EPIDEMIE SLINTAVKY A KULHAVKY V ROCE 2001 NA BRITSKÝCH OSTROVECH A POSTIŽENÍ ZVĚŘE

Doc. RNDr. Jiří Lamka, CSc.

Loňská epidemie slintavky a kulhavky (SLAK) měla zřejmě nejdramatičtější průběh ve Velké Británii. Nevyhnula se však ani další evropským státům. Hodně se diskutovalo o šíření choroby prostřednictvím volně žijících živočichů, a tedy i zvěře.

Základní charakteristika SLAK u hospodářských zvířat:

· virové onemocnění vyznačující se enormně vysokou schopností šíření v chovech zvířat,

· nákaza se přenáší přímým či nepřímým kontaktem s nemocnými zvířaty,

· nejtypičtějšími příznaky jsou puchýře na sliznicích tlamy a na končetinách a vysoká horečka,

· zvířata vylučují původce nákazy již několik dní před objevením zjevných příznaků onemocnění,

· k nákaze jsou nejvnímavější hospodářská zvířata (skot, ovce, prase, koza), dále volně i hospodářsky chované druhy různých přežvýkavců (spárkatá zvěř, jelenovití na farmách apod.), další druhy volně žijících zvířat (např. ježek, nutrie, potkan) a druhově odpovídající zvířata v zoologických zahradách (včetně slonů),

· ptáci (včetně pernaté zvěře), domácí masožravci (pes, kočka) či hmyz jsou přenašeči nákazy bez možnosti vlastního onemocnění,

· nákaza může zcela ojediněle postihnout člověka,

· choroba je pro vnímavé živočišné druhy vzácně smrtelná (mimo velmi mladých zvířat); SLAK se neléčí, zvířata se během dvou až tří týdnů spontánně uzdraví.

Statistické údaje britské vlády (www.defra. gov.uk) uvádějí k datu 20. 6. 2002 celkově utracených 4203 tis. všech druhů zvířat z důvodu infekce SLAK. Z tohoto počtu bylo pouze 1021 zvířat (0,024 %) vedeno v kategorii zvěř (“deer”). Údaje nerozlišují, zda jde o zvěř v našem pojetí, či o druhy využívané hospodářsky. V této kategorii bylo infekcí postiženo průkazně jen 28 zvířat, zbývající většina patřila mezi zvířata s kontaktem s nemocnými jinými druhy zvířat (577 ks) nebo byla chována v blízkosti ohnisek SLAK (413 ks) a ohrožena infekcí.

Nákaza SLAK postihla rozsáhlá území Anglie. Celkem 59 hrabství figuruje na seznamu postižených, 15 hrabství vykázalo více než 25 tis. všech druhů utracených zvířat (maximum na jediné hrabství - Cumbria - téměř 1330 tis. kusů). Pouze ze tří hrabství pochází zásadní počet zvířat kategorie “deer” (Hereford a Worcester - 477 ks, Cumbria - 451 ks, North Yorkshire - 38 ks). Jediným hrabstvím (mimo zmíněných 15) s vyšším počtem utracených kusů v kategorii “deer” je Northumberland (42 ks). Všechna tato hrabství leží ve střední Anglii.

Z uvedených počtů vyplývá, že přímé ztráty na chovaných počtech zvířat kategorie zvěř nebyly (v porovnání s hospodářskými zvířaty) nikterak dramatické. Do chodu chovatelských zařízení orientovaných na zvěř a průběhu loveckých aktivit se však velmi negativně promítla obecná opatření úřadů sledujících co nejrychlejší utlumení nákazy SLAK.

Svět myslivosti č. 9/2002