Genetické listy 1/2001

1/2001

Greenpeace

GENETICKÉ LISTY

Informace o geneticky manipulovaných organismech

Vážení přátelé,

je tu nový rok 2001 a s ním i nové číslo Genetických listů. Co se dozvíte tentokrát? Začal únor a vědci přišli s objevem geneticky manipulované “zlaté rýže”. O tom, že není tak zázračná, jak mnozí tvrdí, se můžete dozvědět z článku nazvaném Vitamín A: Přírodní zdroje versus “zlatá rýže”. Nahlédneme také do říše geneticky manipulovaného hmyzu a přiblížíme Vám postoj jednotlivých supermarketů vůči geneticky manipulovaným organismům (GMO). Samozřejmě nebude chybět ani naše obvyklá rubrika Střípky událostí z domova a ze světa.

Věříme, že Vás toto číslo Genetických listů zaujme a že nás v případě zájmu o další informace zkontaktujete na naší obvyklé adrese: Českomalínská 27, Praha 6, 160 00.

Jménem celé redakce Vám přeji v tomto roce hodně úspěchů a příjemné a zajímavé čtení

Zuzana Piknová

Postoj supermarketů

Píše se duben roku 1999 a společnost Tesco ve Velké Británii oznamuje, že započala proces, na jehož konci bude prodávat výrobky pouze geneticky nemanipulované (GE-free). Na začátku tohoto roku připojuje prohlášení, že všechny jejich masné výrobky vlastní značky budou vyráběny pouze ze zvířat krmených výlučně krmivem neobsahujícím žádné geneticky manipulované (GM) přísady. Tesco UK se též zavazuje, že ani jejich mléčné výrobky nebudou obsahovat žádné geneticky manipulované zdroje. Těmito prohlášeními společnost Tesco UK dokazuje, že respektuje názor veřejnosti a že ani jí není lhostejný osud nás a naší planety.

Paradoxně odlišný postoj však zaujímá Tesco v České republice, jež je dceřinnou firmou právě výše zmíněné společnosti Tesco UK. Již od minulého roku 2000 probíhá jednání mezi Greenpeace a generálním ředitelem společnosti Tesco o otázce GM potravin. Greenpeace přitom od společnosti Tesco požaduje, aby v České republice dodržovalo stejné standardy jako ve Velké Británii a zavázalo se, že nebude prodávat GM potraviny alespoň u výrobků svých vlastních značek. Tyto požadavky však zůstávají nevyslyšeny a slíbené vyjádření ohledně GMO (geneticky manipulované organismy) stále nepřichází, přestože názor české populace je stejný jako britské. Geneticky manipulované potraviny si kupovat nechceme.

Ne všechny společnosti v ČR však zaujímají k otázce GMO obdobné stanovisko.Celá řada supermarketů v ČR na nedůvěru zákazníků zareagovala a odmítla GM potraviny prodávat. Jmenujme alespoň řetězce supermarketů Billa a Norma, které se zavázaly, že nebudou žádné GM potraviny nabízet. Supermarket Spar s prodejem GM potravin také nesouhlasí a pokud se u nich najdou, jsou připraveni je ihned stáhnout z prodeje. Globus, Penny Market a Spar se rozhodly vyloučit GM suroviny z výrobků svých vlastních značek. Také Delvita následovala svou mateřskou společnost Delhaize v Belgii a připravuje postupné vyřazení GM potravin z prodeje.

zp

Vitamín A: Přírodní zdroje versus “zlatá rýže”

Geneticky manipulovaná tzv. “zlatá rýže”, která obsahuje provitamin A, neřeší základní příčiny nedostatku vitaminu A, jimiž jsou chudoba a nedostatečná dostupnost pestřejší stravy. Krátkodobá řešení jako distribuce vitamínů (například tabletek) a zpestřování jídla jsou levnější a efektivnější. Podpora používání a dostupnost potravin, které jsou přirozeně bohaté na provitamin A, jako např. olej z palmy olejné, pomáhá řešit problémy s nedostatkem vitamínu A mnohem lépe. Jediným dlouhodobým řešením je však odstranění příčin chudoby a zabezpečení přísunu rozmanité a zdravé výživy všem lidem.

Firmy zabývající se genetickým inženýrstvím však tvrdí, že rýže geneticky manipulovaná tak, aby obsahovala provitamin A, může uchránit tisíce dětí před slepotou a milióny podvyživených lidí před chorobami způsobenými nedostatkem vitaminu A.

