Fond zablokoval miliardy korun na rekultivaci krajiny

Vládní miliardy se do severních Čech na rekultivaci poškozené krajiny letos nedostanou. Včera tímto konstatováním zpochybnil vládní slib Fond národního majektu (FNM), který před měsícem Zemanův kabinet pověřil rozdělit letos tři miliardy z celkových 15 miliard uvolněných korun. FNM měl vypsat výběrové řízení na zpracování územního konceptu vymezujícího konkrétní lokality, které budou za vládní pomoc revitalizovány.

Podle jeho mluvčí Jany Víškové to však nedovoluje vymezení činností fondu v zákoně o FNM. "Výběrové řízení zatím vypsat nemůžeme, bylo by to protizákonné." Mluvčí vysvětlila, že bez změny zákona o FNM nemůže začít finance přerozdělovat. Připravovaný návrh na změnu zákona o FNM ale ministři zatím ani nepředložili parlamentu. Vzhledem k parlamentním prázdninám nelze očekávat, že by se poslanci začali novelou zabývat dříve než na podzim. Na zpracování územního konceptu pak bude mít vítěz řízení rok, teprve poté může začít vlastní revitalizace.

Vládního zmocněnce pro severozápadní Čechy Vlastimila Aubrechta vyjádření FNM šokovalo. Podle něho tím fond popřel vládní usnesení a prokázal, že si dělá se státními penězi co chce. "Vláda před měsícem rozšířila vládní usnesení, které dává fondu dostačující prostor pro takovou operaci," poznamenal. Dodal, že si bude na postup FNM stěžovat u premiéra a požádá ho o zásah. Informace vyvedla z míry i šéfa odborů Mostecké uhelné společnosti Vlastimila Waice. Na včerejším zasedání sociální rady odborů MUS právě probíral vládní pomoc jako jeden z léků na nezaměstnanost na Mostecku související s útlumem těžby. "Očekával jsem, že nebude jednoduché sem peníze rychle dostat, ale že to dopadne takhle.... Jsem ale stále přesvědčen, že když se chce, tak to jde. Důkazem je nákup stíhaček Gripen či vyslání polní nemocnice do Afgánistánu. Tam se peníze našly hned," uvedl odborář.

Vláda v březnu rozhodla, že 15 miliard korun bude uvolňovat postupně asi deset let. Peníze mají posloužit jako splátka státní dluhu severozápadním Čechám za devastaci krajiny těžbou uhlí v letech do přivatizace dolů v roce 1993. Pozdější náklady nesou soukromé těžařské společnosti. Peníze poslouží především na rekultivaci vytěžených povrchových dolů, měly by zároveň přinést ročně práci 1 000 až 1 5000 propuštěným horníkům.

Tisk

Další články v kategorii Ekologie

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info