Ekologické normy EU podniky splní

Ještě před několika lety to vypadalo, že pro většinu podniků bude nad jejich síly splnit včas nejnáročnější ekologickou podmínku pro vstup do Evropské unie - používat dostupnou technologii, která je k životnímu prostředí nejšetrnější. Však také republika požadovala po unii v této oblasti nejdelší přechodné období - až do roku 2012. To už ale teď neplatí. "Převážná většina podniků nebude mít závažné problémy se splněním této směrnice," tvrdí Jiří Bendl, ředitel odboru strategií ministerstva životního prostředí. Smysl směrnice je jednoduchý: v minulosti se životní prostředí chránilo především tím, že se například na komín namontoval filtr. Účinnější je však znečištění předcházet, tedy používat nejekologičtější technologii. Avšak jelikož se ukázalo, že by s tím většina českých podniků neměla mít problém, rozhodli se čeští vyjednavači, že v Bruselu zmírní svůj požadavek o přechodné období. Nebudou už žádat o dočasnou výjimku pro všechny firmy, ale jen pro ty, které tuto povinnost nesplní. Bedřich Moldan, ekologický vyjednavač s Bruselem, soudí, že takových podniků bude minimum a možná nakonec žádné. "Myslím, že si každý podnik pořádně rozmyslí, jestli žádost podat," soudí Moldan. Dodává, že firma, která požádá o odklad, bude čelit podezření z takzvaného eko-dumpingu. Podniky ze zemí unie mohou obvinit české firmy z toho, že mají levnější výrobky, protože neinvestovaly do ekologických technologií, které jsou mnohdy velmi nákladné. "Tím, že o výjimku požádají, se veřejně vystaví tomuto podezření, které bude obtížné rozptylovat," říká Moldan. Pokud by podniky tuto evropskou normu nesplnily, hrozilo by rovněž to, že by musely některé své provozy zavřít a propouštět lidi. "Hrozila by nezvládnutelná nezaměstnanost," připouští také ministr životního prostředí Miloš Kužvart. Jenže teď se ukazuje, že to nebude tak horké. "Jsem přesvědčen, že to zvládneme," tvrdí člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy Josef Zbořil, který třicet let pracoval v Jihočeských papírnách ve Větřní. Podobně jako Moldan ani Zbořil nevylučuje, že přechodné období nakonec nebude potřebovat žádný podnik. "Dopad této směrnice Evropské unie bude pro drtivou většinu podniků únosný, a pro některé dokonce přínosné," domnívá se náměstek ministra životního prostředí Lubomír Petružela. Některé podniky, například zlínský Barum nebo jaroměřské Provio, už zavádějí v provozech ekologické principy řízení, což se vyplácí i ekonomicky. Snižuje se například množství odpadů, pohonných hmot, materiálu. "Dlouhodobě se to určitě vyplatí, bude to mít pozitivní vliv na výkonnost celé ekonomiky," říká náměstek Petružela. Zmírnění žádosti o přechodné období při využívání dostupné technologie nejšetrnější k životnímu prostředí není jedinou ekologickou normou, kde čeští vyjednavači v Bruselu slevili. Z původně sedmi žádostí o přechodné období teď Česká republika žádá jen o čtyři.