Cesta od uhlí k uhlí

Neexistující energetická koncepce a státem regulované ceny elektřiny i zemního plynu. To jsou hlavní úskalí při hledání nejvhodnějšího způsobu vytápění v rodinných domcích.

Lidem dosud nikdo jednoznačně neřekl, kam až se ceny jednotlivých druhů paliva mohou v budoucnu vyšplhat. Stát vše spíše zkomplikoval nekoncepčními podporami, které později vláda rušila. Už v první polovině devadesátých let - aby snížilo emise ze starých kotlů na fosilní paliva - ministerstvo životního prostředí zahájilo masivní podporu elektrických přímotopů. Energetiky v krátké době zaregistrovaly prudký nárůst odběru: horečně zaváděné přímotopy spolykaly 2000 megawattů, což je celý výkon jaderné elektrárny Temelín. Podpora byla následně zrušena a topení přímotopy dnes patří k nejdražším způsobům vytápění. Druhá polovina devadesátých let patří zemnímu plynu. Podpora plynofikace obcí zavedla do náruče plynárenských společností desetitisíce nových odběratelů. Na sklonku století se však cena zemního plynu pro domácnosti začala prudce zvyšovat a dnes už je jasné, že zemní plyn, pokud se má dostat na ceny obvyklé v Evropské unii, podraží až o sto procent. Domácnostem, které dnes chtějí na topení ušetřit, zbývá poslední možnost - návrat k fosilním palivům, tedy především k uhlí a dřevu. Ani tato alternativa však není bez rizika. Evropská unie totiž do budoucna plánuje fosilní paliva zatížit vysokými ekologickými daněmi. Plánované kontroly emisí v domácnostech, jež připravuje ministr Kužvart, jsou tedy jen předzvěstí dalších problémů. A jaké způsoby vytápění budou za nějakých deset patnáct let nejvýhodnější? Odborníci se shodují v tom, že u nás bude podobná situace jako v Evropské unii. Ceny plynu stejně jako elektřiny se tedy budou muset zvýšit až na dvojnásobek, o něco méně podraží kvůli vysokým daním uhlí a dřevo. Porovnání nákladů na vytápění bude zhruba stejné jako nyní. Ovšem s tím rozdílem, že elektřina a zemní plyn zdraží zhruba na úroveň dnešních cen propanu a lehkého topného oleje. Velké naděje vkládají energetici do biomasy. Stále výhodnější by tedy mělo být vytápění pomocí speciálních kotlů, které jsou schopné spalovat dřevěný odpad (pelety, štěpku a dřevěné brikety).