech již v roce 2000 nebylo možné plán splnit, neboť teoreticky zde nebylo jediného kusu černé. Plán však byl dosud vždy splněn. Opět jsme si černou na splnění plánu někde vypůjčili, neboť spodní čelisti veškeré ulovené černé zvěře byly řádně ke kontrole předloženy. Kde se však vzalo dalších 146 ks černé, které jsme nasčítali k 31. 3. 2001? Žádné zazvěřování černou se neprovádí ani nebylo ve statistice vykázáno. Argument, že do našich honiteb migruje černá zvěř z honitby vojenských lesů, v žádném případě neobstojí, neboť v době sčítání k této migraci nedochází. Honitby, do kterých černá z vojenských lesů vychází za žírem v době vegetace, tuto zvěř ve sčítání neuvádějí. Je jich pouze šest a odlov černé v těchto honitbách osciluje pravidelně okolo 120 kusů za rok. Je tudíž z uvedených čísel jasné, že sčítání černé je silně podhodnoceno, čímž se stává nevěrohodným.

Dalším faktorem, který je nutno přehodnotit a zvýšit, je dosud oficiální koeficient přírůstu 4.0 kusu na bachyni. Plánovací metodika uvažuje, že reprodukce se účastní jen dospělé bachyně 3leté a starší. Za poslední dvě desetiletí došlo však k výrazným změnám, a to klimatickým, kdy vlivem velmi mírných zim všechny vrhy téměř 100% přežívají a dospělé bachyně odchovají běžně 7 - 8 selat, vlivem špatného věkového a sociálního složení populace černé se reprodukce zúčastňují již téměř všechny bachyňky lončáčky, které úspěšně odchovávají 3 - 5 selat (v jaké kvalitě je zde vedlejší), při dobrém žíru kukuřice, žaludy, bukvice probíhá reprodukce kontinuálně po celý rok a dnes již není mimořádnou výjimkou, že 9měsíční sele bachyňka je při slovení plná a měla by 2 - 3 selata (jistě by je v zimě neodchovala), ale jako lončák již 4 selata vychová. Dále nutno brát v úvahu i to, že dnes zvěř nepřikrmujeme, ale v pravém slova smyslu krmíme. Jinak není možné, aby honitba, která by na normované stavy měla zkrmit asi 60 q jadrných krmiv pro všechny druhy zvěře, zkrmila za rok 286 q jadrných krmiv. V takové honitbě je jistě minimálně dvojnásobek vykazovaného stavu zvěře a podle mého názoru tímto neuváženým krmením zvěři určitě neprospíváme.

Výše uvedené rozbory asi nepotřebují komentáře. V přírodě se mláďata rodí v poměru pohlaví 1 : 1. Když v kategorii loňčák ulovíme 69 % kňourků a jen 31 % bachyněk, pak naším špatným a vysoce neodborným zásahem zhoršujeme poměr pohlaví, sociální složení populace a umožňujeme další populační nárůst.

Když tento jednoznačně neodborný a z chovatelského hlediska negativní lov provádíme několik let za sebou (jak dokazuje tabulka rozboru odlovu loňčáku a dospělé zvěře za roky 1998 - 2000, kdy bylo odloveno 63 % kňourků a kňourů, naproti tomu jen 37 % bachyněk a bachyní), není se tudíž třeba divit, že početní stavy černé se stále zvyšují. Kladu si otázku: Je to naprostá neodbornost myslivců (lovců), nebo přímo záměr? V každém případě je to určitý druh pohodlí myslivce (lovce), neboť loňčák kňourek a mladý kňour jsou pohodlněji ulovitelní. Chovatelské zásady přece nejsou dané zákonem, a tudíž pro některé lovce závazné. Jejich ignorování většinu lovců však vede k trvalému zhoršování pohlavní i věkové struktury populace černé zvěře a má za následek trvalý nárůst stavu.

Problematice chovu černé zvěře byla již v srpnu 1994 věnovaná celostátní konference. Od té doby bylo publikováno nemálo článků nejen v časopise Myslivost. Bohužel v praxi se známé a ověřené chovatelské zásady prostě neuplatňují. Chci věřit tomu, že uživateli většiny honiteb jsou myslivci, kteří zvěř v souladu se zákonem o myslivosti cílevědomě chovají a zušlechťují. Podívám-li se na čísla v rozborech, je tato víra vážně otřesena a spíše to ukazuje na opak.

Tento poměr lovu černé zvěře musíme okamžitě otočit, pak můžeme mluvit o chovu. Doposud je to pouhý neodborný lov. Pokud se uživatelům honiteb nepodaří okamžitě zastavit nárůst populace černé a dosavadní stav černé podstatně snížit, pak své postavení myslivců - hospodářů před veřejností neobhájíme. Jaké škody působí černá na zemědělských plodinách není potřeba uvádět. V každém případě je zemědělci nebudou dále tolerovat a prosadí do vyhlášky přijetí účinných opatření, které se nám myslivcům vůbec nemusí líbit a také se může stát, že je nebudeme ani realizovat.

Podle mých zkušeností jsou stávající stavy černé pro intenzivně zemědělsky využívanou krajinu již neúnosné. Všichni víme, že je jen jedna cesta ke snížení početnosti populace. To je intenzivní odlov samičí zvěře (v tomto případě bachyní), a to ve všech věkových kategoriích. Velmi často používaný argument tzv. myslivecké etiky (že přece neulovím bachyní od selat) neobstojí, neboť neznám žádný předpis, který by nám bránil provést odlov většiny selat do doby lovu bachyní, který začíná 1. 8. Selata nejsou hájená a argument, že jsou v květnu až červenci ještě malá, nikde neobstojí a je pouhou výmluvou. Proto není sele hájeno, aby měli myslivci možnost včas provést redukci ročního přírůstu. Při nutnosti snížení stavu nelze čekat s lovem až sele bude mít 10 a více kilogramů. Když se hasí požár, nepoužívá se jen pitná voda. A situace v početnosti populace černé se dnes dá k rozhořenému požáru přirovnat. Proto jsme povinni využít všech zákonných prostředků ke snížení stávajícího stavu populace černé zvěře. Pokud to neprovedeme my, myslivci a uživatelé honiteb, provede to za nás někdo jiný.

Máme sice ještě jednu možnost, považuji ji však za téměř neschůdnou: zaplatit zemědělcům bez tahanic a rozhodčích komisí veškeré škody, které černá způsobí. Opravdu nemůžeme od společnosti chtít v tomto směru nějaké tolerance.

Černá zvěř je bezesporu velmi cennou a produkční zvěří, a proto s ní také řádně hospodařme. Víme, že je to jen v lidech, v tomto případě v myslivcích, kteří v první řadě musí chtít, a ne hledat argumenty, proč to nejde!

Jan NIEDOBA