Genetické listy 1/2000

1/2000

Greenpeace

genetické listy

Informace o geneticky manipulovaných organismech

Milí čtenáři,

první číslo Genetických listů, které právě držíte v rukou, by Vás mělo stručně seznámit s krátkou historií geneticky manipulovaných (GM) potravin a zároveň přinést i nejnovější zprávy o událostech v této oblasti. Právě aktuální informace by měly v budoucnu tvořit hlavní náplň Genetických listů, které Vám nabídneme každé dva měsíce.

Věříme, že Vám náš list alespoň částečně pomůže vyrovnat se s nedostatkem informací, který u nás bohužel v této oblasti panuje a případně i vzbudí Váš zájem o problematiku geneticky manipulovaných organismů (GMO) a ekologických i zdravotních rizik s nimi spojených. Samozřejmě rádi uvítáme Vaše náměty a připomínky k obsahu jednotlivých čísel a těšíme se na případné setkání s Vámi. Redakce Vám přeje hezký, barevný a pohodový podzim.

Čestmír Hrdinka

Po vrcholu přichází strmý pád

Příběh GM (geneticky manipulovaných) plodin začal v roce 1996, kdy jich bylo poprvé vypěstováno ekonomicky nezanedbatelné množství. Nejvíce se na jejich produkci podíleli farmáři v USA, kteří přijali novou technologii s nadšením. Věřili v ekonomickou výhodnost GM semen, o níž je přesvědčovali dodavatelé a agrochemičtí producenti.Ti jim však záměrně zamlčovali zdravotní a ekologická rizika, která jsou s pěstováním GM plodin nutně spojena.

Evropa odmítá GM potraviny

Ještě tentýž rok na podzim začalo Greenpeace s mezinárodní kampaní, když v evropských přístavech zablokovalo první zásilku GM sóji z USA do Evropy. Krátce předtím,v květnu 1996 třináct z patnácti členských států Evropské unie vyjádřilo svůj nesouhlas povolit GM kukuřici firmy Novartis k uvedení na trh. Protože kukuřice nakonec povolení pro země EU dostala (k odmítnutí by bylo potřeba jednomyslné rozhodnutí všech členských států), rozhodlo se Rakousko a Lucembursko v únoru 1997 zakázat pěstování této kukuřici na svém území. V říjnu 1997 k podobnému kroku sáhlo i Norsko, když zakázalo import GM plodin obsahující geny způsobující rezistenci na antibiotika.

V Rakousku se vyslovilo pro zákaz GM plodin a potravin 1,2 milionu občanů. Jejich petice nezůstala bez ohlasu: v září 1998 všechny hlavní rakouské sítě supermarketů prohlásily, že nechtějí GM potraviny prodávat. V červnu 1998 se v průzkumu veřejného mínění za zákaz GM plodin vyjádřilo 75% britských občanů. Veřejné mínění i vědomí odpovědnosti k zákazníkům přiměly v únoru 1999 k zákazu prodeje GM potravin hlavní síť francouzských supermarketů Carrefour, stejnou politiku prezentovala i britskásíť Marks & Spencer, švýcarský Migros, belgický Delhaize (vlastník české Delvity)a mnohé další řetězce. Pozadu nezůstali ani samotní výrobci potravin a v dubnu 1999 se k “GE-free” výrobě přihlásily britské pobočky firem Unilever a Nestlé, o měsíc později se přidaly i další velcí britští výrobci: Northern Food, Walkers crisps a Kellogg´s cereals.

V prosinci 1999 deklarovala své výrobky jako GE-free firma Danone ve Francii, v dubnu 2000 přestal Mc Donald´s používat hranolky z GM brambor a požádal své dodavateleo zastavení jejich pěstování. Ještě dále došel anglický prodejce mražených potravin Iceland, který nebude od letošního září odebírat a prodávat maso zvířat krmenýchGM sójou.

Ledy se pohnuly i v ČR

Poté, co Greenpeace nalezli v supermarketu Billa geneticky manipulovanou sóju, reagoval na tuto skutečnost její výrobce, firma Pragosoja, která od poloviny září garantuje, že jeho produkty budou GE-free (bez geneticky manipulovaných organismů). Také Billa přijala opatření, aby se situace neopakovala. “Máme písemně garantováno od dodavatelů, že potraviny geneticky manipulované nebudou do Billy dodávány. Každý dodavatel byl vyrozuměn, že pokud dodá GM potraviny, bude s ním ukončena spolupráce,” ujistil Greenpeace letos v červnu obchodní ředitel Billy Jaroslav Szczypka.

