Domácí hovězí versus banány z kamionu

Rádi tatarský biftek nebo pravou svíčkovou? Podle americké studie znečišťujete přírodu více než lidé s bezmasou dietou, i když jste si steak přinesli z farmy ve vedlejší vesnici.

Červené maso a mléčné výrobky mají podle výzkumu Christophera Webera a Scotta Matthewse z pittsburské univerzity Carnegie Mellon největší podíl na produkci skleníkových plynů mezi potravinami. A to i když jde o místní produkt a do kuchyní necestuje kamionem ani letadlem produkujícím CO2. Pokud prý vyměníme jeden den v týdnu červené maso za kuře nebo zeleninu, pomůžeme přírodě víc, než když se budeme živit jen místními potravinami.

Přitom právě konzumace sezonních jídel z produktů vypěstovaných poblíž bydliště a podpora místních farmářů je jedním ze současných „zelených“ trendů. V USA a v Británii se hodně mluví o takzvaných potravinových mílích a zkracování vzdáleností od výrobce ke spotřebiteli. CNN například nedávno uvedla, že „pokud budeme jíst s ohledem na potravinové míle, můžeme snížit emise až o devadesát procent“.

Lokální jedlíci

Pro obyvatele, kteří svůj denní přísun kalorií hledají hlavně na lokálních trzích a farmách, se vžilo označení „locavore“ (z obdoby latinského carnivore – masožravci). Pittsburští vědci si posvítili na celý životní cyklus jednotlivých potravin, od zasetí či zrození až po jejich zkonzumování. Spočítali, že pouze jedenáct procent na znečištění prostředí tvoří doprava jídla k zákazníkům. Téměř celý zbytek skleníkových plynů se prý uvolní při pěstování nebo chovu zvířat. Kromě CO2 totiž zahrnuli do výzkumu i ostatní látky podílející se na globálním oteplování – metan a oxid dusný, které se vyprodukují při samotném farmaření.

V Británii počítá ekologické stopy potravin pro zákazníky vládou financovaný Carbon trust. Na spolupráci s ním kývlo zatím na dvacet firem, mezi nimi i Tesco či Danone. Pilotní studie se zbožím v Tesku se například snaží spočítat hodnoty u dovážených rajčat, brambor nebo džusu.