Česká republika ratifikovala Minamatskou úmluvu o rtuti

Česká republika v pondělí 19. června ratifikovala Minamatskou úmluvu o rtuti [1], a v září se tak oficiálně stane smluvní stranou této nové globální smlouvy. Jejím hlavním cílem je ochrana lidského zdraví a životního prostředí před emisemi a úniky rtuti i jejích sloučenin do ovzduší, vody a půdy způsobenými lidskou činností.

Rtuť a její sloučeniny jsou velmi toxické látky, které pokud jsou vypouštěny nebo unikají do ovzduší, vody a půdy, ohrožují lidské zdraví, ekosystémy a přírodu. Vzhledem k tomu, že pak tyto látky podléhají dálkovému přenosu přesahujícímu hranice států, je nutné se problematikou snižování jejich emisí a úniků zabývat na mezinárodní úrovni. Právě Minamatská úmluva poskytuje právně závazný rámec pro mezinárodní spolupráci a její účinnost závisí na zapojení co největšího počtu zemí světa. V současné době je do ní zapojeno 60 států (včetně EU jako celku).

Úmluva se zabývá celým životním cyklem rtuti: od její těžby až po nakládání s odpady, ve kterých je obsažena. Dále zahrnuje opatření přispívající k omezení primární těžby rtuti a mezinárodního obchodu s ní a také k zákazu výroby, dovozu a vývozu řady výrobků, ve kterých se rtuť používá. Pro hlavní průmyslovou výrobu využívající rtuť úmluva určuje konečný termín zákazu výroby či podmínky, za kterých může být v budoucnu provozována, a rovněž odrazuje od zavádění nových výrobků a průmyslových výrob, které by rtuť používaly. Úmluva vyzývá k ukončování používání rtuti při těžbě a zpracování zlata, k celkovému snižování emisí rtuti používáním nejlepších dostupných technologií a ukládá podmínku, aby se se zásobami rtuti a s odpady, které ji obsahují, zacházelo environmentálně šetrným způsobem.

Na úrovni Evropské unie bude Minamatská úmluva implementována jak už dříve schválenou legislativou, tak novým nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 ze 17. května 2017 o rtuti a o zrušení nařízení (ES) č. 1102/2008, které vstoupilo v platnost minulý týden. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech EU. Nařízení vyplňuje několik mezer mezi dosavadní legislativou EU a úmluvou tak, aby právní předpisy Evropské unie byly s úmluvou plně v souladu. Např. zákaz vývozu se v EU kromě rtuti vztahuje i na určité její sloučeniny, seznam zakázaných výrobků je oproti úmluvě delší a definitivní termíny zákazu jsou stanoveny pro všechny známé průmyslové výroby používající rtuť.

Nařízením se mimo jiné zakazuje od 1. ledna 2019 použití zubního amalgámu v nedózované (nekapslované) formě a výrazně se omezuje možnost použití zubního amalgámu pro děti, kojící a těhotné ženy, a to již od 1. července 2018. Navíc je v tomto předpisu zakotvena pro všechny členské státy EU povinnost vybavit stomatologická zařízení separátory amalgámu [2]. Vzhledem k odpadní rtuti pak musí členské státy zajistit, aby s ní bylo zacházeno předepsaným environmentálně šetrným způsobem, a rovněž, aby byl sledován pohyb této rtuti s ohledem na předcházení jejímu nelegálnímu využití. To vše kvůli ochraně životního prostředí před znečištěním rtutí a jejími sloučeninami, aby se neuvolňovaly do půdy, vody či ovzduší, a omezilo se tak jejich následné proniknutí do potravního řetězce živočichů.

Poznámky:

[1] Minamatská úmluva dostala svůj název podle japonského pobřežního města, kde v minulém století došlo k historicky nejhoršímu znečištění rtutí. Tato látka, která byla nekontrolovaně vypouštěna z tamějšího průmyslového provozu do moře, se jako methylrtuť ukládala v rybách a stovkám místních lidí konzumace těchto ryb přivodila otravu – pro řadu z nich s fatálními následky.

[2] Více informací k této oblasti poskytne Ministerstvo zdravotnictví, které má tuto část problematiky v gesci.

Kontakt pro média:

Jana Taušová

zástupkyně tiskové mluvčí MŽP

Tel.: +420 739 242 379

E-mail: tiskove@mzp.cz