“Použití genetické technologie u potravin považujeme za nepotřebnou a v současnosti za rizikovou technologii, za kterou nemůžeme převzít odpovědnost. Podporujemeprávo spotřebitele na informace o tom,odkud potraviny pocházejí a jak jsou vyráběny. Chceme vytvořit trh pro výrobky bez genetického zásahu,” uvedli v únoru 2000jednatelé společnosti Spar. Nemohou však poskytnout stoprocentní záruku, že u nich GM potraviny nejsou. Nicméně dodávají: “Budeme vždy připraveni je stáhnout z trhu, jestliže se na něm objeví.”

Z oslovených výrobců žádný neuvedl, že GM potraviny vědomě vyrábí nebo prodává.K výrobě i prodeji potravin geneticky nemanipulovaných (GE-free) se zatím přihlásily například firmy Danone Čokoládovny, Chio Bohemia, Nestlé Food, Setuza, Heinzči Unilever ČR. Někteří výrobci pouze “doufají”, že GM potraviny nevyrábějí, zatím to ale nemohou dokázat.

Situace v zámoří

Odpor vůči GM plodinám dosáhl i do jejich kolébky, Spojených států amerických, kde se k GE-free produkci zavázaly například společnosti Gerber a Heinz. V září 1999 se rozhodl zemědělský kolos Archer Daniels Midland Co. oddělovat GM sóju a kukuřiciod konvenčně pěstovaných plodin. Letos přestal kupovat GM suroviny například řetězec restaurací Top American, GM hranolky nebude používat Burger King a k bojkotu se přidávají i americké supermarkety. Podobná situace je i v sousední Kanadě, kde sek GE-free politice přidal např. potravinářský gigant McCain.

V Asii probíhá zatím největší kampaň proti geneticky manipulovaným plodináma organismům v Japonsku, kde se do akce zapojilo více než milion spotřebitelů. Thajsko zakázalo v minulém roce dovoz GM semen a hongkongská Legislativní rada podporuje označování GM potravin a přísné testování podle vzoru Evropské unie. OznačováníGM potravin je povinné i v Austrálii. Nový Zéland již dokonce vyhlásil jeden ze svých ostrovů jako GE-free zónu. V Mexiku odmítl letos v červnu používání GM surovin pivovar Corona. Další země, výrobci, distributoři a prodejci se připojují… Připojte se i vy!

Milan Rokos

Ochrání nás zákon o GMO?

Parlament nám na jaře schválil zákon o geneticky modifikovaných organismech. Jistě záslužná věc, řeknete si. Tyto potvůrky by přeci měly být pod kontrolou. Rozhodně měly, souhlasím s vámi. Problém spočívá v tom, že náš zákon je jako zralý ementál, tolik má děr. Nahlédněme do některých z nich.

Zákon má údajně také chránit lidské zdraví. Jak si ale vysvětlit, že se zákon vztahuje pouze na zrní manipulované pšenice, ale ne již na mouku a na pečivo? Mouka užprý není živý organismus, nemůže se rozmnožovat a protože nepřenáší genetickou informaci, nemůže škodit. Jenže vložení nových genů do rostliny způsobí, že se vytvoří kvalitativně nová bílkovina, která může být i toxickou látkou. A ta rozemletím zrnana mouku nezaniká.

Jen měsíc poté, co Parlament zákon přijal, propukl v Evropě skandál. Semenářská firma Advanta dovezla z Kanady do Británie, Německa, Francie a Švédska osivo normální řepky. Poté, co ho farmáři ve velkém zaseli, vyšlo najevo, že bylo kontaminováno odrůdou geneticky manipulované řepky. Farmáři museli tuto nepovolenou řepku zničit. Kdo jim zaplatí ztrátu? Pokud by k tomu došlo i v České republice, marně byste v zákonu o GMO hledali paragraf o odpovědnosti za škodu. Lze uvést i jiný případ. Pokud se pyl z GMO rostlin zanese na pole ekologicky hospodařících zemědělců a opylí jim úrodu, těžko ji prodají jako bioprodukt. Použití GMO je v ekologickém zemědělství zakázáno.

Víte, která geneticky manipulovaná plodina nebo zvíře škodí více a která méně?Že nevíte? Já také ne a v Evropské unii také ne. Ono se to dá dnes velice těžko odhadnout, vždyť ve větším množství se geneticky manipulované plodiny pěstují teprve pár let. A upravení “turbokapři” nám zatím naštěstí v našich vodách ploutvemi nemávají. Naši zákonodárci si nicméně poradili po svém - rozdělují rostliny a zvířata do čtyř kategorií, podle nebezpečnosti pro životní prostředí. Tak jsem zvědavý, kam zařadíBt-kukuřici. Polní pokus totiž nedávno potvrdil laboratorní výzkum, že tato kukuřice zabíjí motýly monarchy. V USA Bt-kukuřice dostala zelenou, v Rakousku a Lucemburskuji zakázali pěstovat a v Itálii se nesmí prodávat potraviny, které ji obsahují. Jak to bude u nás?