Avšak i jednoduchý hrubý odhad založený na výsledných hodnotách tvůrců této rýže ukazuje, že dospělý člověk by musel zkonzumovat nejméně dvanáctinásobek denní dávky rýže (300 g), aby přijal denní doporučené množství provitaminu A.

1) Jaké množství vitamínu A lidé potřebují, aby zabránili jeho případnému deficitu?

FAO/WHO (Organizace Spojených národů pro výživu a zemědělství a Světová zdravotnická organizace) doporučují denní příjem 500-850 mikrogramů vitamínu A dospělým lidem (500 mikrogramů ženám, 600 mikrogramů mužům, 800 mikrogramů těhotným ženám a 850 mikrogramů kojícím matkám) a denní příjem 400 mikrogramů pro děti od jednoho do tří let. Toto množství ochraňuje tělo před klinickými znaky avitaminózy a umožňuje organismu normální růst a vývin. Vyšší příjem vitamínu A je důležitý pro kojící ženy, protože mateřské mléko je zdrojem vitamínu A pro kojence.

2) Přirozené zdroje vitamínu A, ß-karoteny a stupeň využití

Příkladem přírodních zdrojů vitamínu A jsou máslo, tučné ryby, olej z rybích jater a ovčí játra. Komponenty provitamínu A jako ß-karoten se nacházejí v listové zelenině, ovoci nebo hlíznatých okopaninách. Při příjmu potravy se ß-karoten přeměňuje na vitamín A, který je následně využit lidským organismem. Dostupnost ß-karotenu a účinnost přeměny na vitamín A jsou zde společně nazvány stupněm využití.

Existuje několik faktorů ovlivňujících stupeň využití provitamínu A. Ze zralých barevných plodů a uvařených hlíz je provitamín A přeměněn na vitamín A mnohem efektivněji než například z listové zeleniny. Nedostatky ve výživě jako např. nedostatek zinku, bílkovin či tuků mohou být limitujícími faktory pro stupeň využití. Proto je vyrovnanost a pestrost stravy důležitá pro zachování schopnosti lidského těla absorbovat provitamín A a přeměnit ho na vitamín A.

Až do současnosti se předpokládalo, že 6 mikrogramů ß-karotenu stačí na přeměnu 1 mikrogramu vitamínu A v lidském těle. Nicméně v poslední době bylo prokázáno, že tento stupeň přeměny neodpovídá skutečnosti. Národní akademie věd, Ústav medicíny v USA, uzavřel v lednu 2001 svůj výzkum a zveřejněním výsledků dokázal, že množství požadovaného ß-karotenu, který je nutný na přeměnu ve vitamín A, je dvakrát vyšší než hodnota uvedená výše. Výsledky tohoto výzkumu ukazují, že je potřeba 12 mikrogramů stráveného ß-karotenu k produkci 1 mikrogramu vitamínu A. V určitém případě však může být konverze přeměny ještě menší, pak je potřeba 21 mikrogramů ß-karotenu na 1 mikrogram vitamínu A .

3) Příklady přírodních zdrojů bohatých na ß-karoten

Mnoho přírodních zdrojů je bohatých na ß-karoten. Následující tabulka uvádí několik příkladů:

Druh potravin Koncentrace

ß-karotenu

(mikrogram na gram čisté váhy)

rafinovaný červený

palmový olej * 92,8

mrkev, syrová 46-125

listová zelenina (32 typů) 10-444

batáty, oranžové variety 11,4

maniok, žlutomasý až 7,9

mango až 6,15

papája, vodní meloun 2,28-3,24

* používaný zároveň jako doplněk vitamínu A

4) Kolik provitamínu A (ß-karotenu) produkuje “zlatá rýže”?

“Nejlepší” linie geneticky modifikované (GM) “zlaté rýže”, nazvaná z11b, produkuje 1,6 mikrogramu ß-karotenu na gram syrové rýže. Vědci podotýkají, že ke spolehlivému přenesení znaků by se mělo jednat o homozygotní linie s uniformně barevnými semeny. Pokud zde homozygotní linie nejsou, rýže z11b nepřenese znaky provitamínu A na všechny své potomky trvalou formou. Cílem vědců je dosažení koncentrace 2 mikrogramů provitamínu A na 1 gram rýže u homozygotních linií.

