Ekologové vyzvali ředitele národního parku k rezignaci

Ekologové z Hnutí Duha v pondělí vyzvali ředitele šumavského národního parku Ivana Žlábka k rezignaci. Vytýkají mu, že holiny, které vznikly za jeho působení vykácením stromů napadených kůrovcem, umožnily říjnové vichřici poničit větší lesní plochu. "Je jednoznačné, že se Duha nemůže smířit s tím, že náš boj proti kůrovci byl úspěšný," řekl Žlábek. Připustil, že ve vykácených místech je větší nebezpečí polomů, mělo by se ale porovnávat měřítko kůrovcového a větrného nebezpečí.

Vichřice za sebou v říjnu na Šumavě nechala podle odhadů až 200 000 metrů krychlových polomů. Nejvíce postihla Železnorudsko, Modravsko a okolí Stožce. Největší škody jsou na hřebenech.

"Reagovali jsme na výsledky svých terénních průzkumů, které ukázaly, že k velikosti masivních polomů významně přispěl postup správy národního parku proti kůrovci. Zatímco v souvislých lesích padaly většinou jednotlivé stromy, na okrajích gigantických holin, které způsobilo plošné porážení smrků napadených kůrovcem, jsou škody daleko větší," sdělil Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

Politika kácení napadených stromů, kterou ekologové připisují právě Žlábkovi, podle něj k množství polomů výrazně přispěla.

Žlábek se ale odvolává na statistiky, podle nichž se za deset let před vyhlášením národního parku vytěžilo na Šumavě dvakrát více náhodných větrných polomů než za stejné období pod správou parku. Šumava podle něj trpí tím, že je osázena převážně smrky, ačkoli by ji mělo pokrývat až 70 procent listnatých stromů.

Za neopodstatněné považuje Žlábek i obvinění ekologů, že je zodpovědný za krádeže dřeva z národního parku. "Policie to vyšetřuje. Až budeme vědět, kdo to udělal, bude potrestaný. Pokud ale vyrábíme dříví a necháváme ho venku, tak já tam ve dne v noci opravdu nemohu stát," uvedl ředitel.