Čestmír Hrdinka

Lidé chtějí označování GM potravin

Agentura STEM provedla letos v březnu bleskový výzkum, v němž zjišťovala, jaký názor mají lidé v České republice na geneticky upravené potraviny. Respondenti odpovídali mimo jiné i na dotazy, zda by měly být geneticky upravené potraviny zřetelně označeny a jestli by geneticky upraveným potravinám dali přednost, pokud by byly levnější než přirozené potraviny.

Požadavek na zřetelné označování GM potravin vyslovilo celých 90% respondentůa shodly se na něm všechny skupiny obyvatel. Většina lidí (63 %) se vyjádřila, že by si GM potraviny nekoupili, ani kdyby byly levnější než potraviny přirozené.

GM potraviny na českých pultech?

Diskuze o GMO u nás ještě ani pořádně nezačala, přesto se už geneticky manipulované potraviny nenápadně vkrádají do našeho jídelníčku. Loni v srpnu zveřejnila MF Dnes výsledky testování potravin. Testu bylo podrobeno celkem 21 výrobků, kromě českých byly zastoupeny i americké, slovenské, holandské a francouzské výrobky. Analytici z brněnského centra Státního zdravotního ústavu použili standardní evropskou metodu spočívající v hledání určitých úseků DNA, které jsou charakteristické pro GMO. Stopy cizorodé DNA byly nalezeny u jednoho amerického a jednoho slovenského výrobku. Jednalo se o směs Shop Rite k přípravě vdolečků, kterou pro síť Tesco vyrobila americká firma Northern Food a plněné sušenky Trend ze slovenských Pečivární Sereď. U několika dalších výrobků sice bylo prokázáno, že přímo neobsahují GMO, mohly však být z GM surovin vyrobeny.

Protože v České republice zatím neexistuje odpovědný orgán, který by zjišťoval přítomnost geneticky upravených potravin na trhu, rozhodla se organizace Greenpeace letos v květnu provést analýzu vybraných potravin na vlastní náklady. Z patnácti vybraných produktů obsahujících sóju nebo kukuřici byla laboratoří Spolkového úřadu pro životní prostředí ve Vídni zjištěna genetická manipulace pouze v jediném případě-a to v sójovém granulátu Bona Vita. Výrobce této potraviny Pragosoja ihned zareagoval a garantuje, že od 15. září bude nabízet pouze geneticky neupravené výrobky.

Milan Rokos

Zvoní Bt-kukuřici hrana?

Minulý rok znepokojil vědce na celém světě článek uveřejněný v časopisu Nature. Co se stalo? Vědci z americké Cornellovy univerzity odebrali pyl z geneticky modifikovanéBt-kukuřice a posypali jím listy rostliny klejichy, kterou se živí housenky motýla monarchy. Totéž udělali s pylem z normální, nemanipulované kukuřice. Do třetice podávali housenkám listy, které kukuřičný pyl neobsahovaly.

Vědci zjistili, že housenky, které byly krmeny a odchovávány na listech klejichy posypané pylem z Bt-kukuřice, jedly méně, rostly výrazně pomaleji a posléze hynuly.Po čtyřech dnech jich uhynulo 44 %. Oproti tomu pyl z normální kukuřice žádnou housenku nezabil. Vědci se domnívají, že úhyn byl způsoben toxinem přítomným v pylu Bt-kukuřice. K podobnému zjištění (po 48 hodinách zahynulo 18 % housenek motýla) dospěl o něco později i vědecký tým z Iowské státní univerzity.

Biotechnologický průmysl se snažil výsledky studie zpochybnit a komentoval zmíněné výsledky s tím, že šlo pouze o laboratorní výzkum a že podmínky pokusu byly odlišnéod normálních podmínek na poli. Po více jak roce byla však ve vědeckém časopise Oecologia publikována studie vědců z Iowské státní univerzity, kteří prováděli dvouleté polní pokusy s geneticky manipulovanou Bt-kukuřicí. Výsledky pokusů potvrdily skutečnost zjištěnou v laboratoři. Byl zaznamenán úhyn larev motýla monarchy živících se listy klejichy, na kterých přirozeným způsobem ulpěl pyl z geneticky manipulovanéBt-kukuřice. Autoři studie soudí, že ekologické efekty Bt-kukuřice by měly být daleko lépe vyhodnoceny dříve, než bude široce rozšířeno její pěstování.