5) Do jaké míry může lidský organismus využít ß-karoteny z GM rýže?

Stupeň využití ß-karotenu z GM rýže zůstává nezodpovězenou otázkou. Žádná studie o využití ß-karotenů z GM rýže dosud nebyla publikována. V jednom vědeckém vyjádření ohledně vývoje “zlaté rýže” je uvedeno: “[...] dosud nemáme výsledky o stupni využití a stabilitě provitamínu A v GM rýži během uskladnění”.

6) Jaké množství vitamínu A mohou lidé získat z GM rýže?

Jak bylo již zmíněno, denní příjem vitamínu A by měl u dospělé ženy dosáhnout 500 mikrogramů a u kojící ženy 850 mikrogramů. Respektive přeměnu 6 000 a 10 200 mikrogramů ß-karotenu, což uvádí Ústav medicíny (Národní akademie věd, USA) (12 : 1 poměr ß-karotenu a vitamínu A).

Geneticky modifikovaná (GM) rýže produkuje v průměru 1,6 mikrogramů ß-karotenu na 1 gram rýže. Tvrzení, že stupeň využití ß-karotenu v GM rýži by mohl být vyšší než z ovoce a zeleniny, je podle Ústavu medicíny Národní akademie věd v USA naprosto zavádějící.

Žena by tak musela zkonzumovat 3,75 kg GM rýže denně, což je přibližně 9 kg uvařené rýže nebo pokud žena kojí 6,375 kg denně, aby obdržela postačující množství vitamínu A, a to v případě, že GM rýže je jediným zdrojem vitamínu A a provitamínu A. Dvouleté dítě by muselo denně sníst 3 kg GM rýže, což je okolo 7 kg uvařené rýže denně.

Takže, pokud by žena zkonzumovala 300 gramů (neuvařené) rýže denně (3 porce po 100 gramech) a neměla jiný možný zdroj vitamínu A, získala by pouze 8 % doporučeného denního příjmu vitamínu A. Pokud by kojila, dosáhla by tato hodnota pouhých 4,7 %. Dvouleté dítě by získalo 10 % doporučeného denního příjmu, pokud by konzumovalo 300 gramů rýže denně.

I kdyby vědci dosáhli svého cíle a GM rýže by produkovala 2 mikrogramy provitamínu A na gram rýže, spotřeba 300 gramů denně by zajistila příjem pouhých 10 % doporučeného denního příjmu vitamínu A dospělé ženě a 5,9 % kojící matce.

zp

Geneticky manipulovaný hmyz představuje nevratné biologické znečištění

Greenpeace následováno americkým deníkem Wall Street Journal Report volají po globálním zákaze na uvolňování geneticky manipulovaného hmyzu do životního prostředí. Tuto výzvu uveřejnili poté, co skupina amerických vědců rozhodla začít polní experimenty s geneticky manipulovaným hmyzem - “Frankenbrouky”.

Zastánci genetického inženýrství tvrdí, že geneticky pozměněný hmyz vyřeší problémy s polními škůdci, zatímco Greenpeace upozorňuje na nezodpovězené otázky této nové radikální technologie, která by mohla vézt k neočekávaným změnám a devastaci životního prostředí, což by mohlo mít dopad i na lidské zdraví.

Hmyz je geneticky manipulován tak, aby způsobil smrtelné abnormality u škůdců polních plodin. Otázkou však zůstává, zda se takto geneticky manipulovaný hmyz nemůže stát ještě větší hrozbou a biologickým znečištěním než polní škůdci, proti kterým byli vyvinuti. Pokud by se hmyz dostal mimo kontrolu, mohl by dokonce způsobit bodnutím či kousnutím i smrtelná zranění nebo navodit sled opačných alergických reakcí u citlivějších lidských jedinců.

”Každé vypuštění takovéhoto hmyzu do životního prostředí je přirozeně vypuštěním globálním a měla by se tomu přikládat velká pozornost a to přinejmenším v mezinárodním měřítku,” řekl za Greenpeace specialista přes genetické manipulace Charles Margulis. Jednou uvolněný geneticky manipulovaný hmyz nemůže být v přírodě kontrolován a to ani s jeho případnými změnami a mutacemi. Mnoho takovýchto škůdců je známo a roznášeno po celém světě jen pouhým cestovním ruchem.

