Dvorečtí zakládají plantáže dřevin
18.04.2002 | Moravskoslezský den
První plantáže rychlerostoucích dřevin na Bruntálsku zakládá dvorecký Agropodnik, hospodařící na svažitých pozemcích Nízkého Jeseníku. Mnohaletý projekt je zaměřen na výrobu dřevní štěpky z jinak nevyužívané zemědělské půdy a Dvorečtí si od něj hodně slibují. Jednak chtějí topit ekologicky a levně, jednak energii využijí při sušení rychlokompostu. Komplexní zkouška technologie byla zahájena ve středu a nové granulované hnojivo, vhodné pro zahrádkáře i zemědělské firmy, se na trhu objeví v druhém pololetí. Přestože Bruntálsko jako lesnatý region má ideální podmínky pro vytápění objektů dřevní hmotou, štěpka na trhu prakticky chybí a příkladů jejího využití je zatím poskrovnu. Rýmařovský Silva servis vyrábí pro své provozy teplo v ekologické kotelně na biomasu a využívá hlavně drcenou kůru z jehličnatých stromů. Ani Dvorečtí nepochybují o výhodnosti spalování biomasy. Zakládání plantáží rychlerostoucích dřevin tu začalo loni na jaře a produkční porost je zatím na ploše dvou a půl hektaru. Dřevní hmotu odtud farmáři sklidí nejdříve za čtyři roky. " Zatím nám narostly zhruba metrové proutky a z těch by se daly plést leda tak pomlázky. Rostliny ještě neobrazily, teprve na podzim budeme schopni odhadnout víc, " uvedl Jiří Láznička z Agropodniku Dvorce. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti v Kunovicích doporučuje pro plantáže v našich klimatických podmínkách a nadmořské výšce do 600 metrů topoly a vrby. Životnost plantáží dosahuje až pětadvaceti let a za tu dobu se sklidí až pětkrát. Dřeviny se řežou až na pařízek, nebo se využívají mladé výhony z pařezů. Agropodnik bude potřebovat velké množství dřevní štěpky též od dodavatelů a využívá i jinou biomasu, například piliny či odpady z vlastní tírny lnu. Firma letos postavila kompostárnu, jejíž součástí je topeniště na biomasu s výkonem jednoho tisíce kilowattů. " Kompostárna bude zpracovávat chlévskou mrvu, slámu a močůvku z velkokapacitního kravína v Křišťanovicích na sušené granulované organické hnojivo. To má stejné hnojivé vlastnosti jako tradiční hnůj, ale je čtyřikrát koncentrovanější. Nezapáchá a neobsahuje klíčivá semena plevelů ani patogenní mikroorganismy, " dodal Láznička.
Další články v kategorii Ekologie
- Senát: Nynější zákon umožňuje střet zájmů při posuzování ekologických vlivů (31.07.2026)
- Plavební stupeň Děčín vstupuje do nové etapy. Výstavba by mohla začít už v roce 2029 (31.07.2026)
- EG.D na některých místech pod vysokým napětím ponechává přírodu bez zásahu (30.07.2026)
- V Česku přibývá zápřednic jedovatých. V létě jsou nejaktivnější, kousnutí bolí (29.07.2026)
- Nová zelená úsporám: Bezúročný úvěr domácnosti oslovil, chystají renovace za 2,3 miliardy (28.07.2026)
- Obnova Sedmihorských mokřadů zvýšila schopnost krajiny Českého ráje zadržet vodu (27.07.2026)
- Budoucnost emisních cílů, mezinárodní ambice Evropy v ochraně klimatu i trh s druhotnými surovinami projednala neformální Rada ministrů životního prostředí v Dublinu (27.07.2026)
- V norách u Ivančic na Brněnsku se zabydluje 40 syslů (20.07.2026)
- Nově objevená gueréza vypadá jako superhrdina v masce. Chrochtá ale jako vepř (20.07.2026)
- Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka (17.07.2026)

Tweet