Motýl monarcha stěhovavý (Danaus plexippus) se stal oblíbeným nejen pro svůj půvabný vzhled, ale také pro své úžasné cestovatelské schopnosti. Tento motýl žije téměř výlučně v severní Americe. Právě zde totiž roste i jeho živná rostlina klejicha hedvábná. V létě se monarcha vyskytuje ve Spojených státech a na jihu Kanady. Občas zalétá až na sever k Hudsonovu zálivu. Když ale přijde podzim, začnou se motýli pomalu stěhovat na jih. Nejprve letí v malých skupinkách, z nichž se občas vytvoří obrovská hejna. V roce 1885 se v New Jersey objevilo hejno, které po přistání pokrylo plochu 320 kilometrů dlouhou a 5 kilometrů širokou. Podle vyprávění pamětníků pokrývali motýli každičký lísteček. Když se druhého dne ráno lidé probudili, byli motýli pryč. Nyní může být monarcha ohrožen. A to díky geneticky manipulované kukuřici,o níž nás biochemické koncerny ještě nedávno přesvědčovaly, jak je bezpečná.

Itálie zakazuje Bt-kukuřici

Itálie zakázala používání potravin, které obsahují některou z následujících čtyř odrůdBt-kukuřice: Mon 810, Mon 809, Novartis Bt 11 a AgrEvo T25. Žádná z nich se zatím v Itálii komerčně nepěstovala.

Je to vůbec poprvé, co GM potraviny jako takové byly zakázány členskou zemí Evropské Unie. Itálie se tak rozhodla na základě článku 12 direktivy o potravinách nového typu (EC 258/97). Samotné pěstování GM kukuřice zákon nezakazuje, jelikož je zaměřen výlučně na potraviny.

Novartis pod tlakem spotřebitelů zastavuje produkcigeneticky manipulovaných potravin

Novartis, jeden z největších světových producentů GM (geneticky manipulovaných) plodin, informoval v srpnu Greenpeace, že již nebude používat GM suroviny a přísady při výrobě potravin. Poprvé tak nadnárodní koncern slíbil, že nebude používat GM potravinyv celosvětovém měřítku.

V dopise adresovaném Greenpeace se Novartis zavázal, že skončí výrobu GM potravin. Zastavena byla i výroba obilnin “Cereal Chocosoja”, neboť u nich nebylo možné zajistit úplnou absenci geneticky manipulovaných organismů.

Novartis však přesto pokračuje v pěstování a prodeji geneticky manipulované Bt kukuřice, čímž přispívá ke kontaminaci životního prostředí a potravinového řetězce. I když byl tento druh kukuřice již zakázán v několika evropských zemích kvůli ekologickým a zdravotním rizikům, společnost Novartis ho stále odmítá stáhnout z trhu. Jak teď firma vysvětlí farmářům, aby jejich Bt-kukuřici pěstovali, když se jí sama zřekla pro výrobu potravin?

Chcete být v obraze?

Pokud máte i přes existenci Genetických listů stále hlad po dalších informacích, nabízíme Vám pár internetových adres, kde se dozvíte mnohé užitečné věci. Začít můžete na www.greenpeace.cz, www.greenpeace.org, www.greenpeacecanada.org a www.greenpeaceusa.org, kde se seznámíte s mezinárodní kampaní proti GMO. “Greenpeaceovská” je i stránka True Food Now, na níž můžete kromě jiného i zvolit americkým prezidentem geneticky manipulovaného tygra pojmenovaného Frankentony: www.truefoodnow.org.Kanadské nevládní organizace provozují stránkuwww.sustainability.com/cage, kde najdete seznam GM výrobků nabízenýchv supermarketech a spoustu dalších informačních zdrojů. Institut pro potravinya rozvojovou politiku si otevřel genetickou stránku www.foodfirst.org, zatímco www.cog.caje stránkou zejména pro farmáře a pěstitele, kterým je zde nabízena alternativa k produkci GM plodin. Další informace o GMO lze nalézt na stránkách kalifornského Sierra Clubu: www.sierraclub.org/biotech/.Pokud chcete “genetické surfování” spojit s cestopisnou reportáží, podívejte se na www.ecoexplorer.com, kde najdete popis studentské cesty na kolech napříč Kanadou. Skupina kanadských studentů se snaží vyhledávat GM potraviny a informovat veřejnost o jejich rizicích.

Kromě těchto stránek nevládních organizací stojí za shlédnutí i stránkyněkterých zahraničních periodik, která se tomuto tématu často velice obsáhle věnují. Dobrým vodítkem mohou být například webové stránky britských deníkůjako www.the-times.co.uk/, www.guardianunlimited.co.uk/gmdebate/ nebo www.independent.co.uk/www/links/gm.shtm. Speciální výběr genetických stránek navíc nabízí internetový vyhledávač Yahoo na adrese

http:/headlines.yahoo.com/Full_Coverage/Tech/Genetically_Modified_Food.

Milan Rokos