Očkovací látky mohou mít mnohostranné účinky, proto je sledování těchto účinků stále pod lékařským odborným dohledem a dávkování je řádně kontrolováno spolu s monitorováním alergických reakcí. V případě, že bychom však byli štípnuti geneticky manipulovaným hmyzem, mohlo by dojít k neočekávaným alergickým reakcím, proti kterým by lékaři mohli být bezmocní a případné podání protilátek by tak nebylo možné. Právě tento měsíc vědci zveřejnili, že při pokusu nalézt očkovací látku pomocí genetického inženýrství, vyvinuli místo vakcíny zcela náhodně smrtelnou biologickou zbraň.

Pokusy s mouchou “Medfly” (Mediterranean fruit fly), skutečným škůdcem zemědělských plodin, ukázaly, že zamoření určité oblasti škůdci nezabrání ani státní hranice ani místní klimatické podmínky. Moucha ”Medfly” vyskytující se ve Středomoří a zároveň i tropických oblastech Západní Afriky, byla objevena před rokem 1929 v USA na Floridě. V současné době se zemědělci v Kalifornii obávají zamoření zemědělských oblastí tímto škůdcem více než kdykoliv předtím, nemluvě o vynaloženém úsilí a penězích, které vyžaduje rozstřik pesticidů.

“Pokud umožníme masivní a nevratnou globální změnu v životním prostředí, což zcela určitě ovlivní i zdraví člověka, musí proti tomu vláda učinit opatření a zakázat uvolňování jakéhokoliv geneticky manipulovaného hmyzu do životního prostředí,” řekl za Greenpeace Charles Margulis.

sp

Střípky Genetických listů

Organické zemědělství na veletrhu v Berlíně, 24. ledna 2001

Organické zemědělství se velice dobře předvedlo na každoročním zemědělském a potravinovém veletrhu v německém Berlíně. Veletrh známý jako “Zelený týden” letos přilákal 1570 vystavujících z 59 zemí celého světa. Ten, kdo zavítal na veletrh, zde mohl mimo jiné nalézt i masné produkty z australských klokanů, paštiky ze švédských losů a ovoce vypěstované v Sýrii křížením grapefruitu s pomerančem. Ukázalo se však, že naopak mnohem více byly středem pozornosti potraviny, které jsou k těmto a ostatním zvířatům či plodinám ohleduplnější. “Ti, kteří jsou politicky zodpovědní, musí zaručit, že zemědělská produkce bude co nejvíce a jak jen to bude možné podporovat ochranu a práva zvířat a to bez vlivu na mezinárodní obchod a konkurenci,” řekl během návštěvy veletrhu německý president Johannes Rau. Také zdůraznil, co již před ním řekli ministryně zemědělství Renate Kuenast, president farmářské unie Gerd Sonnleitner a další, že především ti zákazníci, kteří nakupují levné potraviny budou připraveni zaplatit více peněz za potraviny dražší, pokud jim bude zaručena kvalita a původ zboží.

Největší prodejci potravin ve Velké Británii nebudou prodávat maso a mléčné produkty zvířat, které byly krmeny geneticky manipulovaným krmivem

Dva ze tří největších prodejců potravin ve Velké Británii, TESCO a ASDA, 26. ledna 2001 oznámili, že všechny jejich masné výrobky vlastní značky budou vyráběny výlučně ze zvířat krmených pouze krmivem neobsahujícím žádné geneticky manipulované přísady. Rovněž se zavázali, že také jejich mléčné výrobky nebudou obsahovat žádné geneticky manipulované zdroje.

Tři největší prodejci potravin ve velké Británii se nyní zavázali dodržovat standard, který zakazuje GM přísady v jejich mase a mléčných výrobcích. Tím třetím, který také opouští geneticky manipulovaná krmiva, je známý řetězec supermarketů Sainsbury. Další nadnárodní společnosti, jako například Carrefour, Wiesenhof a McDonald´s nedávno oznámily svůj záměr prodávat a používat pouze zvířata, která nebyla krmena geneticky manipulovaným krmivem.

Rozsáhlé odmítání geneticky manipulovaných krmiv bude pohromou pro nadnárodní obchodníky s obilninami, jako je Cargill, který dodává většinu geneticky manipulované sóji a kukuřice do Evropy. Dosud tyto společnosti zneužívaly svou monopolní pozici a ignorovaly jasný požadavek na dodávky nemanipulovaných krmiv do Evropy a dalších zemí.

