Česko čeká víc chorob, z údolí zmizí smrkové lesy

Před dvěma lety bylo v Česku víc než stoleté sucho, pršelo nejméně za třicet let, v řekách nebyla takřka voda a téměř na všech stanicích naměřili meteorologové teplotní maxima za dlouhé roky. Bylo to jen rok poté, co se Prahou a dalšími českými městy prohnala rekordní povodeň a způsobila škody za víc než sedmdesát miliard. Právě časté střídání extrémních jevů - záplav i dlouhých období sucha - by už za padesát let mohlo být událostí, nad kterou se lidé ani nepozastaví. Globální klimatické změny by z těchto jevů měly udělat samozřejmost.

Studie Národního klimatického programu ve svém pesimistickém scénáři varuje i před dalšími nebezpečími. Zvýší se například takzvaný tepelný stres, takže v létě by mohlo umírat víc lidí, kteří trpí srdečními chorobami či nemocemi dýchacího ústrojí. Častější budou žaludeční a střevní infekce, přibudou alergická onemocnění z rostlinných pylů. Častější povodně zvýší i nepřímé vlivy na lidské zdraví: průjem, žloutenka, duševní choroby, sebevraždy.

Průměrná teplota by se za několik desítek let mohla zvýšit až o tři stupně, takže ve Znojmě bude stejné počasí jako v jihofrancouzském Lyonu. Na druhou stranu by podle zmiňované studie mohlo umírat méně lidí v zimních měsících, protože zima bude oproti minulým rokům mírnější.Klimatické změny by měly do roku 2050 výrazně pozměnit i vodní hospodářství. V řekách by se měly až o čtyřicet procent snížit průtoky, sníží se zásoby podzemní vody a o desítky procent se omezí schopnost přehrad vyrovnávat výšku vody v řekách. Ve vodních nádržích by se navíc měly "zlepšit" podmínky pro výskyt vodního květu a dalších toxických látek. Hůře se bude rovněž upravovat pitná voda.Spíše příznivě by podle vědeckých odhadů mohlo globální oteplování působit na růst lesa ve vysokohorských polohách. Ovšem ve středních polohách se výrazně zhorší podmínky pro pěstování smrkových porostů a v nížinách by dokonce mělo být pěstování smrků úplně vyloučeno. Zvýší se i výskyt škůdců, hub či hmyzu, které poškozují stromy.

Při pěstování zemědělských plodin by se za čtyřicet let mohla zkrátit doba vegetace až o jeden měsíc. Kvalitu produkce by ovšem měl negativně ovlivnit právě častější výskyt extrémních jevů, jako jsou povodně a horko. Sucho by mělo ohrožovat především část střední a jižní Moravy, střední a severozápadní Čechy, dolní a střední Polabí a Povltaví.Vláda minulý rok přijala Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu, aby přispěla k omezení dopadů oteplování na české i světové klima. "Nejdůležitějším cílem programu je snížit emise hlavního skleníkového plynu oxidu uhličitého na obyvatele do roku 2020 o třicet procent oproti roku 2000," řekla mluvčí Ministerstva životního prostředí Karolína Šůlová.