Farmář: Na jehněčí maso si lidé zvykají pomalu

Práce na farmě a chov zvířat je srdeční záležitost, která vám zabere téměř veškerý čas, říká farmář Miroslav Matějek z Horout.

Jak jste se dostal na cestu farmáře?

Hospodaření mám v krvi. Rodiče pracují v zemědělství a předkové z matčiny strany hospodařili po několik generací na Prachaticku. Nejtěžší bylo najít vhodné a dostupné zázemí pro realizaci svých plánů. Po dlouhém hledání se podařilo zakoupit statek v Horoutech na Prachaticku, kde jsou velice vhodné podmínky k chovu ovcí. Právě zde jsme v roce 2008 založili ekofarmu.

Co konkrétně vaše farmaření obnáší?

Práce na farmě a chov zvířat je srdeční záležitost, která vám zabere téměř veškerý čas. Zimní období probíhá ve znamení administrativy a plánování celé sezony, včetně údržby a přípravy strojů. Každý den se pravidelně zvířata krmí balíkovaným senem a senáží. S prvním jarním dnem vyrážíme vláčet louky a pastviny. Od května se začíná s bahněním (porody) základního stáda ovcí. Během letní sezony se hlídá počasí pro nejlepší sklizeň sena a senáží na zimní období, aby se zajistila krmiva pro soběstačnost farmy.

Kolik máte kusů dobytka a pomocníků?

Naše farma se zaměřila na tradiční českou zemědělskou činnost. Chováme masná plemena ovcí.  Plemeno Suffolk pocházející z Anglie a plemeno Texel, které pochází z Holandska. Celkový počet ovcí čitá přes 200 ks. Taktéž provádíme farmový chov daňka evropského, jehož stavy čítají 50 ks. Obhospodařujeme sto hektarů luk a pastvin. Naší vedlejší činností je pěstování zeleniny a ovoce v bio kvalitě. Dalším odvětvím našeho zájmu je chov tržních a okrasných ryb. Chod farmy zabezpečuje celá rodina.

Jak vás berou místní obyvatelé a zemědělci?

Myslím si, že lidé z okolí nás přijali docela dobře. Největší obavy jsme měli z toho, abychom zajistili dostatek zemědělské půdy pro náš záměr. Pronajmout v dnešní době zemědělskou půdu není lehký úkol. Na Prachaticku je velká konkurence a u většiny vlastníků zemědělské půdy převládá nejistota v něco nového. Některé větší zemědělské společnosti se doposud nedokázaly vyrovnat s realitou nově vznikajících mladých zemědělců. V jiných evropských státech je naprosto běžné, že v jedné vesnici hospodaří i několik sedláků. Kdežto u nás hospodaří jedna společnost na tisících hektarech.

Je těžké farmařit v Česku a hlavně na jihu Čech?

Věřím, že pokud člověk dělá svojí práci dobře, najde vždy uplatnění v jakémkoli oboru. Zemědělství v současném stavu není absolutně soběstačné. Bez dotací z evropské unie by v podstatě nešlo začít. Jen málo zemědělských subjektů by bylo schopné současný stav bez dotací přežít.

Kdo je vašimi odběrateli?

Našimi odběrateli jsou převážně zákazníci z Rakouska a Holandska, kde má jehněčí maso stále zakořeněnou tradici. Malou část produkce tvoří domácí spotřebitel. Češi si na tuto tradici opět začínají zvykat. V historii ČR byla chována většinou plemena s vlnařskou užitkovostí, kde byla vlna na prvním místě. Dnes převažují v chovech plemena masná, kde je na prvním místě maso. Chuť takového masa téměř pozbývá „pachuť" skopového. Rok od roku se zvyšuje poptávka po prodeji ze dvora. Bohužel naše legislativa některé věci neumožňuje, proto upřednostňujeme prodej v živém.

Co plánujete do budoucna?

Rádi bychom doplnili naší farmu o agroturistiku a služby s tím spojené. Zároveň počítáme s vybudováním malé zpracovny na jehněčí a dančí maso a zároveň tak nabídnout služby dalším zájemcům o zpracování masa. Chtěli bychom našim pronajímatelům pozemků a širší veřejnosti nabídnout co nejkvalitnější produkt z naší čisté podhorské oblasti.

Máte čas na rodinu?

Musím uznat, že volného času mám opravdu velmi málo. Pokud je to možné, snažím se volný čas trávit s rodinou někde v české divočině nebo na rybách.

Autor:  Redakce