Španělsko odmítá geneticky manipulovanou kukuřici

Jedna z vedoucích brazilských zemědělských společností firma COAMO stále více přitahuje zahraniční velkoobchodní společnosti svou nabídkou prodeje kukuřice bez genetických manipulací. Španělsko, které minulý měsíc nakoupilo od Brazílie kukuřici o celkové hmotnosti 150 000 tun, tak přestalo obchodovat s Argentinou, která dodávala na španělský trh více než 450 000 tun této plodiny. Pokud si společnost COAMO udrží na trhu své ceny, předpokládá se, že Španělé svou poptávku určitě zvýší. I přesto, že je cena na trhu 90 až 91 USD za tunu, dávají Španělé přednost kukuřici bez genetických manipulací za cenu 96 až 97 USD za tunu.

Brazílie také získala přednostní právo před Argentinou dovážet do států EU kukuřici, která je narozdíl od argentinské kukuřice GE free. Brazílie má přísný zákaz na pěstování GMO plodin a její konzumace pro lidi i zvířata.

Ačkoliv americká vláda dotuje biotechnologické společnosti jako je Monsanto, která vlastní licenci na pěstování GMO kukuřice, platí v Brazílii zákaz na obchodování s takto manipulovanou kukuřicí. Argentina je po USA druhý největší producent GM kukuřice na světě.

Brazílie se neřadí mezi typické vývozce kukuřice. V roce 2000 vyvezla pouze 2,1 milionu tun kukuřice, neboť zemi postihly vysoké mrazy a sucha. Ministr zemědělství zdůraznil, že snahou Brazílie v příští sezóně bude vypěstovat více než 37 milionu tun kukuřice a otevřít další možnosti prodeje této plodiny nejen do Španělska, ale i jiným státům ve světě.

Evropané varují USA před GM pšenicí

Evropští nákupčí jarní pšenice oznámili USA, že v Evropě není trh pro geneticky manipulovanou (GM) pšenici. Zároveň varovali, že by mohli přenést svůj zájem o tuto plodinu do oblastí, které GM pšenici nepěstují. “Nikdy nebudeme pro GM pšenici”, řekl Kjetil Gran Bergsholm, obchodník norské společnosti Stakorn dovážející pšenici. Řekl, že Norsko nakupuje 30 000-40 000 tun vysoce kvalitní pšenice každý rok a že si mohou vybrat mezi dodavateli z USA, Kanady a Kazachstánu dle ceny. “Naši zákazníci si geneticky manipulovanou pšenici nepřejí. Pokud USA půjde dosavadním směrem, navrátíme se k dodavatelům z Kanady a Kazachstánu”, dodal.

Nadnárodní společnost Monsanto na začátku tohoto roku předeslala, že pracují na vývoji geneticky manipulované pšenice. Společnost zároveň oznámila, že vyvinuli první druh geneticky manipulované jarní pšenice a doufají, že bude komerčně uveden na trh kolem roku 2003 a 2005. Podobně jako u sojových bobů, je tento druh jarní pšenice rezistentní k herbicidu Roundup.

Přestože Norsko nakupuje pouze několik tisíc tun americké jarní pšenice každý rok, Evropa reprezentuje klíčový trh pro USA s obilovinami.

Alexandr Waugh, generální ředitel Britské a irské asociace mlynářů (NABIM) se ohledně geneticky manipulované pšenice vyjádřil, že v současné době Evropa není nakloněna jakýmkoliv genetickým manipulacím a že se nedomnívá, že by evropští spotřebitelé změnili v blízké době svůj postoj. Zároveň dodal, že si osobně myslí, že Roundup Ready pšenice nenabízí zákazníkům více výhod než geneticky nemanipulovaná.

V Evropě vzrůstá tlak na vytvoření GE-free oblastí

V současné době se v Evropě diskutuje o konci moratoria na pěstování některých druhů GM plodin. V souvislosti s tím, byla dne 11. ledna 2001 zahájena na mezinárodní konferenci v Bruselu kampaň za vytvoření GE-free zón. Cílem této kampaně a de facto i celé konference bylo zdůraznit potřebu vytvoření GE-free regiónů, které si přeje i většina evropské veřejnosti.

O tom, jak se bude vyvíjet otázka postavení GM plodin v Evropě, Vás budeme informovat v jednom z dalších čísel Genetických listů.

zp, sp