EKOLOGIE: Šumava z hlediska ekologie.
23.01.2002 | Neviditelný pes
Šumava je výtvor lesníků, ne přírody. Smrk je původní dřevinou na asi 10% plochy Šumavy. Smrkový les i na původním stanovišti žije v cyklech, po ca 300 letech končí les kůrovcovou kalamitou, dospělé stromy jsou sežrány a po přirozeném zmlazení běží vše znovu. Je tedy vhodné uvážit, co vlastně na Šumavě chceme.
1) Chceme obnovit přírodní rovnováhu. Výsledkem bude úplně jiná Šumava než ta, kterou známe, v nižších polohách smrk zmizí a bude nahrazen listnáči. Máme dvě možnosti jak postupovat. a) Nechat vše přírodě a nezasahovat. K obnově rovnováhy dojde po 3-10 cyklech života smrkového lesa (sukcese), čili po době 1000-3000 let. Po tuto dobu bude krajina vyřazena z hospodářské produkce. Získáme tak experimentální potvrzení platnosti ekologických zákonitostí v učebnicích. b) Vysadit původní dřeviny. Složení přirozeného lesa v závislosti na stanovišti a nadmořské výšce je dobře známé, můžeme čerpat i z historických údajů a doladění rovnováhy přirozeným vývojem bude krátké. Dřevo ze smrků lze zužitkovat.
2) Chceme zachovat Šumavu v dnešní podobě. Musíme tedy pokračovat v dosavadním, sta let starém způsobu obhospodařování čili v lesnictví. Kůrovec nezmizí sám od sebe, zničení smrků kůrovcem je součást ekologického cyklu.
3) Chceme nezasahovat. Docílíme průběh dle 1a. Vrozené šťouralství mne nutí konstatovat, že jde o zelenomyšlení bez racionálních důvodů nebo o řehtání úředního šimla, který se dožaduje naplnění definice národního parku. V každém případě nezasahování přijde pěkně draho a současnou podobu Šumavy neuchová.
Mezi dřívějším a současným způsobem hospodářství je jistý rozdíl. Současná ekonomika nutí k rychlému obratu a podporuje plundrování lesů. Toto nebezpečí nepodceňuji, vykácení zralého lesa a výsadba nového ale plundrování není. Dobře známou nevýhodou monokultury smrku je počínající rozvrat smrkového lesa zralého ke kácení. Hrozí vývraty a kůrovec. Proto se dnes ve větším množství pěstuje smíšený les. Otázka Šumavy tedy zní: Má se dnešní umělá, nepřirozená a finančně riskantní smrková monokultura nahrazovat trochu přirozenějším smíšeným lesem nebo se pokoušet o obnovu původních porostů? Která z trojice možností?
Další články v kategorii Ekologie
- Program Norských fondů dospěl do cíle, podpořil 165 projektů (16.05.2024)
- Klimatolog: Srážek je dost, sucho v posledních letech ovlivňují jiné faktory (16.05.2024)
- Nadace rozdělí dva miliony korun na výsadbu stromů či obnovu studánek (15.05.2024)
- Podávání žádostí na modernizaci kompostáren nebo techniku pro aplikaci kompostu na ornou půdu se prodlužuje do začátku září (13.05.2024)
- Potvrzeno: kočka divoká z Křivoklátska má příbuzné v Doupovských horách (10.05.2024)
- Vědci poprvé popsali základní prvky vzájemné komunikace vorvaňů (10.05.2024)
- Japonsko přidá plejtváky myšoky na seznam komerčně lovených velryb (10.05.2024)
- Obce mají druhou šanci získat podporu na výstavbu vodovodů a kanalizací. MŽP rozděluje 10 miliard, malým obcím navíc nabídne půjčku na dofinancování (09.05.2024)
- Liberecký spolek Čmelák vysadil 1000 tisů červených ve 40 lokalitách kraje (09.05.2024)
- V české části Krkonoš se po desítkách let objevil los evropský (07.05.2024)